NOGA, K. Porovnání programovacích jazyků PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Téma bakalářské práce vychází z potřeb firmy, kde pan Noga pracuje. Cílem práce bylo porovnat řídicí systémy pro CNC systémy firem Heidenhain a Mitsubishi electric z pohledu programátora programovatelných automatů (PLC), které jsou součástí těchto CNC systémů. CNC systémy jsou obvykle popisovány z hlediska tvorby obráběcích programů, ale jejich řídicí část, která má charakter PLC, nebývá příliš často diskutována. Autor práce se na základě doporučení vedoucího práce seznámil se standardními programovacími jazyky a pokusil se najít metodiku, který by mu umožnila srovnat systémy dvou výše uvedených výrobců. Nalezení metodiky, která by umožnila kvantifikovat rozdíly, se z objektivních důvodů ukázalo jako poměrně obtížné, srovnání uživatelského komfortu programátora je poměrně subjektivní a pro dosažení objektivního hodnocení by musel mít autor práce k dispozici rozsáhlejší vzorek programátorů. Vzhledem k tomu, že autor neabsolvoval předměty oboru Kybernetika, automatizace a měření zaměřené na programovatelné automaty, je pochopitelné, že popis PLC systémů realizoval z pohledu absolventa oboru Mikroelektronika. I z tohoto důvodu se při práci s cizojazyčnou dokumentací výrobců a odbornou literaturou následně bohužel nevyhnul tvorbě originálního názvosloví i v situacích, když už zavedené české názvosloví existuje (ladder diagram : releové schéma vs žebříkový diagram). Rovněž se do popisu PLC periferií promítá skutečnost, že autor je znalý programování mikrokontrolerů a mikroprocesorů , a svět PLC pro něj představuje relativně novou oblast. Nicméně autor zadání splnil, práce splnila svůj účel a v kapitole 22 tak autor shrnuje výsledky srovnání dvou výše uvedených systémů a poznatky, ke kterým dospěl. Oceňuji, že v závěrečném srovnání uvádí nejen své závěry, ale rovněž i důvody, které k danému závěru vedly. Při hodnocení práce je nutné zohlednit skutečnost, že z důvodu omezení IS VUT si student oboru B-MET nemohl zapsat potřebný předmět jiného oboru (B-AMT) a ani jako volitelný předmět a vytknout mu tedy lze pouze to, že využíval především cizojazyčné zdroje a nevěnoval pozornost zavedené národní terminologií. Práci hodnotím jako poměrně zdařilou a přínosnou známkou B/82 bodů.
Název bakalářské práce je „Porovnání programovacích jazyků PLC“. To mě překvapilo, protože je to téma příliš obehrané. V pokynech pro vypracování jsem se dočetl, že student měl porovnat PLC systémy Heidenhain a Mitsubishi Electric. I tato informace musí člověka, který se v oboru programovatelných automatů pohybuje, zarazit. V úvodní kapitole se vše vyjasnilo. Téma se týká řídicích systémů obráběcích strojů, resp. PLC, který tvoří logické a výpočetní jádro těchto systémů pro CNC. To staví práci do zcela jiného světla, zabývá se aplikací PLC automatů, z hlediska automatizace, v dosti netypických nasazeních. To je dobrá zpráva korelující s iniciativou „Průmysl 4“, která, mj., bourá bariéry mezi spojitým a digitálním řízením. Student Kamil Noga bohužel patří k těm, kteří nemají vrozený talent k vysvětlování a popisování technických procesů. Dopouští se často nepřesností, nejasností a chyb, takže mám dost připomínek a otázek. Hned na začátku mi chybí alespoň základní popis zařízení, ke kterým jsou jím popisované systémy určeny, tedy něco o CNC strojích. Ještě více postrádám stručnou rešerši PLC/CNC systémů, z nichž dva v práci porovnává. Jako by jiné neexistovaly. Všichni známe systém Sinumerik, o kterém zde není ani zmínka. V popisu architektury systému Mitsubishi uvádí HW části, ale bez nákresu či popisu jejich propojení – to není architektura. Programovací jazyk, používaný v PLC Heidenhain student označuje jako „strukturovaný text“ – možná to tak označuje i samotný výrobce, ale je to kombinace „instrukčního listu“ a „strukturovaného textu“. Na str. 14 student píše, že registry jsou proměnné, které nabývají celočíselnou hodnotu. To není pravda, registry nejsou proměnné, a navozuje to otázku, zda student vůbec ví, co to je registr! Podobně nepříjemnou nejistotu mám u popisu časovače a čítače. Student píše, že timery jsou „rozděleny“ na 2 druhy: TS (Timer Start) a TR (Timer Run). Očividně jde o nepochopení, časovač má své instrukce, parametry a hodnoty. TS je instrukce pro start časovače a TR stav nebo logická hodnota časovače. Totéž se týká čítačů, kde student uvádí, že čítač je „rozdělen“ (jak může být rozdělen?) na 3 proměnné. Je to neznalost, nebo hrozivě nepřesné vyjadřování? V podobném duchu popisuje dále v odstavci „Timer“(str. 26), že „časovač počítá“, což vede k tomu, že hned v následujících větách podlehl svému klamu a místo „časovač“ píše „čítač“ a výsledkem je totální zmatek. Na obr. 13.1 je jednoduchý program pro sepnutí tlačítkem. V jeho popisu je chyba: (bod 2) pomocný bit M0 se sepne přes Y000 a rozepnutý kontakt X000. Podprogramy a skoky u PLC: Zdá se, že student se nesetkal s českým pojmem „návěští“, ale alespoň ví, co je to „label“. Na str. 30 nicméně uvádí, že skok nastává na podprogram. S tím nemohu souhlasit, protože skok nastává na návěští. Hned v následujícím odstavci správně uvádí, že s podprogramy souvisí funkce „volání“. V posledních kapitolách bakalář pan Noga prezentuje vývojová prostředí obou systémů, čímž splnil jeden z bodů zadání. Vzhledem k obecnosti dílčích bodů zadání mohu konstatovat, že splnil zadání v celém rozsahu. Prokázal tím, že se oprávněně uchází o titul bakaláře. Zadání nebylo náročné a práce nese značné známky nejistot o úrovni znalostí studenta. Z těchto důvodů hodnotím práci jako dobrou.
eVSKP id 94140