ČERNOHORSKÝ, P. Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Autor práce měl za úkol nastudovat principy zhášení stejnosměrného elektrického oblouku, na základě nabytých znalostí vytvořit experiementální zhášecí komoru pro zkoumání chování stejnosměrného oblouku, zjistit její parametry prostřednictvím testování v laboratoři spínacích přístrojů a za použití moderních diagnostických metod analyzovat chování oblouku ve vytvořené zhášecí komoře a navrhnout konstrukční řešení pro zlepšení technických parametrů komory na základě provedené analýzy. Student Petr Černohorský vypracoval textovou část práce samostatně a odmítl kontrolu finální verze práce vedoucím. V práci se objevují překlepy, chyby překladu a faktické chyby i chyby formální například: - atipicky krátký rozsah abstraktu, - věta: „Poté komora byla podrobena testování ve vysokonapěťové laboratoři a testy následně vyhodnoceny.“ má atipickou skladbu a testy nebyly prováděny ve vysokonapěťové laboratoři, ale v laboratoři spínacích přístrojů, - anglický překlad abstraktu je na nízké úrovni: Seminar thesis... quanching (správně quenching), direc na místo direct, autor nedodržuje základní pravidla slovosledu, členy mnohdy chybí a časy jsou nevhodně použité, - klíčová slova by měla sloužit jako identifikátory k vyhledávání práce, bohužel použitá slova jsou nedostatečně konkrétní, - práce je usazena v neaktuální šabloně, - číslování a zarovnání seznamu obrázků není jednotné, - vícekrát chybějící nebo chybná interpunkce, - zarovnání některých obrázků je do leva a jiných na střed, - strana 24 slovo „prou“ autor ve spěchu nedopsal, - strana 32 slovo „produ“ mělo být opět proud... Kladně hodnotím přehlednost a logické uspořádání celé práce a také vlastní nápad studenta vytisknout prototyp zhášecí komory na 3D tiskárně, což přineslo mnoho komplikací, nicméně jejich řešením získal student cenné zkušenosti a po jejich odstranění i zdařilý vzorek zhášecí komory. Technická část práce byla prováděna ve spolupráci s vedoucím práce a výsledky i jejich částečné zpracování konzultováno. Provedení experimentů, které jsou pro práci klíčové probíhalo pod vedením vedoucího práce v laboratoři spínacích přístrojů. Student přistupoval k zadaným úkolům zodpovědně a projevil zájem o danou problematiku. Při práci používal odbornou literaturu, kterou řádně citoval. Mírně negativně hodnotím nízkou vlastní iniciativu autora při rozvíjení řešení tématu bakalářské práce. V současné době je problematika stejnosměrných spínacích přístrojů velmi aktuální a hlavním přínosem práce je funkční prototyp zhášecí komory včetně dokumentace. Na závěr bych chtěl vyzdvihnout kvalitu výsledného vzorku a vyhodnocení technické části práce, které student v práci provedl v kapitole 5.1. Práce byla splněna ve všech bodech zadání a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením velmi dobře B (80 bodů).
Student Petr Černohorský zpracoval svoji bakalářskou práci na téma Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí. Práce má 51 stran a je rozdělena do sedmi kapitol včetně úvodu a závěru. Kapitoly první až třetí se zabývají teoretickými poznatky v souvislosti se zhášením stejnosměrného oblouku obecně a ve stykači. Z hlediska věcného nejsou v této části závažnější nedostatky až na jeden v části 2.3, kde autor uvádí, že princip kovové roštové komory nelze použít u stejnosměrného oblouku, ačkoliv se běžně používá u jističů i stykačů. V kapitole třetí mohlo být více pojednáno o zhášení a magnetickém vyfukování u stykačů, protože to má význam pro řešení následující praktické části. Vlastní tvůrčí práce autora je obsažena v následujících kapitolách. Kapitola čtvrtá popisuje úpravu stávajícího stykače a přestavbu zhášecí komory na stejnosměrné napětí. Zde kladně hodnotím autorovu práci jak při tvorbě 3D modelu, tak zejména v oblasti výroby za pomoci vlastní 3D tiskárny, kdy se autor musel vyrovnat s celou řadou problémů. Pátá kapitola obsahuje vyhodnocení provedených experimentů na připraveném modelu. Ty jsou vyhodnoceny přehledně a správně. Oceňuji reprezentativní výběr 5 klíčových experimentů z mnoha dalších, které reprezentují typické chování jak v původní komoře, tak následně upravené. Mám jenom připomínku k vyhodnocení experimentu č. 27. Autor uvádí, že hladký nárůst obloukového napětí je v rozporu se snímky z vysokorychlostní kamery, kde se oblouk dostává do roštu. Ve skutečnosti se nejedná o rozpor, ale naopak důkaz správně navržených magnetických a termodynamických poměrů pro dané testované parametry u izolační roštové komory. Další plynulý vzrůst obloukového napětí je dán prodlužováním oblouku mezi žebry, aniž by došlo ke zpětnému odrazu. Kapitola šestá poté na základě provedených experimentů navrhuje změny, které by měly zlepšit fungování navržené komory. Z formálního hlediska je práce dobře a logicky členěna. Mám však určité výhrady ke stylizaci některých vět, překlepům, chybám v interpunkci a anglickému abstraktu, které byly pravděpodobně způsobeny zpracováním na poslední chvíli. Závěrem lze říci, že práce byla splněna ve všech bodech, a proto ji doporučuji k obhajobě. V započaté práci by bylo vhodné pokračovat v následujícím studiu, kde by bylo možné provést například optimalizaci magnetického vyfukování za pomocí simulací a případné experimentální upravení termodynamických poměrů.
eVSKP id 120270