KAČNÍKOVÁ, D. Porovnání dat z chytrých telefonů, náramků a specializovaných zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka se v rámci své bakalářské práce zabývala moderní oblastí využití chytrých zařízení pro monitorování aktivity. Hlavním cílem bylo tato zařízení porovnat z hlediska možností snímání a přesnosti hodnocení jednotlivých aktivit. Na úvod práce studentka popsala jednotlivá zařízená, která pak v práci využila. Poté uvedla některé existující mobilní aplikace využitelné v této oblasti, z nichž dvě následně použila pro testování. Dále studentka popsala možnosti hodnocení aktivity člověka. V praktické části je nejprve popsáno snímání dat pomocí tří různých zařízení – chytrého telefonu, náramkového akcelerometru Axivity a fitness náramku Fitbit. V práci jsou podrobně popsány a implementovány tři algoritmy pro hodnocení aktivity. Zde mám výhradu pouze ke třetímu algoritmu, kde je nejasně popsáno stanovení prahů pro rozlišení aktivit. Oceňuji, že studentka v rámci práce nasnímala 60 signálů aktivity paralelně pomocí dvou zařízení (celkem tedy 120 signálů) a za různých podmínek (aplikace, fvz, umístění zařízení na těle). Následně byla provedena velmi podrobná analýza těchto dat včetně statistického vyhodnocení a stanovení závěrů. Výsledky a také výhody a nevýhody jednotlivých zařízení jsou v práci řádně diskutovány a jsou stanovena doporučení pro monitorování aktivity. Studentka přistoupila k práci velmi aktivně a poctivě, což dokládá vysoká úroveň práce z obsahového i formálního hlediska. V práci se vyskytuje několik překlepů, špatných odkazů na vzorce či obrázky v textu a drobných nepřesností, které však nesnižují úroveň práce. Oceňuji také účast studentky na studentské konferenci EEICT. Zadání práce bylo splněno.
Bakalářská práce se zabývá tématem záznamu a hodnocení aktivity člověka pomocí různých zařízení. Dle zadání se jedná o chytrý telefon s patřičným softwarem, akcelerometr, krokoměr a fitness náramek. Cílem práce je nasnímat data pro testování za různých podmínek různými zařízeními, navrhnout algoritmy (posouzení druhu aktivity, detekce pádu, krokoměr) a posoudit spolehlivost jednotlivých zařízení spolu s dalším doporučením pro postup měření. Studentka navrhla všechny algoritmy, které otestovala na 60 záznamech. V práci ale chybí detailnější ucelený popis měřícího protokolu, např. na kolika subjektech, jakými zařízeními, na jakých místech těla atd. Práce je opatřena hezky zpracovanou rešerší, která se opírá o 36 převážně zahraničních literárních zdrojů. Nejrozsáhlejší je část práce věnovaná zpracování výsledků testování spolehlivosti použitých algoritmů a statistického hodnocení. Závěry a výsledky tohoto hodnocení jsou obsáhle a srozumitelně interpretovány. Ke všem navrženým algoritmům mám jednu drobnou výtku a to je zařazení kroku normalizace, který prakticky znemožňuje využití těchto algoritmů v „real-time“ aplikacích. To také může být důvodem toho, že navržené metody dosahují lepší spolehlivosti než uvedené profesionální zařízení, jak je v práci uvedeno. Formální úprava práce vykazuje pouze malé nedostatky. Použití trojtečky v diskusi je zvláštní. Volba barev v obrázcích je nešťastná, a proto jsou některé druhy aktivit (chůze a stání) jen těžko rozlišitelná. Legenda někdy zakrývá zajímavou část obrázku (např. obr4.4). Celkově považuji práci za velice zdařilou a hodnotím stupněm A.
eVSKP id 110503