SKRYJA, P. Regulovatelný laboratorní zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem bakalářské práce byl návrh regulovatelného spojitého laboratorního zdroje pro laboratorní účely s mechanickým řešením vhodným pro instalaci v systému Diametral. Student byl při řešení zadané práce velmi aktivní a pravidelně dílčí výsledky a řešení konzultoval. Student provedl komplexní obvodový návrh zdroje, který se skládá ze zdrojové části a řidicího subsystému s mikrokontrolérem. Navrhl komplexní mechanické řešení zdroje jako zásuvného modulu do systému Diametral. Navrhl desky plošných spojů, které osadil, laboratorní zdroj oživil a odladil firmware řídicí části. Na závěr provedl komplexní měření zdroje a sestavil jednoduchý uživatelský manuál. Parametry zdroje prakticky splňují požadavky, drobnou vyjímkou je plné zatížení (maximální proud i napětí), kdy se začíná uplatňovat omezení maximálně přeneseného výkonu síťovým transformátorem. Vlastní textová část práce je koncepčně dobře zpracována a logicky postupuje od teoretického rozboru, přes návrh včetně prezentace potřebných výpočtů a diskuze k výsledkům, měření, uživatelský manuál i konstrukční řešení zdroje včetně výkresové dokumentace. V práci se nevyskytují terminologické, gramatické, ani stylistické chyby. Jedinou drobnou výtkou v je změna typu písma u literatury. Výsledky práce prokazují schopnost studenta samostatně řešit vývoj hardwaru i softwaru na mikrokontrolérech.
Student měl za úkol navrhnout a realizovat laboratorní zdroj pro montáž do panelu. Zdroj je klasické koncepce se síťovým transformátorem a lineárním stabilizátorem. Mikroprocesor ve zdroji je použit pouze pro měření obvodových veličin a indikaci stavu zdroje uživateli. Vzhledem k současnému stavu techniky a tomu, že procesoru již ve zdroji použit je, bych očekával digitální řízení zdroje procesorem (s využitím rotačních inkrementálních enkodérů), ale to v zadání požadováno není, tudíž i studentem realizované řešení je korektní. Z technického hlediska vidím jako problematické poměrně velké pronikání rušení na výstup (kmitočet 100 Hz), které se student nepokusil eliminovat. Metody a podmínky měření nejsou zcela jasné, v práci chybí oscilogramy dokumentující zvlnění výstupního napětí a oscilogramy v příloze nejsou dostatečně popsány. Postrádám měření dynamických parametrů zdroje a to buď v podobě odezvy výstupu na skokovou změnu zátěže, nebo analýzy smyčky zpětné vazby (stabilita). Dále chybí porovnání parametrů zdroje s komerčně dostupnými ekvivalenty a kalkulace nákladů na stavbu zdroje. Umístění reference VR2 (TL431) mimo desku s mikrokontrolérem je nevhodné, v případě osazení vedle procesoru by odpadla nutnost použití LC filtru, který navíc pravděpodobně narušuje stabilitu referenčního obvodu. Z formálního hlediska působí nevhodně opakující se schémata zapojení. Schémata na obrázcích 2.2, 2.11 a 2.12 jsou v příloze, není nutné, aby byly celé v textu práce. Schémata 2.9 a 2.10 jsou prakticky identická, stačilo použít jen jedno. Snad jen požadavky na zdroj nejsou v práci jednotné, student uvádí v některých kapitolách požadovaný rozsah výstupního napětí 0 až 25 V, v jiných pak 0 až 30 V. Uvítal bych fotodokumentaci přímo v práci a fotografii celého zdroje ve finálním šasi (toto patrně student do odevzdání práce nestihl realizovat).
eVSKP id 93402