VLK, P. Možnosti využití laboratorního RTG přístroje pro analýzu vnášení předmětů do jaderných elektráren [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání možností použití RTG přístroje pro zajištění fyzické ochrany pro laboratorní účely a výuku studentů. Teoretická část práce je zaměřena na základní principy vzniku RTG záření, jeho účinky a obecné možnosti využití. Podrobněji je zpracována problematika využití RTG přístrojů pro zajištění fyzické ochrany a její propojení s aktuální právní úpravou. Praktická část práce se zabývá popisem laboratorního RTG přístroje a návrhem postupu pro měření laboratorní úlohy, která si klade za cíl ověřit, zda předložený RTG přístroj splňuje parametry přípustného vyzařovaného dávkového příkonu ve vzdálenosti definované podle aktuální vyhlášky 422/2016 Sb. Autor navrhl přípravek pro měření a síť měřících bodů, ovšem v práci již není uvedeno další zdůvodnění daného řešení. Dílčí výsledky a celkové výsledek měření nejsou taktéž dostatečně analyzovány a zdůvodněny. Autor se omezil pouze na zhodnocení čelních částí RTG přístroje, kde byl naměřen vyšší dávkový příkon. Dále nespecifikuje použitý měřicí přístroj a to, zde se jednalo o stanovené měřidlo či pouze orientační měření. Další výstupem práce bylo propojení PC s RTG přístrojem pomocí digitálního konvertoru a otestování jeho výstupu a zlepšení analytických možností. Bohužel autor již v práci nedostatečně okomentoval a neprozkoumal všechny vlastnosti a rozlišovací možnosti daného interfacu. Navíc ve své práci autor ani nezmiňuje testování RTG zařízení na detekci skrytého beta zářiče, které za asistence vedoucího práce vykonal. Samotná práce je členěna přehledně a logicky. Student splnil všechny body zadání, avšak kvalita jejich zpracování je na nižší úrovni. Použitá literatura je dostačující a odpovídá svým rozsahem řešené problematice. Aktivita studenta během celého roku byla značně nevyrovnaná – z počátku řešení byl přístup k řešení velmi laxní. Během posledních 2 měsíců student značně zvýšil své úsilí a začal pravidelně konzultovat. Úspěšně se vypořádal i se změnou právní úpravy, kdy začal platit nový Atomový zákon a prováděcí předpisy. Bohužel v tomto zbývajícím časovém období již autor nezvládl v dostatečné kvalitě zapracovat praktické výsledky do práce, tím pádem značný potenciál, který byl v tématu ukryt, zůstal bohužel nevyužit. Vzhledem k výše uvedeným výtkám a v konečné fázi aktivnímu řešení práce doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji 65b – D. Jaké měřidlo bylo použito pro měření dávkového příkonu na povrchu RTG zařízení? Popište měření a výsledky testování záchytu skrytého beta zářiče.
Student Petr Vlk psal bakalářskou práci na téma Možnosti využití laboratorního RTG přístroje pro analýzu vnášení předmětů do jaderných elektráren. Bakalářská práce se nezabývá pouze analýzou předmětů, ale jsou zde zmíněny i účinky gama záření na lidský organismus. Práce je popsána na 38 stranách a je rozdělena do 8 kapitol. Úvod práce je zaměřen na uvedení do problematiky a obecné informace o rentgenovém záření. V druhé kapitole student zmiňuje dávkový příkon, ale z jednotek není patrné za jaké období je dávka měřena, protože jednotky neodpovídají měřené veličině. Ve třetí kapitole je uvedeno síťové napětí 230/380 V. Kapitola 8 je zaměřena na vytvoření laboratorní úlohy pro ověření dávkového příkonu v okolí RTG zařízení, který vychází z norem legislativy o ionizujícím záření. Zákon byl schválen 14. 12. 2016. Toto považuji jako přínos, protože student pracoval s aktuálními informacemi. Bohužel v práci není navržena laboratorní úloha. Pouze je zde zmíněno měření dávkového příkonu v určitých pozicích RTG zařízení. Bohužel vysvětlení měřících pozic není v práci zdůvodněno. Doporučil bych jednotlivé měřící pozice popsat pomocí kartézských souřadnic. Tabulky s naměřenými výsledky jsou zbytečně rozepsány. Všechny tyto hodnoty je možné napsat do jedné tabulky. V práci není zmíněn bod zadání číslo 7. V práci se vyskytují obrázky, které jsou ve velmi špatné kvalitě. Dále není citována ani popsána většina obrázků (Obr. 2-2; 2-3; 3-1; 3-2; 4-1; 4-2; 5-1; 6-1; 6-2; 8-1) v textu. Formát popisu obrázků není jednotný. Ve třetí kapitole student odkazuje na obrázky 2-3 a 2-4, má však na mysli obrázky 3-3 a 3-4. Rozsah kapitol je ve většině případů nedostačující. Kapitoly jsou v rozsahu od jedné do čtyř stran. Dále není dodržen jednotný styl psaní hodnot a veličin. Práce není psaná v trpném rodu, což by u odborných textů být mělo. Informace, které obsahuje bakalářská práce, jsou psány neodborným a dosti hovorovým stylem. Také se zde vyskytuje značné množství překlepů. Značné množství informací je diskutabilní a nezakládajících se na odborných zdrojích. Pro příklad je možné použít větu z kapitoly 3.1.2.1 „V modernějších rentgenkách tohoto typu je mazání zajištěno tenkou vrstvou roztaveného kovu (většinou galium z důvodu nízkého modu varu 130°C).“ Samotná věta je správně definována, ale v závorce je mnoho nepřesností a chyb. Slovo gallium je nesprávně napsáno. Dále je uváděn „nízký mod varu“, pravděpodobně se mělo jednat o bod varu, který ovšem není 130 stupňů Celsia. Přičemž bod tání gallia je 2 400 stupňů Celsia. Student měl pravděpodobně na mysli teplotu tání, která je necelých 30 stupňů Celsia. Mezi jednotkami a veličinou chybí mezera. Student v práci použil 31 zdrojů, ze kterých je většina internetových stránek. Zdroje nejsou seřazeny abecedně ani podle výskytu v textu. Práce má velký potenciál, který bohužel nebyl využit. Z výše uvedených důvodů práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji jako dostačující - 58 body, tedy stupněm E.
eVSKP id 102542