HYHLÍK, P. Kybernetické nástroje pro boj proti COVID [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předmětem této práce bylo v první řadě provést analýzu přičiny šíření nemoci COVID-19 a důkladnou rešerši kybernetických řešení, které napomáhají tomuto šíření zabránit. Tuto část práce student splnil poměrně obstojně, ačkoliv je zde mnoho tvrzení, které nejsou v textu podloženy, vysvětleny, ani citovány a diskuse nad rešerší je spíše povrchní, bez hlubšího odborného zamyšlení. Práce však čerpá z velkého množství zdrojů, kdy dostatečné množství z nich lze označit jako kvalitní odborné publikace. Na zákadě této rešerše si měl student zvolit některou z kybernetických aplikací a tu zrealizovat. Vybraná aplikace hlídání rozestupů mezi zákazníky v obchodech se jeví jako vhodná a v teoretické části je dostatečně zdůvodněn výběr tohoto tématu. Student se navíc pomocí jednoduchého dotazníku snaží nad rámec zadání alespoň částečně ověřit, zda je v populaci motivace zařízení využívat, což oceňuji i přesto, že je studie provedena na nereprezentativním vzorku a ne příliš odborně. Student v průběhu semestru konzultoval jen velmi výjimečně, tudíž nebylo možné sledovat jeho postup. Po neúspěšné obhajobě jeho aktivita vzrostla, konzultoval, a snažil se adresovat veškeré moje výtky k práci, což se mu povedlo na dostatečné úrovni. Bohužel však mimo místa, na která jsem přímo neupozornil k velkému posunu nedošlo, a tak v práci stále zůstává např. mocniná interpolace v závislosti síly signálu na vzdálenosti, poukazující na nedostatky ve studentově odborném přehledu, neboť nemá nic společného s fyzikální podstatou popisovaného jevu. V části samotného technického řešení stále postrádám odborný postup, systematičnost, zpětnou vazbu, zhodnocení. Chybí zde vysvětlení některých důležitých funkčních bloků (např. řešení vyhledávání okolních zařízení stejného typu). Veškeré činnosti jsou prováděny spíše postupem „zkusil jsem to a ono to nějak fungovalo, což mi stačí“. Stejně tak výstupy projektu sice svým způsobem zřejmě fungují, avšak je zde stále mnoho neznámých v kontextu využitelnosti systému (cena, výdrž, spolehlivost). Po jazykové stránce je práce bez vážných nedostatků. Ve srovnání s předchozí verzí práce student výrazně vylepšil první dva teoretické body zadání, které doplnil o dostatečné množství kvalitních zdrojů. Práci také obohatil o své úvahy nad rešerší a rozvedl závěry, které z rešerše plynou, což chybělo v původní práci. Stejně tak doplnil svůj návrh systému o zdůvodnění použitých komponent a postupů, které v práci chybělo. Tyto provedené úpravy nyní považuji za dostačující. Doplněna byla také část „test systému“ o další experiment, který sice pomáhá dokázat využitelnost systému, avšak o odborné validaci systému zde stále ještě nemůže být řeč. Přibylo také měření odběru zařízení ve snaze podložit výběr vhodné baterie, jehož odbornost je však mizivá. K dalším podstatným úpravám v části samotného technického řešení však nedošlo. I přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a vyzývám studenta, aby zmíněné nedostatky zejména v popisu technického řešení podrobně vysvětlil při obhajobě.
Práce je členěna do 5 kapitol, z nichž první dva korespondují s body 1 a 2 zadání, ostatní body zadání jsou volně rozptýleny ve zbývající části práce. Struktura práce je logická, jednotlivé celky na sebe smysluplně navazují. Doporučený rozsah je dodržen. V úvodu práce je stanovena motivace, nejsou však jednoznačně definovány cíle práce. Závěr shrnuje dosažené výsledky a najdeme zde také jeden odstavec, který lze považovat za diskusi, ta by si ale zasloužila rozsah větší. Formální úroveň práce je průměrná, nalezneme množství typografických chyb, například použití nesprávného symbolu pro násobení, špatné číslování stran, atp. Po jazykové stránce je práce spíše nadprůměrná, stylistika je velmi dobrá, počet překlepů je minimální, ačkoli výskyt hrubé chyby hned v prvním odstavci úvodu tento dobrý dojem poněkud kazí. Práce s literaturou je uspokojivá, i když na první pohled se zdá, že zdroje jsou tvořeny převážně neodbornými webovými stránkami, při bližším ohledání nalezneme dostatek odborných monografií. První kapitola se věnuje popisu onemocnění Covid-19 a historii šíření v ČR. Zde považuji za nejpodstatnější nedostatek hojný výskyt nepodložených tvrzení a spekulací, které se neopírají o citaci relevantního zdroje. Také nemohu souhlasit s tvrzením, že v první vlně byl „nárůst spíše lineární než exponenciální,“ i když prostý pohled na data toto vylučuje, jedná se spíše o logistickou křivku. Při své odbornosti nemohu posoudit, zda byl první bod zadání dostatečně splněn, ale abych se autora zastal, musím konstatovat, že tento bod je natolik komplexní, že nelze očekávat v rámci technické bakalářské práce větší přínos k této problematice. Proto považuji bod 1 za splněný. Co se týče bodu 2, tedy rešerše kybernetických řešení, druhá kapitola skutečně popisuje několik technických prostředků, z nichž část jsou obecně známé a široce využívané nástroje (namátkou videokonference, teploměr). Posuzování oblíbenosti teploměrů dle portálu Heureka je zcela irelevantní. Diskusi o tom, zda má smysl v rámci bakalářské práce vyvíjet plicní ventilátor nebo systém pro videokonferenci považuji rovněž za irelevantní. Problémem rešerše je, že nezahrnuje žádné zařízení podobného typu/principu/koncepce jako to, které se autor nakonec rozhodl konstruovat. I přes tyto výhrady považuji druhý bod zadání za splněný. Jako cíl své práce ve smyslu bodu 3 si autor zvolil systém pro měření rozestupů, a to na bázi měření intenzity Bluetooth signálu. Této volbě ještě předcházelo dotazníkové šetření. To sice nebylo provedeno na reprezentativním vzorku, ale vzhledem k povaze práce to nepovažuji za závažný nedostatek, autor získal aspoň základní představu o smysluplnosti navrženého zařízení. Kapitola 4 je velmi stručná (2 strany) a věnuje se volbě technologie pro měření rozestupů. I přes počáteční pochybnosti je nakonec volba technologie Bluetooth poměrně rozumně zdůvodněna. Kapitola dále definuje funkční požadavky na zařízení. Kapitola 5 popisuje samotnou realizaci, a je tak nejpodstatnější a nejvíce technickou součástí celé práce. Nejprve je zvolena řídicí deska, zde autor poměrně pragmaticky přistoupil k volbě platformy, která zahrnuje všechny potřebné periferie. Následuje popis experimentálního měření závislosti intenzity signálu na vzdálenosti. Výsledky jsou prezentovány v teplotní mapě na obrázku 14, které by si zasloužila stejné měřítko v obou osách, dále by bylo vhodné uvést použitou metodu interpolace. Naměřená charakteristika je proložena mocninnou křivkou, což v principu neodpovídá fyzikální povaze šíření elektromagnetického záření. Možná proto autor dodatečně „ladí“ koeficienty rovnice trendu, protože dle jeho slov „data získaná s použitím této rovnice nebyla dostatečně uspokojivá.“ Výsledky porovnává také s alternativní formulí, není ovšem jasné, na základě jakého kritéria posuzuje přesnost aproximace. Je otázkou, z jakého důvodu bylo věnováno stanovení této závislosti tolik energie, když ve finále autor pracuje pouze s jedním prahem (vzdálenost 2 metry) – z tohoto hlediska stačilo provést pouze měření síly signálu v definované vzdálenosti. Práce se také věnuje stanovení energetické náročnosti (proudového odběru) celého zařízení. Zde není vůbec stanoveno, v jakých podmínkách, jakým přístrojem, a v jakých časových intervalech měření probíhalo. Na základě prostého průměru několika měření je poté dimenzována kapacita baterie. Tato podkapitola je také jediným místem, kde nalezneme nějaké elektrické schéma, které toho navíc příliš neprozradí. Schéma celkového zapojení systému v práci zcela chybí. Popis řídicího programu je velmi stručný, přičemž ta nejzajímavější část – vyhledávání ostatních BT zařízení – není vysvětlena vůbec. Jeden měřicí cyklus trvá údajně sekundu, což je poměrně dlouho, stálo by za to vysvětlit, na jaký limit se zde naráží. Navíc zařízení reaguje až po 5 měřicích cyklech, tedy velmi pomalu. Autor argumentuje přesností měření, ale pokud bude intenzita signálu výrazně vyšší než prahová, lze podle mě bezpečně prohlásit, že povolený rozestup nebyl dodržen. Pracovat s více než jednou prahovou hodnotou by obhájilo měření závislosti síly signálu na vzdálenosti. Zdrojové kódy programu nejsou v těch zajímavých částech komentované, což by u programu o 250 řádcích jistě dodržet šlo. Kód také nelze považovat za efektivní. K mechanickému provedení zařízení nemám zásadní výhrady. Bod 3 zadání byl splněn. Jelikož práce v poslední části zahrnuje testování systému a diskusi o jeho využitelnosti, lze také poslední bod zadání považovat za splněný. Celkově, ačkoli mám k práci celou řadu závažných výhrad a domnívám se, že její technická část si zasloužila podstatně více pozornosti a systematického přístupu, musím konstatovat, že student splnil všechny body zadání a předložil funkční vzorek. Práce tak svědčí o bakalářských schopnostech studenta a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením E / dostatečně (57 bodů).
eVSKP id 136694