BUDÍKOVÁ, B. Detekce komorových extrasystol pomocí vysokofrekvenčních složek EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka Barbora Budíková se zabývala tématem detekce komorových extrasystol pomocí vysokofrekvenčních složek EKG. V první kapitole studentka stručně popisuje elektrofyziologii srdce s podrobnějším popisem elektrokardiogramu se zaměřením na komorové extrasystoly. Následuje popis pěti dříve publikovaných prací analyzujících vysokofrekvenční EKG. Teoretická část je napsaná kvalitně a nemám k ní připomínek. Ve třetí kapitole je popsán realizovaný algoritmus. Jednotlivé kroky jsou popsány podrobně včetně obrázků ilustrujících průběh algoritmu. Průběžným výstupem algoritmu je mapa zobrazující šíření vzruchu srdcem. Z této mapy jsou následně vypočítány příznaky vystihující rozdíly mezi normálními komplexy a komorovou extrasystolou. Klasifikace byla provedena jednoduchým prahováním vytvořených příznaků. U některých příznaků (např. 3.5.1) postrádám uvedení přesné prahové hodnoty. Následuje statistické zhodnocení jednotlivých příznaků a vyhodnocení jejich přínosnosti. Rozložení hodnot je dokumentováno boxploty. V poslední části kapitoly jsou výsledky porovnány s publikovanými pracemi detekce komorových extrasystol z nízkofrekvenčního EKG. Horší výsledky předkládané práce jsou očekávané vzhledem k použití experimentální metody vysokofrekvenčního EKG a taky vzhledem k malému množství dat. Studentka byla po celý rok velmi aktivní a pravidelně práci konzultovala. Studentka také publikovala článek na studentské konferenci EEICT. Zadání práce bylo splněno. Navrhuji známku A, 90 bodů.
Předložená bakalářská práce popisuje problematiku identifikace komorových extrasystol s využitím vysokofrekvenčního záznamu EKG. Tato relativně nová metoda využívající mapování šíření vzruchu na srdci se zdá být velice zajímavou, protože dokáže nejen extrasystolu rozpoznat, ale umožňuje také definovat místo vzniku extrasystoly. Naopak záznam potřebných signálů vyžaduje specifické podmínky i vybavení. V práci je hezky a přehledně zpracovaná teorie. Praktická část zahrnuje vlastní návrh rozpoznání komorových extrasystol. Tato část popisuje předzpracování signálu, tvorbu map, extrakci parametrů, klasifikaci, zhodnocení, rozbor parametrů a srovnání s výsledky jiných autorů v tomto pořadí. Přišlo by mi logičtější, pokud by kapitola s rozborem parametrů předcházela klasifikaci a mohli bychom toho využít například při eliminaci slabých parametrů a podobně. V práci byl použit vlastní klasifikátor, jehož vstupem je celkem 9 extrahovaných parametrů. Bohužel z práce není zcela zřejmé, podle čeho se nastavovaly prahy u jednotlivých parametrů, jak se prováděla zmíněná optimalizace algoritmu, ani jak byly nastaveny váhy jednotlivým parametrům. Vzhledem k malému počtu signálů pro testování nebylo v práci možné využít dokonalejších klasifikátorů, které by pomohlo úspěšnost detekce zvýšit. To není míněno jako výtka, ale spíše jako vysvětlení skutečnosti, že profesionální algoritmy využívající neuronové sítě nebo strojové učení a se kterými studentka srovnává své výsledky, dosáhli podstatně vyšší úspěšnosti. Formální stránka práce je na dobré úrovni. Vytknout by se dala pouze horší kvalita některých obrázků (např. obr10, 11 a dále) způsobená nevhodným exportem z Matlabu. Také rovnice v práci nejsou generovány editorem rovnic, ale jsou pravděpodobně vloženy obrázkem a proto mají horší kvalitu. Celkově považuji práci za zdařilou a hodnotím stupněm B.
eVSKP id 110491