OLŠAN, J. Vliv technologických podmínek a složení polyhydroxybutyrátových materiálů na krystalinitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Kučera, František

Student zpracoval DP samostatně a splnil požadované zadání. I přesto, že student minimálně využíval konzultací, je práce logicky členěna a obdržené výsledky potvrzují schopnost studenta věnovat se vědecké a vývojové činnosti. Bylo by dobré zlepšit vyhledávání v literárních zdrojích a uplatnění teoretických znalostí v praxi, zejména při tvorbě hypotéz a diskuzích výsledků. Předloženou práci hodnotím známkou velmi dobře - B.

Posudek oponenta

Petruš, Josef

Předložená diplomová práce se zabývá vlivem zpracovatelských podmínek na degradaci PHB a vlivem nukleačních činidel krystalizaci připravených materiálů. Práce je odpovídajícím způsobem rozložena na teoretickou a experimentální část, přičemž experimentální část tvoří majoritní podíl diplomové práce. Teoretická část seznamuje čtenáře s výrobou a syntézou PHB, včetně fyzikálních a chemických vlastností. Za podstatnou část teoretické rešerše lze považovat kap. 2.1.4 a 2.1.5 zabývající se možnostmi modifikace PHB za účelem zlepšování aplikačních vlastností a aditivací. Nicméně tato část literární rešerše nepředstavuje adekvátní oporu pro experimentální práci. Zejména pak kap. 2.1.4 a 2.1.5 by zasloužily větší množství informací, včetně využití výsledků odborných prací pro vytvoření ucelené představy o řešené problematice. Kap. 2.2 pak působí velmi rozpačitým dojmem, ačkoli by mohla být vhodným způsobem rozvedena, např. na úkor méně podstatných kapitol literární rešerše. Cíle práce stručně popisují záměr aplikovat různé druhy nukleačních činidel do PHB materiálů za účelem ovlivnění procesu krystalizace. Experimentální práce, pravděpodobně i v důsledku značného množství provedených experimentů, postrádá větší míru přehlednosti, což dokumentuje již výčet aditiv (kap. 4.1.2–4.1.13), v němž není patrné, jakou funkci které aditivum v PHB materiálu zastupuje. Autor zcela jasně nevysvětluje rozdělení studia vlivu nukleantů na dvě experimentální větve. V kap. 5.1 je, na základě posouzení reologického chování, navržen vhodný teplotní profil pro reaktivní zpracování PHB. Kap. 5.1.1 a 5.1.2 však nepotvrzují změnu struktury a zbarvení připravených vzorků v důsledku větší míry degradace. Ačkoli lze ocenit snahu o využití netradičních technik charakterizace polymerních materiálů (např. kolorimetrie), možná i díky ne příliš vhodně zvolené instrumentaci měření působí některé prezentované výsledky spíše rozpačitě (viz FTIR spektrum na str. 26 a Graf 2 na str. 27). Dle uvedených cílů práce by měly kap. 5.2–5.5 představovat pilíř experimentální části založený na výstupech měření diferenciální kompenzační kalorimetrie. Vliv nukleačních činidel je diskutován ve vztahu ke změně fázových přechodů (teplota skelného přechodu, teplota tání) či změně krystalického podílu materiálu před/po kondicionaci. Z uvedených dat je patrný příspěvek nukleantů ke změně morfologie PHB materiálů, nicméně absence kvalitnější diskuze a konfrontace s relevantními odbornými publikacemi neumožňuje dosažení vyšší úrovně práce. Vybrané závislosti (zejména v kap. 5.4) nevykazují jasný trend, popř. by zasloužily hlubší popis. Naopak kap. 5.5 poskytuje vcelku srozumitelné závěry z měření kinetiky krystalizace nukleovaných PHB materiálů, ačkoli by mohla být metodika optické mikroskopie nahrazena jinou vhodnou metodou s poskytující pokročilé výstupy. Závěry práce jsou formulovány stručně, je zde patrná snaha o uvedení podstatných výstupů diplomové práce. Přes výše uvedené nedostatky byl studentem proveden široký okruh experimentů s logickou vizí, na které je možné výzkum vylepšit a převést do praxe. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C – dobře.

eVSKP id 87025