VAŇKOVÁ, M. Klasifikace trajektorií kurzoru ve výzkumu schizofrenie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Studentka práci řešila mj. v Národním ústavu pro duševní zdraví NÚDZ s Ing. Eduardem Bakšteinem, Ph.D., který dodal následující hodnocení: Studentka projevila zejm. zpočátku řešení velkou iniciativu při zapojení do projektu charakterizace chování pacientů s první epizodou schizofrenie v práci popsaném behaviorálním experimentu. Seznámila se s specifikami úlohy a ve spolupráci s odborníky NÚDZ navrhla sadu příznaků, potenciálně zajímavých jednak z hlediska klasifikace, jednak pro porovnání přístupů k řešení úlohy mezi zdravými kontrolami a pacienty se schizofrenií. Vzhledem k tomu, že rozdíly v přesnosti řešení mezi těmito dvěma skupinami jsou výrazné vzhledem k mnoha faktorům (medikace, motivace, nižší psychomotorické tempo v čase psychózy atd.), bylo pro nás zajímavé zejm. srovnání příznaků, které by porovnaly charakter řešení úlohy v obou skupinách - to ve výsledné práci bohužel chybí. Studentka nicméně ukázala, že lze průběhy klasifikovat s poměrně vysokou přesností, ač je z práce vzhledem k nedostatečnému popisu obtížné výsledky kriticky zhodnotit. - Ing. Eduard Bakštein, Ph.D., ext. konzultant Hodnocení vedoucího práce: Studentka byla při řešení bakalářské práce aktivní - nikoli průběžně, ale ve vlnách. Předloženou práci jsem byl schopen ovlivnit jen ve struktuře textu, nikoli v jejím odborném obsahu, a to hlavně v praktické části. Pro optimání nastavení řešení praktické části práce jsem vyžadoval společný vzhled do vyčištěného datového souboru, jehož kýženou strukturu jsme mnohokrát se studentkou diskutovali, avšak k jeho finální podobě jsme se nedostali. Použité metody, např. klasifikátor LTSM a způsob validace výsledků, je samostatným rozhodnutím studentky. To lze hodnotit různě - samostatnost je jistě vítaná vlastnost, avšak v tomto případě si studentka spíše uškodila. Kladně hodnotím vybrané kapitoly teoretické části bakalářské práce. V praktické části se povedl návrh příznaků, který realizovala ve spolupráci s týmem NÚDZ. Postrádám přiloženou praktickou část práce (skripty či funkce v Matlabu nebo jiné programy). S některými závěry a interpretacemi studentky v části Diskuze se neztotožňuji.
Studentka Michaela Elen Vaňková vypracovala bakalářskou práci na téma zpracování a analýzu dat snímaných během akvizice fMRI ve vyzkumu schizofrenie. Cílem práce bylo navrhnout klasifikátor určující pacienty s 1. epizodou schizofrenie a zdravé dobrovolníky, provést předzpracování a vyhodnocení vstupních dat, extrahovat a vybrat příznaky, realizovat validační experimenty a vyhodnotit výsledky klasifikace. Práce je členěna do 5 kapitol, je psána na celkem 36 stranách a obsahuje 51 literárních pramenů. Zde je potřeba poznamenat, že text je velmi úsporný a v některých částech na mezi akceptovatelnosti s ohledem na zadání práce. První část je rešeršní a popisuje dostatečné minimum nezbytných informací týkajících se schizofrenie a metodik potenciálně vhodných pro hodnocení dat snímaných v rámci výzkumu tohoto onemocnění. V části 3. Vybrané klasifikační metody a postupy není jasné, proč se studentka zabývá pouze vybranými metodami a ne jinými. Chybí tak kritické zhodnocení metod a zdůvodnění dalšího postupu. Vlastní přínos studentky je uveden v kapitole 4. na 11 stranách. V té lze nalézt řadu ne zcela dotažených postupů. Například v popisu datového souboru je uveden způsob čištění dat, kdy většina záznamů byla vyřazena. To samo o sobě nemusí být na závadu, nicméně není jasně popsáno, proč bylo vyřazeno 311 z 491 záznamů z důvodu cit. „nastaveného automatického kritéria, jestli řešil danou úlohu člověk správně a pochopil, co má dělat“. Takové kritérium má být přesně definováno, nicméně v práci není uvedeno jak. Bod 3) zadání tak sestává z vyřazení dat podle dvou kritérií, kdy jedno není jasné. Podle bodu 4. zadání měly být uvažovány a posléze vybrány příznaky, které dobře diskriminují schizofreniky od zdravych dobrovolníků. Řada slibných příznaků je v práci popsána, ale opět chybí zdůvodnění, jak k jejich výběru došlo a proč. V kapitole 4. není zařazen popis vytvořeného software, který je k práci přiložen.Validace klasifikátoru byla provedena vůči výsledkům metody GLM používané v NÚDZ. V popisu datového soboru autorka uvádí celkem 180 využitelných záznamů (111 kontrol a 69 pacientů). V části 4.7 Validační experimenty je popsána validace na testovací skupině 24 účastníků. V textu však není uvedeno rozdělení datového záznamu na učící a testovací množinu. Validační skupina 24 účastníků (zdraví i pacienti) se jeví jako poměrně malá a výsledky jsou tak spíše ilustrativní. Práce obecně trpí přílišnou obecností v místech, kde jsou nutné podrobnosti. Je zjevné, že autorka se tématem zabývala, dobře pochopila podstatu experimentů a strukturu dat, a její postup byl věcně správný. Patrně z důvodů nedostatečné komunikace s vedoucím práce a konzultantem však nedokázala výsledky dostatečně odůvodnit a diskutovat. Z výše uvedených důvodů shledávám práci na mezi akceptovatelnosti.
eVSKP id 130723