PROCHÁZKA, M. Analýza ekonomických dat s využitím statistických metod firmy Viden Plus, a. s. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2016.

Posudek vedoucího

Michalíková, Eva

Práce se zabývá finanční analýzou vybrané společnosti s použitím statistických metod. Připomínky k práci: Struktura práce dle zadání je obecně dodržena, jednotlivých kapitol se ale částečně rozcházejí s přesnou formulací názvů v pokynech pro zpracování. Některé ukazatele uvedené v teoretické části by si zasloužily podrobnější popis, například ROI, ROA atd. Některé tabulky mají nejednotné názvy a celkově u tabulek chybí lepší popisky. U analýzy trendu jsou nejdřív komentované výsledky a až ke konci je uvedená použitá regresní funkce (mělo by to být spíše naopak). Otázkou je vhodnost některých zvolených regresních funkcí. Doplňující otázka: 1. Ve vlastních návrzích je zmíněna možnost navýšení zásob. Z jakých zdrojů by mohla firma pořízení (a samozřejmě také držení) větších zásob hradit? Přinese tato možnost v každém případě větší zisky, jak je zmíněno? 2. V návrzích je dále zmíněna možnost průzkumu. O jaký typ průzkumu by mělo jít a jaké by byly náklady na jeho provedení?

Posudek oponenta

Pala, Lubomír

Nejvíce problémovou oblastí je interpretace výstupů z účetnictví zkoumaného subjektu - pokud není provedena komparace (nabízela se např. komparace s obdobnými výstupy v práci zmiňované firmy ve které má VIDEN plus, a.s. majetkovou účast - tedy s firmou ČEPOS - Česká potravinářská obchodní, a.s.) s jinými srovnatelnými subjekty z daného odvětví a vychází se pouze z časové řady účetních výkazů za 14-ti leté období, tak výstupy musí být značně ovlivněny jednorázovými či mimořádnými vlivy (jako byl v případě firmy VIDEN plus, a.s. např. prodej nemovité věci - maloobchodní provozovny obchodního střediska Dukla v Jeseníku v roce 2002, výrazný dopad měly i průběžné organizační změny - aktuálně např. v roce 2014 změna logistiky prováděné z jednoho centra a zrušení velkoskladu v Krnově apod.) Příliš dlouhé časové období je pak jistě ovlivněno i externími vlivy, hospodářskou krizí, nadstandardní nezaměstnaností v regionu působnosti firmy apod. Právě porovnání s jiným subjektem z téhož období by mohlo eliminovat alespoň některé externí vlivy společné pro daný relevantní trh. Otázkou dále zůstává (při znalosti organizačního schématu a při využití údajů zveřejňovaných příloh k účetním závěrkám firmy VIDEN plus, a.s.) nakolik při úzkém počtu reálných vlastníků jsou hospodářské výsledky ovlivněny snahou o daňovou optimalizaci - když zástupci akcionářů a reální vlastníci jsou současně osobami v pracovním či jiném poměru ve vztahu k firmě (jde o členy výkonného managementu firmy). S ohledem na specifika firmy jsou autorem uváděné doporučující hodnoty pro ukazatele založené na bázi rentability pro firmu VIDEN plus, a.s. nadhodnocené a v praxi tedy nerealizovatelné. V této souvislosti je tak trochu kontroverzní tvrzení v práci na straně 35, podle kterého je firma VIDEN plus, a.s. expandující firmou - vývoj hodnot za prodej zboží z tabulky na str. 41 tomuto tvrzení až tak neodpovídá - přitom údaje o tržbách jsou v absolutních hodnotách a nejsou nijak přepočteny inflačními vlivy. Jádro práce, kterým je vyhodnocení výsledků finanční analýzy (str. 54 a dále) a následná kapitola 4 - Vlastní návrhy řešení - navazuje na teoretickou část a porovnává analýzou zjištěné veličiny s těmi doporučenými. Bylo by možné jistě polemizovat nakolik je např. pro velkoobchod s potravinami vhodné zlaté pravidlo financování s podílem vlastního kapitálu k cizím zdrojům 50 ku 50. Analýza by mohla být doplněna o detailní rozbor úvěrů obchodní společnosti, protože zejména banky a jejich hodnocení firem dávají poměrně kvalitní informaci o tom, nakolik je firma ze strany financující banky pokládána za dlouhodobě financovatelnou a nakolik je naopak z vývoje úvěrových zdrojů možno vypozorovat snahu bank o snížení jejich úvěrové angažovanosti. Pro podnikání firmy VIDEN plus, a.s. pak nutno mít na zřeteli, že jejich potenciální trh (maloobchod a velkoobchod převážně s potravinami) je bankami hodnocen jako rizikový - zejména jedná-li se o podnikatelské subjekty s nízkým převážně tuzemským kapitálem, které na relevantním trhu mají konkurenci silných zahraničních či nadnárodních řetězců). Se závěry práce, že firma jeví známky stagnace a spíše přešlapování na místě než nějakého výraznějšího obchodního vývoje či směrování, se lze ztotožnit.

eVSKP id 94944