TALIÁNOVÁ, E. Monitorování mitochondrií v živých buňkách s využitím fluorescenčních metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Rozsah práce je přiměřený, studentka zajistila logické řazení a návaznost jednotlivých kapitol a textu. V rešerši se zabývá zejména fluorescenční mikroskopií, barvením buněk, buněčnými mitochondriemi a jejich funkcí. Rešerše je stroze citována jen několika zdroji, není provedena do přílišné hloubky. Vzhledem k velkému rozsahu problematiky ji lze považovat pouze za jemný úvod do tématu. Měřením aktivity mitochondrií se studentka zabývá jen na dvou stranách, ačkoli je tato část jádrem práce a důležitým podkladem pro další praktickou část. Zcela chybí rešerše užívaných technik a fluorescenčních sond pro měření mitochondriální aktivity, ačkoli studentka měla k dispozici dostatek materiálů. Studentka se však orientuje úzce na jednu sondu. Tuto část tak považuji za nedostatečně rozpracovanou. Posléze se studentka zabývá kultivacemi buněk a barvením vybranou fluorescenční sondou a tato část je vhodným předpokladem ke zvládnutí praktické části. Citace v rešerši nejsou vhodně využívány, zápis citací v seznamu literatury není vždy ve vhodném formátu, studentka např. do url u online prací přenáší parametry přítomné za url (např. citace 23 a 24). V popisu praktické části jsou příprava buněk a nastavení experimentů v dostatečné míře zdokumentovány. Tato část ale velice trpí neodborným způsobem popisu vlivem neodborného vyjadřování. Příkladem je popis výstupů, citujii: “V pravém dolním rohu je jemně patrný fluorescenční stín, který byl většinou následkem špatného zaostření v ose z.” Zpracované výsledky jsou po dvou vykonaných experimentech vysvětleny na obrázcích 6.6 a 6.7. Obrázky jsou hůře čitelné, naměřená data a výsledky nejsou dostatečně okomentovány, a to zejména výsledky prezentované formou krabicových grafů na Obr. 6.7. Experimenty byly provedeny jen ve dvou pokusech (pro 24 a 48 h) v jednom týdnu. Naměřených buněk je málo a řada jich je s apoptózou. Další experimenty nebyly zvládnuty. To bylo zčásti ovlivněno nedostupností laboratoří. Nicméně, studentka ve velké míře zanedbala přípravu a časové rozložení své práce, celková projevovaná aktivita byla malá. Výsledky jsou přítomny v nedostatečném rozsahu a jejich úroveň snížena neodborným zpracováním. Studentka se při nastavení experimentů a měření navíc dopustila závažných chyb. Řada buněk se nachází se saturovanou úrovní fluorescence a tyto buňky není možné korektně hodnotit. Tento efekt je dán nevhodným nastaveným měřicího zařízení. V práci není prezentován protokol pro použití barviva JC-10 daný výrobcem AAT Bioquest. Různí výrobci JC-10 sice uvádí možné využití barviva v určitých případech s jednotnou excitací na vlnových délkách 490 nm, výrobce užitého barviva však pro použití JC-10 s fluorescenční mikroskopií nebo průt. cytometrií udává správný postup nastavení excitace a emise na Ex/Em = 490/525 nm a 540/590 nm pro získání různých stavů mitochondrií a korektního stanovení poměrů, viz https://docs.aatbio.com/products/protocol/22204.pdf. Studentka tak nedodržením protokolu mohla dosáhnout nekorektních výsledků. Vzhledem ke zmíněným nedostatkům hodnotím práci stupněm E.
Eliška Taliánová se ve své bakalářské práci zabývala monitorováním aktivity mitochondrií v buněčné linii PC-3. V teoretické části práce se čtenář v krátkosti seznámí s funkcí, stavbou a aktivitou mitochondrie, kultivací buněk in vitro a možnostmi detekce aktivity buněk pomocí fluorescenční mikroskopie. Odborná úroveň teoretické části je povrchní, z několika chyb také usuzuji, že se autorka práce se zatím příliš neorientuje ve studované problematice. K této části mám i následující formální připomínky: naprostá neznalost práce s literaturou (např. náhodné číslování citací, odkazy na Encyclopdii Britannicu nebo učební texty), neúplný seznam zkratek, nesprávné psaní kurzívou, používání nespisovných výrazů, nicneříkající nadpis kapitoly 2, v úvodu byla zmíněna jiná buněčná linie (PB-3) než v praktické části BP, HeLa buňky běžně mají 70-90 chromozómů (ne zmíněných 55), podání 100 nm seleničitanu sodného (vs. 100 nM), antikomplex v protilátky je vlastně antikomplex V (římská číslovka), chybí popis obrázku. V praktické části se autorka věnovala návrhu vhodného značení a monitorování aktivity mitochondrií pomocí fluorescenčních mikroskopických technik. Tato část práce byla dosti zjednodušena v důsledku pandemické situace a tím souvisejících vládních nařízení. Bohužel ani zpracování dat ve formě tabulek a grafů neodpovídá vysokoškolské úrovni. V textu chybí odkazy na tabulky, obrázky nejsou jednoznačně popsané. Na levých částech Obrázků 6.6 a 6.7 jsou zobrazeny výsledky pro 4 vzorky místo předpokládaných šesti vzorků, vysvětlení nacházíme až o 2 stránky dále. Popis ve smyslu ‚levá‘ a ‚pravá‘ část obrázku je také velmi nekonvenční. Velmi atypický je i krabicový graf, který není vysvětlen. Za největší nedostatek praktické části ale vidím statistickou analýzu vzorku. V některé části práce je vzorkem pravděpodobně myšlena celá kultivační miska, jindy vzorek představují jednotlivé buňky. Tuto skutečnost čtenář pozná či odhadne až z dodatečné tabulky na Obrázku A.1, který se nachází na konci práce, a bez odkazu. Na základě zjednodušeného experimentu byla velmi zjednodušena i diskuze, která by měla být rozšířena. I metodická část práce je neúplná. Předložená bakalářská práce sice splnila podmínky zadání, ale kvalita provedení je podprůměrná. Proto navrhuji známku F a doporučuji přepracování a doplnění bakalářské práce.
eVSKP id 134372