Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Švancara, Pavel

Diplomant ve své práci vytvořil výpočtové modely lidských vokálních traktů pomocí metody přenosových matic a pomocí metody konečných prvků. Geometrie vokálních traktů, nastavených na vyslovování českých samohlásek [a:] a [i:], byla vytvořena na základě snímků z magnetické rezonance (MR). Oběma metodami byly počítány vlastní frekvence a tvary kmitů vokálních traktů, průběhy akustického tlaku v ústech při harmonickém buzení a výsledky obou metod byly porovnány. Diplomant splnil všechny požadavky zadání a prokázal velmi dobrou schopnost komplexního přístupu k řešení zadaného problému. K řešení přistupoval velmi svědomitě a iniciativně. Vytvořené modely bude možno využít pro analýzu některých patologií tvorby hlasu eventuelně pro predikci chirurgických zákroků v oblasti vokálního traktu.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Hájek, Petr

Bakalářská práce shrnuje důležité informace o tvorbě hlásek a řeči a podává stručný a srozumitelný přehled výpočtových modelů, které se snaží modulaci řeči ve vokálním traktu popsat. Na rozsahem a hloubkou adekvátní rešeršní část navazuje část věnovaná tvorbě výpočtových modelů vokálních traktů – první vytvořený metodou přenosových matic, druhý řešený pomocí metody konečných prvků. Srovnány jsou nejen vhodnosti použitých metod, ale také výsledky z modální a harmonické analýzy, tedy formantové frekvence, vlastní tvary akustického tlaku, frekvenční spektra a také hladiny akustického tlaku. Správnost výsledků je ověřena podle výsledků z literatury. Celkově je práce na vysoké úrovni, a to z hlediska obsahu, formy i jazyka. Práce je jednoduše rozčleněná, což umožňuje snadnou orientaci v textu a logické struktuře. Výsledky jsou zpracovány přehledně, avšak někdy poněkud zmatečně (tab. 5.2, obr. 6.12–6.15), v textu je několik neškodných překlepů a nejasností (např. chybějící odkaz na rovnici). Vyjma některých nedostatků práce spíše převyšuje požadavky kladené na úroveň bakalářské práce a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Dokážete objasnit splynutí druhého a třetího formantu u vokálního traktu pro samohlásku [i:] při použití vyzařovací impedance v ústech (tab. 5.1, s. 40; obr. 5.22, s. 42)?
V rámci frekvenčního rozsahu 0–5000 Hz při harmonické analýze realizované pomocí metody konečných prvků dostačuje velikost hrany prvku asi 0,009 m (s. 46). Proč jste ve výpočtu použil asi 10× jemnější síť?
Rychlost zvuku je silně závislá na teplotě. V práci je použita její hodnota pro 20 °C, tedy 343 m/s. Ovlivnila by výsledky obdržené z konečnoprvkového modelu rychlost zvuku pro 36 °C, tedy 353 m/s (s. 46)?
Na obr. 6.12–6.15 je nesrovnalost mezi spektrem akustického tlaku a jeho hladinou. Dokážate tuto nesrovnalost vysvětlit? Jedná se o absenci třetího formantu z obr. 6.13 (srv. s obr. 6.12) a o absenci druhého formantu na obr. 6.15 (srv. s 6.14).