ŽIAK, M. Automatické rozměření signálů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student nastudoval a v práci popsal problematiku zpracování biosignálů se zaměřením na rozměřování záznamů EKG metodou Laguna, Jané a Caminal. Metodu následně realizoval a modernizoval s využitím nástrojů jako je vlnková transformace, nebo shluková analýza. Výsledný algoritmus otestoval na standardní databázi CSE a porovnal s metodami jiných zahraničních autorů. Zadání bakalářské práce tak považuji za splněné. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Od úvodu po závěr má práce 31 stran, z čehož je přibližně polovina stran věnována praktické části. Některé obrázky mají horší kvalitu, nebo příliš malé popisky os. Po odborné stránce je práce taktéž na průměrné úrovni. Abstrakt práce je příliš stručný. Kapitola 3.1 je pojata příliš obecně a postrádá výčet konkrétních rozměřovacích algoritmů a jejich principů. Výše zmíněné nedostatky práce by šli odstranit, kdyby student více konzultoval a práci předložil vedoucímu ke kontrole s větším předstihem. Dosažené výsledky práce však považuji za dobré a srovnatelné s ostatními autory. I přes uvedené výhrady práci hodnotím stupněm dobře/C.
Předložená bakalářská práce studenta Milana Žiaka se věnuje problematice rozměření elektrokardiogramů. Konkrétně student vytvářel algoritmus pro nalezení pěti významných bodů v EKG křivce podle doporučené literatury autorů Laguna, Jané, Caminal. Teoretický úvod práce je přehledný a obsahově přiměřený. Pouze kapitola 3.2, která popisuje klíčovou metodu, působí chaoticky a v kombinaci s vadnými odkazy na obrázky nebo odkazy na neexistující obrázky se smysl textu jen těžko sleduje. Navazující praktická část, která popisuje návrh samotné metody, některé modifikace a zhodnocení výsledků je již psána srozumitelněji. Student pro testování využil standardní databázi CSE, která obsahuje 12svodové a 3svodové ortogonální záznamy. Dosažené výsledky lze považovat za dobré v porovnání s CSE standardy a limity a také v porovnání s výsledky jiných autorů. Na věrohodnosti moc nepřidává poslední věta čtvrté kapitoly a to, že byly z testování vyřazeny některé signály s falešně negativními chybami. Z jakého důvodu nebo jaký byl jejich počet, není uvedeno. Formální stránku práce považuji spíše za podprůměrnou. V textu nesedí odkazy na obrázky (např. Obr. 2.2, 3.1), odkaz na neexistující obrázek (Obr. 2.4), Obr. 4.12 předchází Obr. 4.11. Kvalita a čitelnost některých obrázků je také špatná (např. Obr. 3.1, 3.2 a 4.5). Práce s literaturou je rovněž slabší, odkazy na některé zdroje nesedí (např. [4] na str. 21), v práci lze nalézt také odkazy na literaturu v této podobě: [zdroj], [odkaz, v praci 10]. Tyto formální nedostatky snižují srozumitelnost práce a ztěžují čtenáři pochopení problematiky.
eVSKP id 127499