KOMOSNÁ, K. Studium mechanismu působení přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných materiálech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka Kateřina Komosná vypracovala svou diplomovou práci na téma "Studium mechanismu působení přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných materiálech". V průběhu řešení své práce provedla studentka celou řadu experimentů. Práce obsahuje množství zajímavých výsledků, které jsou přehledně zpracovány. Výsledky práce velmi napomohly vybrat vhodnou přísadu na podporu redukce vysokého smrštění v alkalicky aktivovaných materiálech. Závěry experimentů jsou srozumitelné, jednoznačné a dobře diskutované. Celkově práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce Bc. Kateřiny Komosné na téma „Studium mechanismu působení přísad redukujících smrštění v alkalicky aktivovaných materiálech„ popisuje působení povrchově aktivních látek v alkalicky aktivovaných systémech. Práce je zaměřena na studium vlivu neiontových povrchově aktivních látek na bázi glykolů zejména na smrštění a mechanické vlastnosti připravených materiálů. Teoretická část o obsahu 10 stran uvádí základní přehled problematiky alkalicky aktivovaných materiálů (AAM), tj. od stručného popisu historie, fyzikálně-chemických mechanismů probíhajících v AAM až po popis jednotlivých obsažených komponent. Druhá kapitola se zabývá obecných popisem fenoménu smrštění u stavebních látek. Poslední kapitola se věnuje povrchově aktivním látkám, jejich popisu obecně a jejich aplikaci v alkalicky aktivovaných systémech. Teoretická část je vypracována stručně a reflektuje zadání práce. Z hlediska diskuze výsledků a závěrů by v této kapitole mohlo být více zmíněno o mechanismu hydratace v alkalicky aktivovaných systémech. Experimentální část je rozdělena na několik kapitol týkajících se popisu výchozích látek, charakterizaci měření povrchového napětí v pórovém roztoku a jeho chemickém složení stanovovaného pomocí ICP-OES. Dále je popsána příprava testovacích těles a stanovení jejich vlastností – mechanické vlastnosti, smrštění, porozita a mikrostruktura. Pasty byly studovány z hlediska začátku i konce tuhnutí a míry zpracovatelnosti. Hydratace byla sledována pomocí izotermické kalorimetrie. Jednotlivé experimenty jsou popsány dostatečně až na pár nesrovnalostí: - u tenziometrických měření není uveden počet jednotlivých měření, ze kterých byla vytvořena konečná hodnota se směrodatnou odchylkou, - není uveden postup odebírání reálného pórového roztoku a ani postup přípravy syntetického pórového roztoku, - u ICP-OES analýzy chybí informace o vzorkování, a tedy i o chybě měření pro získaná data, - u měření pomocí rtuťové porozimetre není uvedena příprava vzorků pro měření a ani stáří měřených vzorků (1, 7 či 28 dní), - u kalorimetrických analýz není zcela přesně uvedeno, jakým způsobem bylo měření provedeno. Chybí popis měření pomocí AdMix přípravků, který současně definuje i mírné ovlivnění křivek na jejich počátku, které tedy i chybí u popisu výsledků. Zároveň není definována přesná jednotka. Je uvedena mW/g, ale není upřesněno na g jaké látky, na pastu či výchozí surovinu. Výsledky shrnují jednotlivé experimenty z hlediska vlivu jednotlivých přísad redukujících smrštění. Jsou popsány stručně, srozumitelně a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Uvedená diskuze výsledků je dostatečně provázaná s ostatními kapitolami. U některých předkládaných závěrů by byla vhodná jejich konfrontace s dostupnou literaturou, která je uvedena v teoretické části práce. U výsledků z SEM-EDS analýzy není zcela jasné, že dané snímky jsou pouze z pojivové fáze, jak je uvedeno. Pro vyjasnění by bylo vhodné uvést snímky z menším rozlišením a doplnit je o snímky z detektoru zpětně odražených elektronů. Výsledky shrnující mikrostrukturu hodnotí zejména různou porozitu vlivem použití přísady s jinou molekulovou hmotností. Výsledky jsou dobře provázané s výsledky smrštění, ale bohužel konfrontace s daty získanými z rtuťové porozimetre zde chybí. V popisu kalorimetrických analýz chybí výše zmíněný vliv instrumentace přístroje na získané křivky. V jejich diskuzi jsou zmíněny reakční mechanismy vzniku hydratačních fází. Zde bohužel chybí větší provázanost s výsledky získanými jinými analýzami či dostupnou literaturou. Diplomová práce je zpracována přehledně a splňuje požadavky kladené na VŠKP, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím za B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 96651