TRNKOVÁ, Z. Vliv hyaluronanu s různou molekulovou hmotností na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Doskočil, Leoš

Bakalářská práce se zabývá vlivem tří frakcí hyaluronanu na korozi hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí fyziologického roztoku. Elektrochemické vlastnosti byly testované pomocí potenciodynmické polarizace a elektrochemické impedanční spektrometrie. Vliv hyaluronanu dosud nebyl v odborné literatuře prezentovaný a dosavadní poznatky nejsou dostatečné popsané. Poznatky nabyté v naší laboratoři naznačovaly, že nízkomolekulární hyaluronan by mohl vykazovat specifické chování během koroze slitiny AZ31. To však tato práce nepotvrdila. Předložená bakalářská práce tudíž splnila základní požadavek, který byl definovaný v cílech, a umožnila tak doplnit poznatky naší laboratoře v dané oblasti. Kvalita práce po stránce obsahové v oblasti literární rešerše, jazykové a typografické je spíše nižší, nicméně nejedná se o zásadní nedostatky, které by diskvalifikovaly výsledky a věcnost sdělených informací. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Buchtík, Martin

Bakalářská práce studentky Zuzany Trnkové se věnuje problematice vlivu hyaluronanu s různou molekulovou hmotností na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku 0,15 M NaCl s různými koncentracemi hyaluronanu. V teoretické části je pojednáno o hořčíku a jeho slitinách, využití Mg materiálu a hyaluronanu z pohledu medicínských aplikací. Teoretická část je dobře členěná a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Na druhou stranu, práce obsahuje velké množství faktických, gramatických či stylistických chyb (např. pojem zušlechťování zrn-str. 8, dále ve slitinách AZ je korozní odolnost dána tvorbou vrstvy Al2O3 namísto Mg(OH)2-str. 9). Mnohdy se v textu až zbytečně objevují pasáže ne zcela související s problematikou, kdy v textu jsou uvedena „historická okénka“ či části zaměřené na tepelné zpracování, svařitelnost Mg slitin, či aplikace v letectví apod. (str. 8, 9, 11 atd.). Spíš bych očekával intenzivnější zaměření se na Mg slitiny z pohledu bioaplikací a degradace Mg slitin in vivo. Mnohdy si studentka protiřečí. Např. na str. 13 uvádí, že Mg slitiny jsou nejvhodnější biomateriály, nicméně na téže straně uvádí, že je spíše nevhodný a jeho aplikace jsou z důvodu jeho nevhodných vlastností limitovány. Studentka se snažila použít vhodné termíny pro popis problematiky, nicméně si pravděpodobně nenastudovala více literatury, nevypnula autokorekce při psaní či hrubě zkopírovala text z překladače, jelikož některé pasáže zcela postrádají smysl nebo se čtenář mnohdy dozví, že např. „implantáty na bázi Mg mohou stimulovat vznik tvrdého kalousu v místech zlomenin“ (str. 12). Případně, že „Fe má díky nejvyšší mechanické pevnosti a modulu pružnosti vlastnosti podobné tradičním permanentním kovovým bio materiálům vyrobeným z nerezové oceli“ a že „Fe se na rozdíl od permanentních implantátů časem degraduje, jeho degradační proces je značně pomalý a působí tedy stejně jako u permanentních implantátů“ (str. 13), „implantáty jsou transformovány do normální kostní tkáně“ (str. 15), „v pevném stavu byla difrakce rentgenových vláken použita na hyaluronát v řadě různých kationtových prostředí“ (str. 19) nebo např. „HA je přidána do modelových lubrikantů v korozních studiích s artikulačními materiály používanými při kloubních náhradách“ (str. 20). V celém dokumentu jsou některé informace zmíněny až pětkrát (např. hořčík a jeho slitiny mají vysokou měrnou pevnost a modul). Studentka v textu mnohdy až vlekle popisuje jednotlivé studie a odkazuje se na mnohé výzkumy, které napínají čtenáře očekávajícího výsledky. Ten se však žádných závěrů či pointy nedočká a při snaze dohledání původních zdrojů také neuspěje, jelikož mnohdy nejsou citace uvedeny, odkazují se na jinou literaturu nebo si studentka s jejich řazením absolutně nelámala hlavu (např. kap. 1, 2. odstavec v kap. 2.1.3, kap. 2.2.2 nebo na str. 18 odkaz na výzkum Yamaguchiho a Yanakiho). Stejně jako v případě teoretické části je experimentální část dobře členěná a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Z naměřených výsledků je vidno, že studentka provedla velké množství experimentů a zde si lépe nastudovala hodnocení korozních vlastností a rozumí dané problematice. Nicméně je zde možné pozorovat, že na zpracování výsledků a následnou kontrolu nebyl kladen takový důraz, jelikož práce postrádá pečlivost ve formulacích i zpracování (str. 26 hypertext. odkaz, str. 33 mezi grafem a tabulkou je asi 5 řádků volných, na str. 43 odkaz na Tabulku X) a kapitola 4 postrádá širší diskuzi výsledků. Lze však konstatovat, že metodika zvolených experimentů a použitých metod je dostatečně popsaná a práce je dobře koncipovaná. I přes výše uvedené nedostatky je práce po formální stránce na dobré úrovni a doporučuji, aby bakalářská práce Zuzany Trnkové byla přijata k obhajobě s celkovým hodnocením C.

eVSKP id 139480