BÁRTA, J. Detekce ostrovního provozu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce se zabývá ostrovními provozy v ES a metodami jejich detekce. Při rozdělení dle jednotlivých bodů zadání lze konstatovat, že byly splněny všechny. Kapitoly zabývající se technickým a legislativním rámcem problematiky ostrovního provozu byly zpracovány v dostatečné míře. Kapitoly zaměřené na metody detekce ostrovního provozu uvádí základní a nejčastěji používané metody a popisují jejich princip. Zejména v těchto kapitolách bylo čerpáno z velkého množství zahraniční literatury, což hodnotím kladně. Na práci vesměs rešeršního typu navazuje kapitola popisující výsledky simulací části DS v programu PSCAD. V této části se student snažil ověřit princip funkce jedné z často používaných metod detekce ostrovního provozu - metody založené na měření velikosti změny frekvence v místě připojení zdroje. Celkově kvalitu práce snižuje menší množství typografických chyb jako různé odsazení některých odstavců, špatná kvalita obrázku 1 (str. 3), nezačínání hlavní kapitoly na nové straně apod. Za nekorektní lze také považovat možnou nepřehlednost či nedostatečnou formulací některých popisů a interpretací, za všechny např. popis obrázku 9 (str. 29), kde jednak není uvedené, co který průběh znázorňuje a jednak zde chybí popisy os. Předložená práce dle mého názoru splňuje obecné požadavky na kvalitu bakalářské práce, kladně hodnotím i vlastní přístup autora. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 83 body.
Zadání bakalářské práce je zaměřeno na oblast detekce ostrovního provozu v elektrizačních sítích. Zadání také uvažuje představení základního legislativního rámce a předpokládá vypracování technické rešerše a uvedení metod detekcí. Jednotlivé metody mají být dále porovnány a vyhodnoceny, resp. má být provedena simulace vybraných funkcionalit. Předložena bakalářská práce odpovídá uvedenému zadání, třebaže některé body jejího zadání jsou vypracovány pouze částečně a ne v plném rozsahu. V práci mělo být provedeno porovnání a vyhodnocení jednotlivých metod detekce ostrovního systému. Plnohodnotné a konstruktivní porovnání a vyhodnocení metod v práci uvedeno není a čtenář si toto musí pouze dovodit z obecných a popisných informací. Tento bod zadání lze proto považovat jen za částečně zpracovaný, což musí být kriticky zohledněno v celkovém hodnocení práce. Praktickou část práce představuje kapitola 5, kde jsou ukázány a diskutovány výsledky simulace vybraných funkcionalit. Za funkcionality jsou vybrány změny frekvence v závislosti na změnách topologie sítě, zatížení vedení, výkonů zdrojů dodávajících energii do sítě a parametry regulátorů. Práce je tak zaměřena na prezentaci výsledků vlivu určitých změn na frekvenci. Pro větší komplexnost práce by bylo vhodné uvažovat také například závislost změny napětí v ostrovních provozech atp. Název kapitoly 5 dále zmiňuje, že by měl být obsažen popis simulace. Samotná parametrizace jednotlivých síťových prvků je jednoznačná. Za jednoznačné není možné považovat nastavení všech parametrů simulace. Z popisu v hlavním textu práce nevyplývá například nastavení doby a kroku simulace, zdůvodnění číselné hodnoty impedance připojení uzlů transformátoru atp. Práce navíc neodkazuje na elektronickou přílohu práce. Struktura bakalářské práce je logická. Formátování textu a odstavců není jednotné, odsazení některých nadpisů podkapitol či obrázků také není jednotné. Návaznost jednotlivých kapitol je dobrá. Práci lze vytknout obecně velmi nízkou kvalitu prezentovaných obrázků. Dále obrázek 2 prezentuje informace ve formě tabulkových informací, mělo se proto jednat o regulérní tabulku vč. jejího popisku. Prezentovaný obrázek navíc nerespektuje okraje stránky. Obrázek 3 využívá jako jediný ohraničení, ostatní obrázky ne. Uvedené rovnice nejsou číslované. Seznam symbolů, veličin a zkratek není řazen abecedně a pro přehlednost je vhodné jej vést odděleně. Označení veličin by mělo být v celé práci jednotné a kurzívou. Levá strana rovnice na straně 4 nemá vyjadřovat pouze sumární činný výkon dodávaný generátory, ale obecně elektrickými zdroji. Obrázek 9 nemá uvedeny veličiny a jednotky na osách, resp. není uvedena legenda, který z průběhů je pro dané místo. Obrázky a tabulky nejsou uvozeny v hlavním textu práce. Kapitoly 3 a 4 nezačínají na samostatné stránce. Tabulky a obrázek, které jsou součástí stran 26 až 28 by bylo vhodné prezentovat více v jednotné formě, případně uvažovat nad jejich umístěním do příloh práce, namísto umístění v hlavním textu práce. Bylo by vhodné, aby původ parametrů byl více přiblížen a komentován. Forma zpracování „Úvodu“ odpovídá strukturou spíše abstraktu a z větší části hodnotí obsah práce bez případného kontextu na řešenou problematiku. Podobně lze hodnotit také „Závěr“, který příliš nediskutuje dosažené výsledky a zásadní závěry nepředkládá. V práci jsou pravděpodobně špatně aplikovány přímé a nepřímé citace, resp. na některých místech měly být pravděpodobně využity citace přímé. Není proto jednoznačné, které informace jsou plně převzaté. Jako příklad nechť poslouží str. 18, konkrétně část zabývající se „Měřením velikosti změny frekvence (ROCOF)“. Tato část je prezentována textem ve třech samostatných odstavcích. Uvedení citace je umístěno za posledním z nich. Není tak jednoznačné, jestli autor přebírá ze zdroje celou část, odstavec či větu. Poslední odstavec pravděpodobně není ani převzat ze zdroje [15], ale jeho původ je možná v diplomové práci „Studie začlenění trigenerační stanice do stávajícího systému letiště Qantas – Sydney“ z roku 2013, kde je uvedený úplně totožný odstavec. S informacemi uvedenými v tomto odstavci navíc autor práce dále pracuje v kapitole 5, kde tyto informace znovu parafrázuje. V některých částech práce autor přistupuje ke kumulaci informací z jednotlivých literárních zdrojů, čímž se vytrácí informace, z kterého konkrétního zdroje fakta pochází. Vyjadřuji také pochybnost, že informace jsou vždy v plném rozsahu v literatuře uvedeny. Literární zdroje svým charakterem odpovídají potřebám pro vypracování bakalářské práce. Seznam literárních zdrojů nicméně vnímám jako nedokonalý, například literární zdroj [6] je stejný jako [7], zdroj [8] odpovídá [9], [2] odpovídá [12]. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 74 body. Žádám ovšem hodnotící komisy, aby posoudila interpretaci původu informací uváděných v bakalářské práci, zejména v rešeršní části, tj. kapitoly 2, 3 a 4.
eVSKP id 102513