RAŠKA, A. Impedanční trubice pro měření činitele zvukové pohltivosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Zadání bakalářské práce je poměrně komplexní, zahrnuje mechanickou konstrukci trubice, návrh ozvučnice reproduktoru, návrh a konstrukci zesilovače a realizaci aplikace pro měření. Student si poradil se vším, problémy měl ovšem s návrhem jednoduchého výkonového zesilovače, kde neprokázal znalosti analogové techniky na úrovni bakalářského studia Audio inženýrství. Student práci řešil průběžně od začátku akademického roku, chodil na konzultace a předkládal průběžné výsledky, ovšem s několika přestávkami, díky kterým musel řadu problémů řešit až ke konci semestru. Cílem práce bylo ověření, zda by amatérsky zkonstruovaná impedanční trubice mohla sloužit v laboratorních cvičeních pro demonstraci principu měření činitele pohltivosti a akustické impedance porézních materiálů, bez požadavku na běžnou přesnost měření. Dosažené výsledky, přestože jsou podobné jiným publikovaným výsledkům z podobně konstruovaných trubic, nejsou pro demonstraci metody použitelné a na řešení příčin už nebýval čas. Pomocí profesionálního analyzátoru bylo ale ověřeno, že chyba není v aplikaci, která generuje budicí signál a zpracovává signály z mikrofonů. Určitá chyba je způsobena neshodným zesílením a fází jednotlivých kanálů analyzátoru, a byla minimalizována kalibrací, přesto činitel pohltivosti vychází větší než 2. Student předložil text práce ke kontrole, přesto jeho finální verze obsahuje formální chyby, např. špatně formátované a skloňované odkazy. Obrázky v kapitole 9 měly být vloženy jako vektorová grafika a se správně popsanými osami. V práci měly být prezentovány výsledky měření připravených materiálů, přestože nevycházely správně, nikoliv pouze přenosové funkce mezi mikrofony.
Přestože se část zadání závěrečné práce nepodařilo naplnit, je zřejmé, že student odvedl nemalý objem práce. Bohužel hodnota činitele zvukové pohltivosti měřená pomocí vyrobené impedanční trubice se nepřibližuje správným hodnotám a proto ji nelze v laboratoři využít k zamýšlenému účelu. Vytvořený laboratorní návod je tak spíše popisem principu měření než skutečným pracovním postupem pro studenty. Lepších výsledků snad mohlo být dosaženo vyšší přesností při výrobě jednotlivých částí, ale to patrně v amatérských podmínkách nebylo možné. V části 4.4 je nejprve uvedeno, že trubice je navržena na rozsah 340-3000 Hz, ale vzápětí je konstatováno, že délka trubice byla volena kvůli prostorovým omezením. Mezi oběma parametry přitom platí vztahy uvedené i v práci, ale chybí na ně odkaz, výpočty nebo tabulka hodnot. Práce obsahuje graf činitele pohltivosti pouze pro jeden jediný vzorek, pro ostatní měřené vzorky jsou k dispozici pouze grafy přenosových funkcí mikrofonů, které jsou jen pomocná měření. Po formální stránce práce nevybočuje z průměru, obsahuje několik překlepů nebo nepřesností. Dle mého názoru je zbytečně členěna do velkého množství kapitol s nevhodným pořadím, což znesnadňuje orientaci. Např. mezi jasně související kapitoly 3 „Měření TS parametrů reproduktoru“ a 5 „Měření TS parametrů reproduktoru a simulace LspCAD“ je vložena kapitola 4 „Návrh konstrukce impedanční trubice“. I díky tomu se na několika místech opakuje téměř doslovný odstavec popisu konstrukce „sestavena ze dvou trubic a prostor mezi nimi je vyplněn montážní pěnou“ (zkráceno).
eVSKP id 141291