HÁJKOVÁ, M. Snímání tlaku vyvíjeného sedacími partiemi na cyklistické sedlo [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2022.
Studentka si téma vybrala právě kvůli svému zájmu o cyklistiku. Sama kontaktovala firmy a sehnala různé výstelky na měření pro svou práci, které jsou aktuálně běžně používány na trhu. V teoretické části postupně popisuje fyziologickou část cyklistického posedu a vlastnosti výstelek. Kapitoly na sebe srozumitelně a logicky navazují. Studentka vhodně využívá široké spektrum literárních zdrojů. Praktická část ve stručnosti shrnuje metodiku a výsledky měření. Naměřená data zpracovává v matlabu a zobrazuje do grafů, které znázorňují rozložení tlaku na sedle. Výsledky všech měření jsou vyneseny v tabulce, kde je možné je mezi sebou porovnat. Studentka je dále popisuje a zhodnocuje klady a zápory. Následně je uvedeno subjektivní hodnocení z pohledu měřeného probanda, které dle slov studentky bohužel nekoresponduje s měřenými výsledky a není tak možno dělat společné jednotné výsledky. Až na pár drobný chyb a překlepů práci považuji celkově za velice zdařilou a cíle práce považuji za splněné. Práci doporučuji k obhajobě se známkou B 85 bodů.
Studentka splnila požadavky ve shodě se zadáním, i s tím, že bod pátý zadání není zpracován v rozsahu, který by oponent očekával. Teoretická část velmi dobrá, dobré východisko pro vlastní praktické měření. Jsou zde poskytnuty potřebné informace z oblastí (anatomie, biomechanika sportu, materiály, tvar sedla…) , které ovlivňují hodnocení hledané proměnné, tedy komfortu výstelek. Tato část má logické návaznosti, odpovídající obsah a potřebnou jazykovou úroveň. Cíl je stanoven poměrně obecně až populárně. Cílem práce by měl být především něco zjistit. Metodika: Protokol: studentka měla zdůvodnit svůj protokol, proč si vybrala sběr dat z první a poslední minuty zatížení. Přístrojové zajištění výzkumu: je zde popsáno více zařízení, která byla použita při měření. Hlavním je tlaková podložka na cyklistické sedlo, která je dobře technicky popsáno. Chybí seznam všech výstupů, které je SW tohoto přístroje schopný dodat a studentka mala udat, které budou použity v práci. Není zde nic napsáno o kalibraci testovací tlakové podložky na sedlo. Je to jedna z důležitých věcí při přípravě měření. Dále zde není údaj od jaké hodnoty tlaku na senzorech je údaj platný pro výsledky měření. Obvykle to bývá od 10 – 20% procent max. nebo průměrné hodnoty. COP je velmi dobře popsán i zvolen dobrý parametr pro hodnocení míry stability. Měření: Pokud je zde podkapitola „Hypotéza“, tak by hypotéza (nebo více) měla být jednoznačně definována. Zde je naznačeno, se kterými proměnnými by se při tvorbě hypotézy mělo pracovat. Žádné tvrzení podobné hypotéze zde ale není. Pokud studentka následně v textu tvrdí, že je hypotéza potvrzena nebo ne, tak to není korektní. U této BP by stačila i výzkumná otázka. Také jsou zde zmíněny korelace mezi proměnnými. Nikde není upřesněno, jak se budou počítat, jaký korelační koeficient bude použit (Pearson, Spearmen…). Výsledková část Tato část je poměrně skromná. Ve výsledkové části jsou sice uvedeny výsledky, ale jejich popis je skromný, vychází jen z popisné statistiky. Základem výsledkové části jsou hodnoty v tabulce 2., na str. 34. Tabulka by si zasloužila legendu, která by popsala, co především první tři ukazatele znamenají. Není zcela jasné, jakou metodikou byla vypočítána zatížená plocha zatížené části na sedle při jízdě (ev. měřícího zařízení). Není jasné, který údaj je v tabulce 2., z přístroje Medilogic nebo vlastní. Údaje o namáhané ploše, která je udaná v procentech a není uvedeno z jaké hodnoty nebo co znamená 100 % není korektní. Pokud je 100 % plocha měřicí podložky, potom má rozměr a je možné z něho udávat hodnoty plochy, které jsou podstatně zajímavější než procenta. Také z plošné hodnoty jsou vhodnější pro výpočet změn i korelací. Z obrázku 13 (str. 35) si nedokáži představit vytvořit spolehlivé hodnocení o změně. Chybí podpora ve velikosti hodnot tlaku zatížené oblasti a následné statistické zpracování nebo věcné. Jen z barev se pro hodnocení nedá vycházet. Měla být uvedena legenda barevné škály. Medilogic ji u všech tlakových desek, podložek nebo vložek zobrazuje a je, možné ji nastavit. Není mi jasné, proč je vůbec prezentované vlastní obrazové rozložení tlaků vypracované v Matlab, když je zde uvedeno, že se pracuje jen se zobrazením z přístroje Medilogic. Vlastní obrazové zpracování tlaků v Matlab bylo nejspíše nadbytečné, lepší by bylo zaměřit na zpracování surových dat plochy a tlaků v definované škále zatížení. Pokud byl využit, proč zde není více uveřejněných hodnot, ze který lze průkazněji vytvořit závěry? Popisnou statistiku z tab 2. je možné využít pro věcné hodnocení, ale očekával bych větší podporu pro hodnocení z pokročilejší statistiky. Pokud byla měřicí podložka umístěna symetricky na sedlo (viz text) potom neměl byt problém vypočítat hodnoty zatížení uvedené v tab. 2 pro levou i pravou stranu sedla, a také v oblastech, vysokého zatížení a současně přesně definovat posun zatížení, zvětšení oblastí apod. Hodnocení V části hodnocení se jedná více méně o slovní hodnocení základních popisných dat, která nebyla výrazněji statisticky ošetřena. Hodnocení jednotlivých vložek je vztahováno primárně k maximálnímu tlaku, dále k ploše zatížení nebo stabilitě. Součástí je i subjektivní hodnocení, které bylo vloženo do této části práce až jako výsledek. Je to trochu kostrbaté, není tomto výzkumu v metodice práce žádná zmínka a najednou je zde výsledek. Tabulka měla být uveřejněna ve výsledkové části. Tento výsledek je přínosný, protože individuální pocit díky individuálním zvláštnostem může být zcela jiný než při hodnocení pomocí tlakové podložky na sedlo. V části Vyhodnocení je napsáno, že „Nebyl nalezen žádný vztah mezi velikostí tlaku a počtem pěn. Nebyla nalezena žádná korelace mezi rozměry výstelek a maximálním tlakem. Rovněž nebyla nalezena spojitost mezi rozměry výstelek a mírou stability“, str. 37. Pokud nebyla vypočítána korelace, jakým způsobem bylo podloženo tvrzení o vztazích nebo korelaci? Logicky, pokud cyklistka zůstávala ve stále stejné pozici, působila stejnou silou na sedlo, sedlo je stále stejné, anatomický tvar sedacích svalů je stejný, je obtížné hledat významné změny v tlaku na sedle. V metodice mělo být popsáno, které logické postupy budou použity pro toto hodnocení. Výsledková část a hodnotící jsou méně konzistentní s některými horšími logickými návaznostmi v textu i mezi některými částmi. Závěry Tato část je částečně shrnutí práce a částečně popis hlavních závěrů, ke kterým autorka dospěla. V textu práce nebylo uveřejněno, že „Bylo provedeno rovněž měření bez cyklistické výstelky a následně porovnáno s měřením, kde byla použita cyklistická výstelka“ str. 39. Žádné výsledky obsahující měření bez výstelky nebyly v práci uvedeny. Opět je zde tvrzení, že nebyly nalezeny korelace, aniž by to studentka potvrdila nějakou statistikou. V použité literatuře je uveden dostatečný počet titulů tuzemských i zahraničních. Poznámky k textu: Str. 36, popis na druhém řádku, jedná se o teplotní mapu nebo rozložení tlaku pomocí barevné škály? Nikde není uvedeno, že byla použita thermokamera pro teplotní mapu. Na straně 36, kde je popis obrazového rozložení tlaků na podložce jsou špatně uvedeny čísla obrázků. Formální nedostatky Obr. 13 a 14, pokud by to bylo v rámečku, ano může to být označeno jako jeden obrázek. Takto to jsou dva obrázky a tak by měly být označeny. U obrázku 13 chybí popisek osy x i y, tudíž není jasné, co uvedená čísla znamenají. U obou obrázků chybí legenda k barevné škále. V přílohách jsou obrázky otočeny o 90°, přitom v textu jsou ve směru textu. Ke stranovému otočení zde nebyl důvod. Pokud je v textu, který seznamuje s proměnnými takové tvrzení: „Při zvýšení výkonu dochází k výraznému snížení normalizované síly ve všech oblastech sedla a maximálního tlaku v zadní oblasti“, je třeba jej vysvětlit nebo udat odkaz, odkud byla informace čerpána. Str. 27. Studentka si vybrala téma, které z oblasti, ze které má zkušenosti a výsledky práce mohou pomoci jak kvalitním cyklistkám, tak sportující veřejnosti k individuálnímu zlepšení tréninkových podmínek, ale jedná se jen o popis možností, výsledky jsou buď subjektivní nebo málo doložené. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142122