PYTLÍČEK, Z. Senzory plynů, jejich konstrukce a testování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Prášek, Jan

Předmětem diplomové práce byla oblast senzorů plynů. Konkrétně se práce zabývala návrhem a realizací zařízení pro testování senzorů plynů. V teoretické části práce se student zabývá obecným dělením senzorů plynů a podrobněji pak vodivostními senzory plynů. Celou teoretickou část zpracoval student Zdeněk Pytlíček zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části diplomové práce. Experimentální část práce se zabývá volbou základního konceptu stanice pro testování senzorů plynů, rozborem řešení jednotlivých modulů stanice a vlastní realizací hardware stanice. V závěrečné části práce student provedl základní ověření funkčnosti realizované stanice na tlustovrstvém a tenkovrstvém senzoru plynů. Student Zdeněk Pytlíček přistupoval po celou dobu k práci na projektu zodpovědně a účastnil se schůzek v dohodnutých termínech. Ke zpracování poměrně vysokých požadavků na zařízení musel student prostudovat velké množství literatury z různých oblastí, kterou si převážně vyhledával samostatně. Student průběžně popisoval stav práce a konzultoval vzniklé problémy. Samostatně přicházel s návrhy řešení problémů a tyto konzultoval s vedoucím. Na kvalitě práce se neprojevil ani fakt, že student pracoval někdy až příliš samostatně. Tento fakt se projevil až v závěrečném zpracování práce, kdy již nezbývalo příliš mnoho času na korekci, což se částečně projevilo na formální stránce práce. Práci považuji za nadstandardní. Věřím, že celková kvalita práce je na velmi dobré úrovni. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení VÝBORNĚ 96b. (A)

Posudek oponenta

Boušek, Jaroslav

Cílem posuzované diplomové práce bylo seznámit se s problematikou detekce plynů, s konstrukcí plynových senzorů a s metodikou pro jejich testování. Na základě získaných znalostí mělo být navrženo a zrealizováno zařízení pro testování senzorů plynů. Práce byla řešena pro potřeby ústavu mikroelektroniky v rámci vybavení laboratoře elektrochemických senzorů a nanoelektroniky. Pro úspěšné vyřešení práce bylo nutné pracovat s velkým objemem literatury. To diplomant zvládnul velmi dobře a prokázal nejenom schopnost optimálního výběru studijní literatury, ale také při práci s touto literaturou dokázal oddělit podstatné od nepodstatného. Odborná úroveň předložené práce je velmi dobra. Členění kapitol je logické a přispívá k dobré srozumitelnosti textu. Při závěrečných úpravách textu však došlo ke změně číslování kapitol a kapitola "4.5 Softwarové vybavení - vývojové prostředí LabView" se změnila na kap. 5. Tato změna však nebyla zanesena do obsahu a od páté kapitoly číslování kapitol nesouhlasí s obsahem. Po rozboru vlastností plynových senzorů v úvodních kapitolách je v krátké kapitole "3 Volba základního konceptu stanice pro testování senzoru plynů" shrnuta filosofie návrhu zařízení s odůvodněním volby jednotlivých komponentů zařízení. Problematika návrhu zařízení je podrobněji rozebrána v kapitolách "4 Rozbor řešení jednotlivých modulů stanice" a "5 Realizace hardware stanice pro testování senzorů plynů" na stranách 26 až 47. Bylo zvoleno optimální řešení jak z hlediska návrhu zařízení, tak z hlediska jeho realizace. Pro vybavení pracoviště jsou použity standardní komponenty. Součástí zařízení je i regulátor teploty a přepínatelný zdroj proudu. Výsledky práce jsou krátce shrnuty v kapitole "7 Ověření funkčnosti stanice a souhrn hlavních výsledků práce" na stranách 47 až 50. Podle mého názoru si, vzhledem ke složitosti celého zařízení, tato kapitola zasloužila více prostoru. Předložené výsledky nejsou v textu dostatečně popsány a je zřejmé, že byl autor při dokončování práce v časové tísni. O tom také svědčí drobné chyby a překlepy v závěrečných kapitolách - např. na str. 47 dole : "... senzor byl 5 min. temerován.." Realizačním výstupem práce je zařízení pro měření a testování vodivostních senzorů plynů provedených technologií tenkých i tlustých vrstev umístěných v pouzdře TO-12. Základní technická dokumentace k řídícímu programu, k realizovaným elektronickým obvodům a k měřící komůrce je v příloze na stranách 54 až 67. Výsledky předložené práce budou pravděpodobně velmi přínosné pro vybavení výše zmíněné laboratoře elektrochemických senzorů a nanoelektroniky. Návrh zařízení, jeho zhotovení a otestování si bezpochyby vyžádalo hodně času a tvůrčího úsilí. Vlastní řešení je optimálním kompromisem z hlediska výroby a dosažitelných vlastností.

eVSKP id 31762