HOLEŇÁK, R. Analýza pokročilých materiálů a struktur metodou SIMS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.
Cílem práce bylo experimentálně ověřit možnosti SIMS chemické analýzy vybraných keramických materiálů z hlediska jejich mikrostruktury a provést analýzu slitin hlíníku s příměsemi mědi a křemíku, které se používají pro kontaktování polovodičů firmou On Semiconductor. V případě analýzy hliníku byla použita dříve změřená data, na kterých byla provedena matematická analýza tvaru a velikosti křemíkových precipitátů. Na základě rozdělovací funkce velikosti precipitátů byl stanoven koalescenční mechanizmus jejich tvorby. V druhé části práce bylo provedeno měření keramických materiálů, ve kterých byla potvrzena přítomnost spinelu tvořícího v matricové keramice krystaly. Díky měření SIMS se podařilo změřit jejich tvar a prostorové rozložení. Toto měření je natolik originální, že je plánován vznik publikace. Student pracoval intenzivně a samostatně, zvládl se naučit měřit na komerčním zařízení SIMS včetně sofistikovaného vyhodnocování velkých objemů měřených dat. Jeho práce je přínosná nejenom z hlediska spolupráce s firmou On Semiconductor, ale i v rámci spolupráce se skupinou Pokročilé keramické materiály doc. Salamona. Z těchto důvodů hodnotím tuto práci stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce je zaměřena na analýzu některých materiálů pomocí metody hmotnostní spektroskopie rozptýlených iontů (SIMS). Zkoumanými materiály zde byly kompozitní keramika ZrO2 dopovaná Y2O3 a FeSi, dále slitiny Al a Si, Al a Cu, a konečně keramika na bázi MgO a Al2O3. Všechny uvedené materiály jsou v současné době intenzivně studovány, jde tedy o téma patřící do moderních technologií. Autor se mimo samotného získávání spekter úspěšně věnoval i vývoji numerických metod pro další zpracování naměřených dat, např. korekce 3D zobrazování chemického složení vzorku při hloubkovém profilování nebo selektivní zobrazování obsahu prvků v předem definovaných oblastech. Jde tedy nepochybně o významné výsledky, které budou jistě využívány v dalších experimentech. Text však bohužel trpí velkým množstvím chyb formálního i obsahového charakteru, některé jsou tyto: - Str. 6, vztah (2.3): Není uveden odkaz, odkud byl vztah převzat. Samotná rovnice není zjevně správná: levá její strana vyjadřuje diferenciál, avšak pravá strana diferenciálem není. - Str. 9, vztah (3.1): Kinetická energie rozptýleného iontu je poněkud nešťastně označena výrazem eEs, přičemž ani jedna z uvedených veličin (e, E, s) není popsána. Ostatní veličiny v samotném vztahu, tj. m, v a z, rovněž nejsou popsány. Pokud je kinetická energie iontu označena eEs a veličina z je různá od 1, pak vztah (3.1) zjevně neplatí. Význam tzv. driftovací dráhy musí čtenář složitě hledat v obr. 3.1, který teprve následuje. - Str. 14, 1. odst.: Vyjádření „průměrná hmotnost dvou signálů“ je nesmyslné. - Str. 22, odst. 5.1.1: K lepšímu porozumění textu by pomohl schematický obrázek. - Str. 22, odst. 5.1.2: Nejasné popsání rozdělení zkoumaného pruhu na dvě části dále komplikuje představu, jak byla zkoumaná plocha řezu vzorku vlastně zvolena. Co znamená veličina „intenzita píku“? - Str. 23, dole: Co znamená veličina „intenzita prvků“? - Str. 24, odst. 5.1.3: Co znamená pozitivní a negativní spektrum? - Str. 25, obr. 5.4; str. 31, obr. 5.11: Co znamenají jednotlivé barvy v 3D grafech? - Obrázky 5.5 a 5.6: O jaký vzorek jde? Jaká veličina sloužila k vynášení jednotlivých odstínů šedi a v jakém rozsahu? - Str. 27, obr. 5.7: Jaké vzorky se skrývají za označením SM a číslo? - Str. 28-29: Hovorový jazyk: „Distribuční funkce relativního poměru by měla mít ocásek směrem k malým částicím.“ - Str. 35, vztah (5.1): Tento vztah není citován. Jakou jednotku mají veličiny I_kor (v textu označená I_cor) a I_m? Může být poměr I_m/N v takovém případě bezrozměrný? Nemůže být v argumentu logaritmu záporné číslo? - Str. 34, tab. 5.2: Co znamenají čísla ve sloupcích Mg a Al? - Str. 35, tab. 5.3: Co znamená veličina „signál“? - Str. 36, obr. 5.15: Co vyjadřuje veličina „poměr Mg/Al“? V textu se dále vyskytuje velké množství překlepů nebo chybějících písmen. Závěrem lze konstatovat, že autor sice splnil požadavky a cíle zadání, avšak vzhledem úrovni předložené práce ji hodnotím výsledným klasifikačním stupněm dobře/C.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 101612