MALISZEWSKI, M. HIL simulace elektronické škrticí klapky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
Hlavním cílem práce je HIL simulace elektronické škrticí klapky. Ale předtím než student mohl pracovat na tomto úkolu, musel vyřešit související problémy, které vyvstaly před samotnou HIL simulací. Jen řešení těchto souvisejících úkolů bylo velmi náročné. Jedná se především o modelování škrticí klapky, modelování tření a estimace parametrů této silně nelineární soustavy. Student pracoval aktivně a práci věnoval velmi mnoho času a vzhledem ke komplexnosti práce dosáhl výborných výsledků.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce se zabývá analýzou a modelováním škrtící klapky za účelem vytvoření HIL simulátoru tohoto komplexního mechatronického systému. Klapka byla analyticky popsána a některé její parametry byly stanoveny pomocí měření nebo estimací parametrů. Zvláště důležité bylo zvládnout modelování nelinearity torzní pružiny a prvků tření, které se v reálné soustavě výrazně projevují. Student pomocí modelu navrhl a naladil regulátor s dopřednou kompenzací tuhosti pružiny a se zpětnovazební kompenzací tření. Získaný model soustavy určený pro HIL simulaci byl implementován na real-time platformě dSPACE, která zároveň obsahovala model regulátoru. Tyto dvě části běží nezávisle a jsou propojeny pouze na hardwarové úrovni pomocí D/A a A/D převodníků platformy dSPACE. Tuto konfiguraci výborně zachycuje obr. 6.1. Výsledek regulace vzniklého HIL simulátoru škrtící klapky, byl porovnán s výsledkem regulace na reálné soustavě (za použití výkonového HW). Nutno podotknout že se výsledky výrazně shodují. Dále byly porovnány různé přístupy k modelování tření z hlediska náročnosti na výpočet a přesnost, porovnán byl i vliv délky simulačního kroku a typ řešiče. Obrázek 5.3 je chybně označen jako kompenzace tření, ale z modelu je jasné že se jedná o kompenzaci tuhosti pružiny. Natočení klapky je v celé práci udáváno ve voltech, což autor zvolil pravděpodobně z důvodu ušetření přepočtů, které by zpomalili běh simulace, ale například při vyhodnocování kvality regulace by údaje ve stupních, či radiánech byly mnohem více intuitivní. Práce je jinak velmi kvalitně zpracovaná proto hodnotím výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 83646