KADLEC, M. Zesilovač pro měření elektroakustických vlastností komunikátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Pan Kadlec úspešně navrhnul a zkonstruoval měřicí zesilovače požadované v zadání. Zesilovače jsou plně funkční, odpovídají požadavkům normy a budou nasazeny ve výuce předmětu Elektroakustika i k jiným měřením v audio laboratořích na UTKO. Student na BP pracoval průběžně, téměř samostatně a pružně reagoval na problémy či moje požadavky. Jediným nedostatkem finálního výrobku je slabé rušení způsobené zdrojem -9 V, ale to student nemohl ovlivnit, protože použití nábojové pumpy LT1054 jsem požadoval já. Rušení je navíc daleko od akustického pásma, takže nevadí. I po formální stránce je BP prakticky bezchybná, takže ji navrhuji hodnotit stupněm A.
Cílem práce bylo realizovat měřicí přípravek se zesilovači pro stereofonní sluchátka a mikrofony se zabudovaným tranzistorem řízeným polem, dynamické mikrofony a mikrofony s předzesilovačem vyžadujícím fantomové napájení, který by umožňoval objektivní hodnocení komunikačních zařízení podle doporučení ITU-T P.381. Navržený přípravek splňuje požadavky zadání a je velmi dobře řemeslně zpracován. V samotném návrhu je minimum nedostatků, které nepovažuji za závažné, např. schází oddělení fantomového napájení od TRS konektoru, schází vypínač napájení a přepínání vstupů by mělo řešit i odpojení nepotřebných obvodů od napájení, aby se snížila poměrně velká spotřeba napájení, která prakticky znemožňuje použití napájení z baterie. Vlastnosti všech částí zařízení byly ověřeny měřením pomocí analyzátoru APx525. Oceňuji, že součástí elektronické přílohy jsou i projektu pro tento analyzátor, díky kterým lze měření rychle replikovat. Také oceňuji, že student použil pro grafy s charakteristikami v práci export dat z analyzátoru, nikoliv jím generované bitmapové obrázky. Součástí ověření vlastností zařízení by ale také mělo být měření s reálným i vstupy, zejména měření ekvivalentního vstupního šumu s různými impedancemi mikrofonů. Při praktickém ověření v laboratorní úloze se ukázalo, že šum zařízení znemožňuje přesné měření na kmitočtech do 160 až 200 Hz, protože akustický tlak generovaný zdrojem zvuku je nízký. Parametr SNR v tomto případě není vhodným kritériem hodnocení, protože neuvažuje vlastnosti reálného zdroje, kterým jsou při měření mikrofonů umělá ústa, u kterých z principu nelze na nízkých kmitočtech vyvinout vyšší akustický tlak. Studentova úvaha o obvyklých úrovních výstupních signálů mikrofonů není dostatečná. Realizované zařízení lze ale použít, byť v mírně omezeném kmitočtovém rozsahu, pro měření laboratorních úloh předmětu Elektroakustika. Text práce je na velmi dobré úrovni a má dostatečný rozsah, obsahuje ale formální chyby, např. kapitoly začínající obrázkem, malé obrázky s nečitelným textem a scházející větné čárky. Obrázky 2.14 a 2.15 patří spíše do přílohy.
eVSKP id 151123