BRTEK, T. Buzení a detekce plazmonových polaritonů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.

Posudek vedoucího

Tomanec, Ondřej

Student pracoval na tématu, mající za cíl experiment buzení luminiscence kovových nanostruktur pomocí STM hrotu. Tento, na bakalářskou práci, náročný cíl nemohl být uskutečněn a to zejména pro dlouhotrvající obtíže při přípravě vhodných struktur pro experiment metodou FIB na externím pracovišti ve firmě Tescan. Vzorky se strukturami, které by bylo možno pro experiment snad použít, byly vyrobeny až poměrně krátce před termínem odevzdání práce. Hlavní experimentální část práce tak tvoří popis a hodnocení vyrobených struktur. Jako hlavní nedostatek při plnění cílů práce proto považuji absenci alespoň podrobnějšího popisu zamýšleného experimentu buzení a detekce na externím pracovišti. Tomuto je věnována pouze kapitola 5 na obecnější úrovni. Student pracoval samostatně jak při rešerši, experimentu a vyhodnocení, tak při zpracování textu, ale pro samostatnost, snad až přehnanou při tvorbě textu, se však nevyhnul mnohým nedostatkům počínaje grafickou úpravou, pravopisem až po nedostatky ve vztazích. Logickému uspořádání odporuje použití symbolů vysvětlených až mnohem dále v textu (např. str. 12 zkratka: SNOM, nebo od str. 25 N v tabulkách). Některé obraty snad oživují text, ale tímto oživením spíše brzdí porozumění (např. str. 14 „za“c přerod... nebo na str. 29 formulace ...cizopasných částic...). Popis rozmístění struktur na vzorku mohl být spíše nahrazen uvedením, kterou metodou byly vyrobeny kovové vrstvy. Nedostatky ve zpracování textové části budou pro autora jistě velkým varováním a své další práce bude více konzultovat na vhodných místech a snažit se tak o větší čitelnost a usnadnění porozumění sdělovaným informacím. Přestože se nepodařilo naplnit hlavní cíl zadání hodnotím zjištění provedená v experimentální části, jako velice přínosná a využitelná při zpracovávání vzorků metodou FIB pro mnohé experimenty na ÚFI FSI. Celkově hodnotím práci jako dobře/C.

Posudek oponenta

Kalousek, Radek

Autor se ve své práci zaměřuje na přípravu povrchových struktur pro buzení a detekci plazmonových polaritonů. Vlastní text je rozdělen do 6 kapitol. V kapitolách 1–5 je zmíněno šíření elektromagnetické vlny podél rozhraní kov-dielektrikum, buzení a detekce plazmonových polaritonů, popis technik pro výrobu povrchových struktur a buzení plazmonů pomocí hrotu STM. V šesté kapitole, zaměřené na experiment, jsou uvedeny obrázky a rozměry struktur vyrobených autorem pomocí fokusovaného iontového svazku (FIB). Obrázky byly pořízeny rovněž autorem pomocí mikroskopie atomárních sil (AFM). Všechny cíle bakalářské práce nebyly zcela splněny, konkrétně testování luminiscence vybuzené hrotem rastrovacího tunelovacího mikroskopu (STM) na externím pracovišti, kde z časových důvodů tato meření zatím nemohla být realizována. Popis poloh vyrobených struktur na povrchu vzorku (str. 23) není pro tyto účely podstatný. Prezentované obrázky pomocí AFM (str. 25–28) sice svědčí o úspěchu v jejich přípravě, avšak popis jejich rozměrů není přehledný. Způsob výpočtu hodnot rozměrů struktur v tabulkách 1–9 je nejasně popsán až v následujícím odstavci (str. 28–29), rovněž až nyní se čtenář dozvídá o významu písmene N v tabulkách 1–3. Chybí jasnější odlišení nepřesností způsobených výrobní metodou FIB a analytickou metodou AFM–viz 1. otázka k rozpravě. Dále není zřejmé, proč byl volen tvar struktur (válcová díra s výběžkem uprostřed)–viz 2. otázka k rozpravě. V rešeršní části (kap. 1–5) se často vyskytují nejasná vyjádření, např.: Str. 4, poslední odst.: „Díky optické isotropii materiálů nedochází k žádné ztrátě na obecnosti při jejím (p-polarizované vlny) řešení.“ Str. 8, první odst.: „Lokální povrchové plazmony mohou být vybuzeny světlem příslušné frekvence bez ohledu na vlnový vektor budícího světla.“ Str. 19, poslední odst.: „raménko s optimalizovanou tuhostí, která by měla být nižší než je vazebná síla mezi atomy“ Str. 22, druhý odst.: „prostorový rozptyl dielektrické funkce elektronového plynu“ Tato vyjádření svědčí o tom, že autor některým fyzikálním principům uvedeným v použité literatuře ne zcela porozuměl. Dále se zde objevují nepřesnosti v použitém matematickém aparátu, např.: Str. 7, druhý odst.: „Řešením Laplaceovy rovnice je Phi(X,t) = “, Str. 7, druhý odst.: „Dalším požadavkem je, aby eps*d Phi(X,t)/dx_3 bylo spojité“ Str. 10, druhý odst.: vztahy (31) a (32) vedou k výsledku cotgh(a) = tanh(a). V celém textu lze najít mnoho gramatických chyb, např. chybějící písmena nebo diakritika, chyby v interpunkčních znaménkách, chybějící přísudek ve větě, atd., což značně ztěžuje pochopitelnost autorových vyjádření. Téma, vzhledem k tomu, že jde o bakalářskou práci, představuje spíše náročnější problematiku, jak v teoretickém popisu, tak i v experimentální realizaci. Lze tedy konstatovat, že přestože práce obsahuje některé nedostatky formálního i obsahového charakteru, může být doporučena k obhajobě. Hodnotím ji výslednou známkou uspokojivě/D.

eVSKP id 13381