DIBLÍKOVÁ, M. Vybrané nutriční parametry některých druhů méně známého ovoce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Posluchačka kombinovaného studia Bc. Michaela Diblíková se ve své diplomové práci zabývá stanovením vybraných chemických vlastností josty a několika odrůd černého rybízu. Tato práce souvisela s projektem Ministerstva zemědělství ČR č. QI111A141 "Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů". Projekt byl již ukončen v r. 2014. Tato DP byla zahájena na jaře 2013 a po přerušení studia diplomantky byla dokončena až v tomto akademickém roce. V literární části diplomantka více či méně podrobně popsala všechny 3 okruhy, které jí byly zadány a které jsou teoretickým základem této DP. V seznamu informačních zdrojů, které k této části DP použila, však převládají internetové zdroje nerecenzované. Původní recenzované literatury je citováno málo. Při plnění úkolů experimentální části pracovala diplomantka zcela samostatně a tak, jak jí to dovolovaly časové možnosti při kombinovaném studiu. Většina experimentů byla vykonána v červenci 2013, chromatografická stanovení byla dokončena až v dubnu 2016. Práce diplomantky v laboratoři byla vcelku dobrá, nicméně při zpracovávání dat se dopustila závažnějších chyb, které si včas neuvědomila. I přes vytknuté chyby jsem toho názoru, že práce svoje opodstatnění má, určité cíle splnila a po přepočítání některých chybných hodnot poskytne využitelné výsledky. Proto závěrečnou práci Bc. Michaely Diblíkové k obhajobě doporučuji a hodnotím známkou "dobře C".

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

s. 7: Úvod má čtenáře uvést do řešené problematiky, ale v úvodu předložené diplomové práce nebyla o řešené problematice ani zmínka. s. 8 a dále v celé práci: Autorka chybně píše slovo vitamín namísto správného vitamin. s. 10, 7. odst.: Termín „carbohydrates“ chybně přeložen jako uhlovodíky. Ve skutečnosti se jedná o polysacharidy. s. 11–16: Tyto kapitoly nesouvisí s tématem práce. s. 17: Nesprávné taxonomické zařazení josty (Ribes nidigrolaria). s. 22, 26, 46: Nejasné vymezení materiálu, tj. druhů, které byly předmětem zkoumání. s. 61, text a tabulka 10: Studentka řešila vztah průměrného obsahu rozpustné sušiny vzhledem k referenční - tabelované hodnotě, tedy měla použít test na správnost, nikoliv shodnost. T-test na shodnost dává samozřejmě nesmyslné výsledky. Navíc t-test ani nebyl nutný, studentka vypočítala intervaly spolehlivosti (dále IS) a stačí se podívat, zda referenční hodnota leží v IS či nikoli, např. u vzorku JOSTA 2012 zda 13,68 leží či neleží v intervalu (13,21;13,29), což evidentně neleží a tudíž výsledky nejsou správné. Navíc tabelované hodnoty nelze ověřit, protože není uveden zdroj. s. 65, text a tabulka 13: Formolové číslo je chybně definováno a tudíž i interpretace naměřených výsledků v tabulce 13 je chybná. s. 67–70 text, tabulky 14–17: Podle výsledků měla studentka dvě sady výsledků a řešila, zda sledovaná vlastnost (V a K) ovlivnila testovaný parametr (obsah fenolů a anthokyanů). Opět byl t-test zcela zbytečný. Stačilo pouze určit, zda se IS obou průměrů překrývají (stačí i částečně) či nikoliv. U žádné z testovaných odrůd se IS mezi V a K nepřekrývají, tudíž obsah fenolů a anthokyanů u V a K je statisticky významně odlišný. Závěr studentky o shodnosti výsledků je tedy zcela chybný. Navíc v tabulce jsou uvedeny neuvěřitelné hodnoty absorbancí, např. 6,77 (sic), daleko mimo atestované rozmezí přesnosti spektrofotomeru Helios Gama (0,000–2,880). Kromě toho jsou v tabulce 14 uvedeny velmi nepravděpodobné intervaly spolehlivosti (385,82 ± 0,00, 293,08 ± 0,01), které svědčí o tom, že byly buďto špatně vypočítány, nebo spíše vymyšleny. Oponent z předložených výsledků vypočítal t-test a výsledek se pohyboval v řádu set až tisíců, tedy řádově 100–1000krát nad tabelovanou kritickou hodnotou což znamená, že i tento test měl dát odezvu, že výsledky nejsou shodné. Studentka nepochopila, jak se dělá t-test, neporozuměla rozdílu mezi správností a shodností a zcela špatně interpretovala statistickou významnost a nevýznamnost rozdílů. I laikovi je jasné, že čísla 130,92 a 562,06 nemohou být shodná, přesto je studentka za shodná prohlásila! Předložená diplomová práce obsahuje závažné chyby jak z hlediska kvality a zpracování části výsledků, tak z hlediska interpretace části výsledků. Práci lze doporučit k obhajobě jenom proto, že u části výsledků se studentka dokázala těchto chyb vyvarovat.

eVSKP id 65332