ZEDKA, R. Využití obvodových prvků s fraktální dynamikou v analogových posouvačích fáze [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce se zabývá studiem a praktickým využitím obvodových prvků popsaných dynamikou necelistvého řádu. Jedná se bezesporu o téma teoreticky velmi náročné, a to zejména po stránce matematické. V průběhu obou etap řešení projektu pracoval student samostatně, konzultací využíval hojně a ke zkvalitnění výsledné práce. Z předložené zprávy je zřejmé, že student téma zvládl na vynikající úrovni a byl schopen přispět i vlastními originálními myšlenkami. Zásadním způsobem vylepšil algoritmus návrhu pasivních fraktálních dvojpólů publikovaný prof. Valsou, některé z nich i realizoval a experimentálně ověřil detailním měřením. Další originální myšlenkou je vytvoření konceptu fraktálního všepropustného fázovacího článku, který doposud není v dostupné literatuře publikován. I po formální stránce je práce na velmi vysoké úrovni a nemám k ní žádných výhrad. Celkově jsem s prací studenta velmi spokojen.
Předložená práce se zabývá především algoritmy syntézy pasivních fraktálních dvojpólů a jejich další praktickou implementací v aktivních dvojbranech. Tuto práci by měl oponovat spíše zkušený matematik znalý fraktálního kalkulusu, běžným praktikům je z části celkem těžce srozumitelná. K práci mám několik poznámek. Ve složitějších vtazích, např. úprava mezi (2.1.5) a (2.1.6), atd., by bylo vhodné používat více typů závorek. Ve vztahu (2.1.6) je menší přehlédnutá kopírovací chybička (G1+G1+G1), předpokládám, že to má být (G1+G2+G3). Jakým způsobem a proč byla zavedena tato funkce? Ocenil bych podrobnější komentář, jak a proč byla YOB sestavena – je to jaksi skryto. Respektive chápu proč (jako vzorový předpis co chcete dosáhnout), ale jak se určil typ a počet členů čitatele (proč jen dvě nuly?) není jasné. Mělo by být místy jasněji vysvětleno/komentováno, jak byly získány některé (i empirické) vztahy (např. 1.2.10, 1.2.11, 2.2.5, 2.2.6, …), běžným smrtelníkům to nemusí být jasné. Student musel mnoho vztahů a jejich úprav odvodit sám, ale bylo by vhodné tato odvození umístit aspoň do příloh (dělá se to tak). Především bych vyzdvihl (jako problém, se kterým si student poradil) i celkem komplikované měření impedancí ve velké škále hodnot. Měřené kmitočtové charakteristiky (modul) v obr. 4.5-4.7 by bylo vhodné uvádět v ohmech/siemensech, ne v dB a všechny křivky porovnat s výsledky simulace či teoretického předpokladu v jednom grafu (různé styly čar/barev). Nutno však podotknout, že měřené výsledky vyšly poměrně přesně v porovnání s předpoklady. Je zde jen několik formálních drobností. V anglickém abstraktu bych asi nepoužil pro dvojpól slovo „dipol“ (raději „two-terminal/ terminal pair“). V rovnici pro popis chování indukčnosti v úvodu je chybička (UL namísto UC). Student taky používá zvláštní (ale ne chybný) citační formát vyskytující se spíše v šablonách některých časopiseckých publikací. Mnoho výsledků bylo opravdu odvozeno a interpretováno studentem, ale hodilo by se častěji citovat výchozí práce (v případě modelů – struktur A, B CPE na obr. 1.1, které byly již dříve publikovány), to i v případě např. vztahu (1.2.12). Podobně by se měla citovat nějaká základní literatura i v případě obr. 3.1 (obecný fázovací článek), apod. Komplexní kmitočtově závislá impedance/admitance (fázor) se neznačí šipkou jako vektor, ale stříškou. Zkratky by bylo dobré vysvětlit ihned při prvním výskytu zkracovaného pojmu v textu, nejen v seznamu zkratek. Bylo by velmi zajímavé ukázat/porovnat v polárních grafech (např. obr. 3.7) i příklad běžného celočíselného chování obvodu. Rovnice obsahující polynomem nevyjádřitelné funkce jsou transcendentní ne transcendentální. Student si vybral velmi náročné téma (zejména matematicky) spojené se syntézou obvodů což ještě v této úrovni studia nebývá běžné. Nicméně se s tímto tématem popral velmi úspěšně a prokázal až nezvykle hluboké matematické znalosti a chápání i technické a praktické schopnosti a především vysoký zápal pro věc. Podle mne jsou některé výsledky publikovatelné na mezinárodní úrovni. Obsahově i tematicky je práce na vysoce nadstandardní úrovni (na studenta bakalářského studia) a některé myšlenky, nápady a řešení (upravené, nově představené metody návrhu/syntézy fraktálních dvojpólů) snesou srovnání s úrovní některých disertačních prací.
eVSKP id 93412