LUBAJO, L. Implementace komunikačních technologií NB-IoT a LTE-M v simulačním nástroji NS-3 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Lubajo Moses Wolyan v rámci své bakalářské práce zpracovával problematiku LPWA (Low-Power Wide-Area) sítí, kdy byla pozornost zaměřena na Narrowband IoT a LTE-M. Bakalářská práce je rozdělena na dva tematické celky: teoretickou část popisující LPWA technologie a praktickou část, která popisuje implementaci NB-IoT v simulačním nástroji Network Simulator 3 (NS-3). Z pohledu vedoucího mám několik výtek k průběhu vypracování bakalářské práce. Student byl na počátku seznámen s náročností tématu a byly mu poskytnuty studijní materiály pro vypracování kvalitního porovnání dostupných LPWA technologií a také zdrojové kódy již fungujících simulačních scénářů pro přenos M2M dat v sítích LTE/LTE-A. V průběhu vypracování BP probíhaly pravidelné schůzky, ovšem student z diskutovaných oblastí a obdržených připomínek do výsledného textu zapracoval velmi omezenou část. To bohužel sráží technickou i gramatickou úroveň práce a ucelenost textu, kdy student nesystematicky popisuje různé oblasti IoT/LPWA. Praktická část práce obsahuje vytvořený scénář, který ovšem nereflektuje zadání tj., implementace LTE-M či NB-IoT komunikační technologie. V realizovaném scénáři je využit již existující modul LENA, který ovšem implementuje podporu mobilních sítí LTE/LTE-A. Při porovnání s poskytnutými zdrojovými kódy na počátku vypracování BP je zde pouze několik modifikací, které ve výsledku nemohou být použity (chybná implementace využití sektorů v rámci jedné základnové stanice, nedokončená implementace výběru základnové stanice na základě polohy či síly signálu na straně koncového zařízení). Samotná prezentace získaných výsledků je chaotická, student neprezentuje v grafech základní parametry jako je propustnost, zpoždění, ztrátovost atd. Bakalářská práce obsahuje celou řadu překlepů, gramatických chyb, typografických nesrovnalostí a celkově působí nekonzistentně. Z pohledu požadavků zadání lze konstatovat, že zadání bylo splněno ve velmi omezeném rozsahu a vytvořený scénář není funkční. Na základě výše zmíněných informací hodnotím práci stupněm E / 50 bodů a rozhodnutí o výsledném hodnocení ponechávám na komisi zejména s přihlédnutím ke schopnosti studenta obhájit svoji práci a také s přihlédnutím k posudku oponenta práce.
Bakalářská práce studenta Lubaja Moses Wolyana se zabývá problematikou komunikačních technologií NB-IoT a LTE-M a následně jejich implementací do simulačního nástroje NS-3. V teoretické části práce je rozebrána problematika internetu věcí (IoT) společně s jeho podskupinou průmyslového IoT (IIoT). Následuje popis LPWAN sítí, na který navazuje popis LTE-M a NB-IoT. V praktické části pak student popisuje zvolený scénář a použitý simulační nástroj. V závěru práce jsou shrnuty dosažené výsledky a topologie simulovaného scénáře. První kapitola obsahuje řadu nepřesností jako například, že signál skrze optická vlákna putuje rychlostí světla (což není pravda, jelikož rychlost závisí na indexu lomu světla, který bývá kolem 1,5). Dále student tvrdí, že Industry 4.0 je ve zkratce digitalizace a internet – to tedy znamená, že před Industry 4.0 ani jedno neexistovalo? Následně student v práci uvádí, že LoRa je bezdrátová technologie pro NB-IoT, což rovněž není pravda. Popis propagačních modelů je velmi stručný a působí tak, že byly pouze převzaty základní vzorce, ale student jim nerozumí. V sekci 3.2.4 na straně 50 student v popisu uvádí, že MobilityModel je popsán následující základní třídou, avšak ve výpisu pak následuje místo popisu základní třídy výpis několika metod. Popis mobility Modelu společně s MobilityModel Subclasses je v práci z neznámého důvodu zdvojen. Na straně 52 je uveden zdrojový kód Flow monitoru, chybí však bližší popis, co tento kód nastavuje. V praktické části je uvedeno, že nebylo možné použít třísektorovou anténu z důvodu „invalidních atributů“. Není však dále rozebráno, z jakého důvodu, a to i přestože je v práci vložen výstup z konzole i s návodem, jak zjistit více informací o tom, proč tato chyba nastala. Z formálního hlediska práce obsahuje mnoho překlepů, špatně strukturovaných vět a chybí i odkazy na některé obrázky (např. Fig. 2.7). U většiny kapitol navíc chybí úvodní text a jsou tedy dvě úrovně nadpisů hned pod sebou. Velmi znatelné zlepšení jak jazykové stránky, tak struktury práce v kapitole 2 nutí čtenáře přemýšlet nad tím, zda práci nepsalo více lidí. Bohužel musím také konstatovat, že od sekce 2.6.4 do 2.6.11 (skoro 11 stran textu) je text z převážné většiny převzatý ze zdroje uváděného v práci pod číslem [26] bez jediné citace. Vzhledem k tomu, že tato citace byla korektně uvedena před těmito sekcemi, se dá očekávat, že student záměrně zatajil tuto skutečnost. Co se praktického výstupu týče, student vytvořil scénář, ve kterém generuje 500 uzlů (UE), 5 eNB a následně mezi nimi generuje UDP či TCP provoz. Z přiložených zdrojových souborů a textu práce však není jasné, zda tento scénář opravdu fungoval. Dále není jasné v čem byl studentův přínos, jelikož v práci není uvedeno, zda byly vykonány nějaké další úpravy krom přidání jedné možnosti do přepínače (viz přidání „case 12:“ na straně 53). Z dostupných informací musím tedy konstatovat, že celá studentova práce spočívala v kompilaci několika vzorových kódů z modulu LENA a v nastavení počtu UEs a ENBs. Na základě výše uvedených důvodu, zejména plagiátorství, práci nedoporučuji k obhajobě a hodnotím známkou F / 0 bodů.
eVSKP id 110248