PROCHÁZKA, M. Aplikace na platformě Android určená k identifikaci zařízení IoT [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student Michal Procházka pravidelně konzultoval postup práce, konzultace organizoval i s technickým externím konzultantem. Veškeré formální a technické nedostatky reflektoval a v předložené práci opravil. Při řešení práce postupoval logicky, použil při vývoji moderní technologie Android Studio, Android Virtual Device a Vmware. Tyto nástroje se v praxi při podobném vývoji běžně využívají. Navržené a implementované řešení splňuje veškeré stanovené cíle práce. Z těchto důvodů navrhují práci k obhajobě a hodnotit známkou výborně.
Student splnil hlavní cíle bakalářské práce, provedl podrobnou analýzu způsobů identifikace zařízení internetu věcí (IoT), vlastní návrh a implementaci funkční aplikace pro platformu Android sloužící k detekci a identifikaci zařízení IoT v lokální síti. V teoretické části bakalářské práce jsou porovnány existující nástroje pro různé operační systémy, které mohou být použity k detekci a identifikaci výpočetních zařízení. Práce zároveň klade důraz na licenční stránku analyzovaných nástrojů, a to z toho důvodu, že naprogramovaný detekční modul pro platformu Android bude součástí komerčního řešení. Text práce dále zahrnuje analýzu konzolových nástrojů, nástrojů s grafickým rozhraním a nástrojů pro operační systém Android. V rámci praktické části práce student realizoval experimentální pracoviště v podobě domácí sítě, otestoval funkčnost experimentálního pracoviště a aplikoval nástroje zjištěné v rámci analýzy na skenování lokální sítě s primárním zaměřením na operační systém Android. Ve formě tabulky prezentoval srovnání obsahující informace o využití RAM, době skenování, odezvě zařízení apod. Student poskytl srovnání technik detekce pomocí PING, čtení ARP mezipaměťi, použití NMAP, ARP, NSD apod. Následně zvolil jednu z nich k vlastní implementaci v podobě příkazu ip neighbour show. Naimplementované řešení student srovnal s aplikací Ning. Mezi silné stránky bakalářské práce lze zařadit velké množství otestovaných nástrojů, a to včetně srovnání pokročilých nástrojů jako je například MASSCAN, NMAP, Nessus apod. Student zvolil vhodný způsob srovnání formou textového popisu a tabulek, zmínil licence, uvedl jejich rozdíly, poskytl výsledky testování v lokální síti a snímky obrazovky během testování příslušných nástrojů. Kladně hodnotím okomentování zdrojového kódu a popis jeho fungování v textu bakalářské práce. Mezi slabé stránky práce lze zařadit gramatické chyby, nedostačující citování při uvedení výsledků průzkumů (str. 12), vyskytující chyby v citování zdrojů a licencí, netechnické obraty, chybějící jednotnost názvů (např. „Android“ a „android“, „Kotlin“ a „kotlin“, „Redmi Note“ a „Redmi note“). V teoreticky zaměřených částech bych čekal aktivnější citování (buď na konci vět, anebo celých odstavců) a odkazy na oficiální stránky srovnávaných nástrojů (např. v podobě poznámek pod čarou). Chybí také citování při srovnání Kotlin a Java (str. 41). Doporučil bych vylepšit strukturu bakalářské práce, a to konkrétně přidáním teoretického úvodu do problematiky obsahujícího popis technických specifik zařízení IoT, existujících druhů zařízení či tendencí jejich vývoje a dále také popis operačních systémů, základního dělení nástrojů pro skenování sítě a existujících technik skenování. Dále bych také změnil umístění popisu licencí (licence jsou popsány až v kapitole 1.5, ačkoliv autor práce odkazuje na ně již v první podkapitole) a také bych kapitoly 1.3 a 1.4 sloučil do jedné podkapitoly (z důvodu jejich zaměření na operační systém Android) a dělení bych zavedl až na vrstvě podkapitoly 1.3.1 a 1.3.2 (skrytý a otevřený zdrojový kód) za účelem zpřehlednění zkoumané látky. Doporučil bych také změnit název podkapitoly číslo 2.2, protože se primárně zaměřuje na zprovoznění a srovnání Android aplikací zjištěných v rámci analýzy ve vytvořeném experimentálním pracovišti, nikoliv na ověření funkčnosti pracoviště. Kapitola 2.6.1 se zaměřuje na detekci IoT, kde student zmiňuje otestování existujících API provádějících analýzu MAC a s tím spojené problémy, avšak příslušný kód ani chybové hlášky nejsou v textu uvedeny. I přes uvedené nedostatky je bakalářská práce kvalitní a doložené přílohy s řešením prokazují její propracovanost. Práci proto doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením C (78 bodů).
eVSKP id 134559