KACZMARCZYK, R. Měření a analýza vysokootáčkového motoru s klecovým vinutím [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student se v bakalářské práci zabýval měřením a analýzou vysokootáčkového motoru s klecovým vinutím. V rámci řešení práce student provedl analytický výpočet daného vzorku vysokootáčkového motoru s pomocí zadané literatury. Ocenuji, že se student seznámil s programovým prostředím Matlab a v rámci anylytického výpočtu vypracoval obsáhlý skript. Bohužel musím i konstatovat, že student při řešení dané problematiky neprojevil zvýšenou iniciativu a samostatnost. V důsledku tohoto přístupu a časové tísně se v práci vyskytují neobratné formulace a dokonce i chyby ve vzorcích. I přes výše uvedené připomínky považuji body zadání za splněné a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce má rozsah 41 stran a je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. Práce se zabývá analytickým výpočtem a měřením vysokootáčkového asynchronního motoru. Analytický výpočet je proveden ručně i pomocí nástroje RMxprt. V práci se vyskytují překlepy, neobratné formulace a prohřešky proti typografii. Překlepy se nevyskytují pouze v textu, ale i ve vzorcích, viz např. (6.4) na str. 33. Úroveň mnoha obrázků a tabulek je dost nízká. Text v některých tabulkách převzatých z literatury je téměř nečitelný. Názvy všech tabulek jsou uvedeny pod tabulkami. V textu jsou i odkazy na neexistující obrázky. Na str. 31 se uvádí, že mechanické ztráty měřeného motoru byly ze dvou třetin tvořeny ztrátami třením a z jedné třetiny ztrátami ventilačními. Toto tvrzení nevypadá pravděpodobně. Na str. 33 se píše o výkonu naprázdno. Autor měl zřejmě na mysli příkon. Na str. 35 je diskutován vliv ventilačních ztrát, které vznikají na spojce vlivem vysokých otáček na přesnost určení dodatečných ztrát měřeného stroje. Autor zde uvádí, že určené dodatečné ztráty ve stavu s nulovým nastaveným zatěžovacím momentem odpovídají pouze ztrátám na spojce. Ve všech měřených bodech jsou pak tyto ztráty odečítány od vypočtených dodatečných ztrát. Ve stavu s nastaveným nulovým zatěžovacím momentem to pak vede k tomu, že takto určené dodatečné ztráty měřeného stroje jsou nulové. S tím nelze souhlasit, protože dodatečné ztráty ve stroji vznikají i ve stavu naprázdno. Na str. 32 je měřící hřídel Torquemaster nesprávně označena jako tenzometrická. Práce splnila všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 91612