KOŠTIALIK, M. Regulace napěťového profilu v distribučních sítích nízkého napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Bakalářská práce je zpracovaná na téma regulace napěťového profilu v distribučních sítích NN se zaměřením na použitelné nápravné prostředky. Student podle zadání provedl rešerši a kategorizaci jednotlivých nápravných prostředků s popisem jejich základních vlastností a výkonnosti, nejen ve vztahu k regulaci velikosti napětí. V této popisné rešeršní části, kde přínosem studenta je zejména závěrečné zhodnocení, se však dopustil některých pochybení, z nichž některá jsou zde uvedena. V kap. 1, 2 i 3 je místy použita nesprávná terminologie. Některé formulace nejsou technicky korektní a mohou vést k nedorozumění. Např. str. 29: „homogenní vedení znamená, že podélné parametry se nemění“. Je nevhodně použitý popis prostředku v kap. 4.2.1, kde je nadpis OLTC. OLTC je přepínání (přepínač) odboček pod zatížením, ale čeho? OLTC nepředstavuje transformátor, ale možnost jak měnit za provozu jeho převod. Dále distribuční transformátory se u nás nepoužívají v zapojení Yd, jak je uvedeno na obr. 4-10. Magtech voltage booster nereguluje skokově (popis v kap. 4.3.5), ale plynule. Napěťový kondicionér popisovaný v kap. 4.4.1 nepracuje jako nezávislý zdroj napětí a to ani v případě výpadku napájení. Z uvedeného vyplývá, že studentova orientace v problematice regulátorů není 100%. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že je dané téma z pohledu bakalářského studia technicky velmi náročné. Na úvodní rešeršní část práce navazuje praktická část dokumentující realizaci a ověření sériového vazebního transformátoru vhodného pro laboratorní model sítě NN, který umožňuje univerzální vazbu pro regulací napětí s vestavěnou stupňovitou, manuálně či signálově ovládanou, regulací velikosti napětí. K praktické části mám následující připomínky. V kap. 6.2 postrádám úplné elektrotechnické schéma zapojení modelu sériového transformátoru, obsahující detailní zapojení silového, ovládacího i řídícího obvodu. Zátěž použitá v experimentální části (kap. 6.3.2) není 1A, obvod nebyl zatěžován konstantním proudem, ale konstantním odporem, kterým při nominálním napětí procházel proud o velikosti 1 A. Není popsán experiment odpovídající výsledkům na obr. 6-16. Kromě výše uvedeného považuji v tomto případě za nutné zmínit se i o formálním a jazykovém zpracování. Práce obsahuje velké množství překlepů, chybně skloňovaných slov a k celkovému zlepšení dojmu by přispěl i lepší sloh. Student absolutně nedodržuje typografii v případě symbolů veličin. Všechny symboly veličin v textu, stejně i ve vztazích, grafech, tabulkách a obrázcích, je třeba psát kurzívou pro jejich jednoznačnou identifikaci. Hodnotím především praktický výsledek, který je hlavním výstupem práce, a který navazuje na dobře provedenou rešeršní část a návrh fyzikálního modelu. S ohledem na výše uvedená dílčí hodnocení doporučuji bakalářskou práci k obhajobě. K práci mám následující doplňující dotazy: Jaké se u nás používá zapojení distribučních transformátorů ve veřejných distribučních sítích? Jsou všechny fázory napětí i proudu v kap. 6.3 do tabulek správně zadané? Jak se bude otáčet fázor napětí s ohledem na to jaký charakter síť má?
Student Marek Koštialik se ve své bakalářské práci zabývá návrhem, konstrukcí a ověřováním funkce laboratorního modulu sériového napěťového regulátoru. Úvodní část práce se zabývá popisem aktuálnosti nutnosti řešení kvality napětí s ohledem na zvyšující se podíl distribuované výroby. Další část se samostatně zabývá kvalitou elektrické energie. Logicky pak navazuje třetí část, kde jsou teoreticky popsány základní principy a možné způsoby regulace napěťového profilu. V další části práce jsou regulátory, rozděleny podle konkrétních typů, popsány a částečně diskutovány, a v navazující kapitole pak shrnuty. Praktická část práce se zabývá návrhem, konstrukcí a ověřením funkce vybraného regulátoru skrze čtyři, v práci definované a popsané, experimentální měření. Struktura práce je přehledná a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Je využita bohatá citace cizí literatury. Po formální stránce se student v práci dopustil řady drobných chyb, jako například neúplné citace zdroje literatury 6, psaní předložek na koncích řádků, absence jednotek u Plt a Pst v seznamu symbolů a zkratek, neposloupnost zdrojů v závislosti s postupným výskytem v textu, nesprávný popis obrázku 6-2, neshodující se popis a značení v obrázku 6-7, vnější ohraničení obrázků s grafy aj. Tyto formální chyby však mají marginální vliv na celkovou kvalitu práce. Za závažnější shledávám výskyt odborných nepřesností jako například použití výroku „napětí se přenáší“ (kap. 1.1 a 2.7) nebo „narušení disfunkce“ (kap. 2.4 dole). Zhoršená je také srozumitelnost jednotlivých profilů na obrázcích 3-1 a 3-2 z důvodu absence lepšího popisu. Podobně, pokud má obrázek 4-17 dokládat pomalou odezvu regulátoru na změnu napětí, není z něj toto zřejmé z důvodu zvoleného širokého časového okna. Navíc by se zde pro porovnání odezvy hodila spíše hodnota napětí než výkonu. Jak teoretickou, tak praktickou část práce shledávám velmi přínosnou, odpovídající jak požadavkům na studenta bakalářského studijního programu, tak pokynům pro vypracování práce. Práci hodnotím kladně a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 85017