HAVLÍČEK, D. Elektronické hodiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Pan David Havlíček v rámci své bakalářské práce navrhoval a realizoval elektronické hodiny, kde zobrazovacím prvkem byly digitrony. Zadání vzniklo z podnětu samotného studenta, který je milovníkem retro zařízení. Zadání práce bylo prakticky zaměřené, zahrnovalo oblast návrhu elektronických obvodů včetně obvodů s mikrokontrolérem, konstrukce elektronických obvodů včetně návrhu desek plošných spojů i vývoje jednoduchého software pro vestavný systém. Bakalářská práce navazovala na předcházející semestrální práci. Práce je členěna do 9 kapitol, obsahuje cca 25 stran textu, je sestavena v logickém sledu. V práci postrádám blokové schéma hodin, podrobnější informace o použitém mikrokontroléru (např. způsob generování hodinového kmitočtu) a informace o použití jednotlivých vývodů binárních portů mikrokontroléru. Student také téměř neokomentoval zdrojové soubory programu pro mikrokontrolér. Po jazykové stránce je práce na solidní úrovni. Výhrady mám k malé velikosti schémat (např. Obrázek 3.2 na str. 12, Obrázek 6.2 na str. 22, Obrázek 6. na str. 23, …). Všechny body zadání práce považuji za splněné. Student se už během semestrální práce naučil využívat odbornou literaturou, kterou si sám aktivně vyhledával. Pan Havlíček navrhnul elektronické obvody hodin řízených radiovými signály DCF77, navrhnul desky plošných spojů a mechanickou konstrukci, zařízení realizoval, vytvořil software pro mikrokontrolér a hodiny uvedl do funkčního stavu. Jako problematické se jeví, že student neodstranil vhodným stíněním obvody generující rušení (obvody spínající digitrony, případně část napájecích obvodů). Rušení znemožňuje příjem signálů DCF77, proto v době vysílání signálů DCF77 musí být digitrony vypnuty. Pan Havlíček přistupoval k řešení semestrální i bakalářské práce zodpovědně, iniciativně, práci věnoval potřebné množství času. Dosažené výsledky pravidelně konzultoval s vedoucím práce. Není mi známo, že by se na práci podílely další osoby a při kontrole pomocí systému THESES práce nevykazovala známky plagiátu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji jako vedoucí hodnotit práci pana Davida Havlíčka známkou C/72 bodů.
Bakalářská práce byla posuzována ve čtyřech požadovaných rovinách, a to prezentační úroveň, formální úprava, práce s literaturou a odborná úroveň s využitelností a výsledným výstupem. Prezentační úroveň Práce má rozsah od úvodu po závěr celkem 37 stránek, a 20 stránek příloh, což je dostatečný rozsah pro diplomovou práci. Formální úprava: Student použil doporučenou šablonu, předložená práce neobsahuje zásadní chyby, pouze některé věty nemají nesprávnou skladbu. Obrázky a tabulky mají odpovídající grafickou úroveň. Práce studenta s literaturou Při práci s literaturou se student zaměřil jednak na dokumentaci popisující použité komponenty, příjem časové informace a principy elektronických hodin. Odkazy na literaturu považuji za dostatečné. Odbornou úroveň, využitelnost výsledků, případný realizační výstup: Vlastní bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací elektronických hodin na bázi digitronových zobrazovacích prvků s možností synchronizace chodu hodin vhodným způsobem. Zadání práce bylo ovlivněno sympatiemi studenta k retro zařízením a touhou takové zařízení realizovat při použití vhodného mikrokontroléru a vhodného způsobu synchronizace časových údajů. Praktické zaměření práce vyžadovalo návrh vhodného technického řešení, výběr potřebných součástek, návrh, osazení a oživení desek plošných spojů, návrh a zhotovení mechanické části a v neposlední řadě realizaci vhodného programového vybavení pro použitý mikrokontroler. Práce je rozdělena do celkem 8 kapitol a je sestavena v logickém sledu. Již z prvních dvou kapitol práce je poznat zaměření na retro zařízení a záliba v konstruování elektronických zařízení. Velice stručný princip elektronických hodin je uvedený ve třetí kapitole a čtvrtá kapitola je zaměřena na možnosti přijímání časové informace pro synchronizaci aktuální časové informace. Výsledkem je volba synchronizace prostřednictvím DCF77. Pátá kapitola popisuje princip zvolené zobrazovací jednotky, DIGITRONU Vlastní práce studenta je soustředěna v kapitole 6 návrh a konstrukce hodin a v kapitole 7 realizace hodin. Z blokového schématu v kapitole 6.1 je patrný seznam jednotlivých použitých komponent pro realizaci zvoleného řešení. Volba mikrokontroleru je ovlivněna dostupností součástky a v práci chybí podrobnější informace o vybraném mikrokontroléru. Z popisu řešení není patrné, jaký vliv má stabilita hodinového signálu na zobrazovaný časový údaj. Použití RTC modulu doplněného o polovodičový snímač teploty umožnilo doplnit i zobrazování okolní teploty. Popsané programové vybavení pro mikrokontroler obsahuje zdrojové kódy bez komentářů, což ztěžuje čitelnost. Při popisu chování programu na straně 32, kde se řeší generování dat pro BCD dekodér je patrně špatně popsaný princip rozsvěcování digitronů. V závěru student přiznává, že navržené řešení vykazuje nežádoucí rušení zvoleného přijímače DCF77 realizovanými spínanými zdroji napájecích napětí a uvádí možné řešení problému realizací vhodného stínění zdrojů. Z popisu práce není zřejmé, zda návrh a realizace a oživení DPS bylo provedeno pouze na základě navrženého schématu zapojení, nebo návrhu DPS předcházelo ověření zapojení například pomocí nepájivého pole nebo jinými způsoby. I přes uvedené nedostatky v bakalářské práci student splnil všechny body zadání a prokázal při práci na projektu bakalářské schopnosti
eVSKP id 142286