SVOJANOVSKÝ, J. Analýza akustických vlastností inovovaných materiálů na bázi dřeva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce měla za úkol změřit u některých dřev a kompozitů na bázi dřeva akustické vlastnosti, hlavně rychlost šíření zvuku, Youngův modul pružnosti, útlum, impedanci a akustickou (rezonanční) konstantu. Na základě těchto zjištěných parametrů měl poté student navrhnout využití jednotlivých materiálů. Student využil metodu měření času průchodu vysokofrekvenční vlny měřeným vzorkem. Druhou využívanou metodu (frekvenčně rezonanční analýza pomocí FFT) pouze krátce zmínil, ale nepopsal a nevysvětlil proč ji nepoužil. Hlavním popisovaným dřevem bylo rezonanční dřevo, hlavní nástrojovou skupinou pak chordofony (strunné). Zároveň ale ve stejné kapitole autor uvádí i jiná dřeva a jsou zde i krátce zmíněny aerofony (dechové), studentem třetího ročníku velmi chybně označené jako dýchací. Výrazně přehlednější by byl stručný popis jednotlivých nástrojových skupin a obecná charakteristika jejich nejvyužívanějších dřev. Popis měření a hlavně výsledků má jeden hrubý nedostatek. Student sice uvádí, že je ve dřevě potřeba zohlednit a sledovat všechny tři směry ortotropie, ale při měření využívá jím zvolený souřadný systém, u kterého není vysvětleno, kterým směrům vzorku odpovídají jednotlivé osy. Přitom by stačilo do přiložených obrázků vzorků vložit osy. U srovnání vzorků jsou pak v tabulce uvedeny akustické vlastnosti pouze pro jeden směr, ale bez popisu, o jaký se jedná. Po změření vzorků v pokojových podmínkách je student umístil do klimatizované komory (ne do klimatizace, jak uvádí) a po čase opět změřil, čímž sledoval vliv vlhkosti vzorku na jeho akustické vlastnosti (Název kapitoly „Vzorky se sníženou vlhkostí vzduchu“ je přinejmenším zvláštní). Hlavním zmiňovaným parametrem, ovlivňujícím rychlost šíření zvuku, je hustota. Přitom ale Youngův modul pružnosti, který je podstatnější, je pouze krátce zmíněn. Autor práce dokonce uvádí (bez citace) tvrzení, že „vzorky s vyšší hustotou jsou méně pružné", či dokonce, že „vysoká hustota zpomaluje rychlost zvuku, která především ovlivňuje Youngův modul pružnosti". Kratší obsah, poměrně jednoduchého experimentálního měření, by měl být vyvážen hlubšími teoretickými znalostmi. Navržená inovativní využití jednotlivých materiálů mohla být obsáhlejší. V některých místech práce jsou předkládána tvrzení, jež nejsou citována. V průběhu práce student přešel od citací formou poznámek pod čarou, k citacím přímo v textu. Pro další vědecké práce bude student muset zvolit jednotnou formu citací.
Bakalářská práce měla za úkol změřit u některých dřev a kompozitů na bázi dřeva vibro-akustické vlastnosti, hlavně rychlost šíření zvuku, Youngův modul pružnosti, útlum, impedanci a akustickou (rezonanční) konstantu. Na základě těchto zjištěných parametrů měl poté student navrhnout využití jednotlivých materiálů. Student správně využil metodu měření času průchodu vysokofrekvenční vlny měřeným vzorkem. Druhou využívanou metodu (frekvenčně rezonanční analýza pomocí FFT) pouze krátce zmínil, ale nepopsal a nevysvětlil proč ji nepoužil. Hlavním popisovaným dřevem bylo rezonanční dřevo, hlavní nástrojovou skupinou pak chordofony (strunné). Zároveň ale ve stejné kapitole autor uvádí i jiná dřeva a jsou zde i krátce zmíněny aerofony (dechové), studentem třetího ročníku velmi chybně označené jako dýchací. Výrazně přehlednější by byl stručný popis jednotlivých nástrojových skupin a obecná charakteristika jejich nejvyužívanějších dřev. Popis měření a hlavně výsledků má jeden hrubý nedostatek. Student sice uvádí, že je ve dřevě potřeba zohlednit a sledovat všechny tři směry ortotropie, ale při měření využívá jím zvolený souřadný systém, u kterého není vysvětleno, kterým směrům vzorku odpovídají jednotlivé osy. Přitom by stačilo do přiložených obrázků vzorků vložit osy. U srovnání vzorků jsou pak v tabulce uvedeny akustické vlastnosti pouze pro jeden směr, ale bez popisu, o jaký se jedná. Po změření vzorků v pokojových podmínkách je student umístil do klimatizované komory (ne do klimatizace, jak několikrát uvádí) a po čase opět změřil, čímž sledoval vliv vlhkosti vzorku na jeho akustické vlastnosti (Název kapitoly „Vzorky se sníženou vlhkostí vzduchu“ je přinejmenším zvláštní). Hlavním uváděným parametrem, ovlivňujícím rychlost šíření zvuku, je hustota. Přitom ale Youngův modul pružnosti, který je podstatnější, je pouze krátce zmíněn. Autor práce dokonce uvádí (bez citace) tvrzení, že „vzorky s vyšší hustotou jsou méně pružné", či dokonce, že „vysoká hustota zpomaluje rychlost zvuku, která především ovlivňuje Youngův modul pružnosti". Kratší obsah, poměrně jednoduchého experimentálního měření, by měl být vyvážen hlubšími teoretickými znalostmi. Navržená inovativní využití jednotlivých materiálů mohla být obsáhlejší. V některých místech práce jsou předkládána tvrzení, jež nejsou citována. V průběhu práce student přešel od citací formou poznámek pod čarou, k citacím přímo v textu. Pro další vědecké práce bude student muset zvolit jednotnou formu citací.
eVSKP id 135542