SEKERA, L. Myografický biofeedback [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Janoušek, Oto

Předkládaná práce se zabývá myografickým biofeedbackem, představujícím aktuální téma v oblasti terapie a rehabilitace. Student v teoretické části seznamuje čtenáře s podstatou vzniku myografického signálu a s náležitostmi týkající se měření tohoto signálu. V teoretické části se vyskytují formální nedostatky jako je nesourodost velikosti písma, překlepy, nečitelnost některých popisů v obrázcích díky malé velikosti písma, atd. Jako výhradu k teoretické části uvádím nepřesné označení kapitoly Anatomie svalů, která popisuje jejich fyziologii. Praktická část se zabývá realizací myografického biofeedbacku v programovém prostředí LabView. Student se zabýval možnostmi softwarové realizace velmi důkladně a samostatně a svůj program vybavil kromě možnosti registrace EMG v reálním čase také možností signál simulovat. Popis této skutečnosti v textu práce žel chybí. Na základě analýzy naměřených EMG signálů v reálném prostředí laboratoře student zvolil nejvhodnější tři parametry vhodné pro použití v terapeutických hrách a uvedl je v kapitole 6, a dále je popisuje v odstavcích týkajích se jednotlivých terapeutických her. Srozumitelnosti práce by prospěla jejich jednoznačná definice a uvedení na jednom míste práce. Popis naprogramované aplikace je velice krátký, zabírá pouhé tři strany. V zadání bylo požadováno vytvoření jedné terapeutické hry, student navíc vytvořil dvě další hry, které rozšiřují možnosti terapie. S praktickým zpracováním programu jsem spokojen, přestože mohlo být dokumentováno například vývojovými diagramy, nebo obsáhlejším popisem jednotlivých her. Dobrou úroveň zpracování programu tak významně snížilo zpracování samotné bakalářské práce.

Posudek oponenta

Kolářová, Jana

Student se ve své práci zabýval problematikou biologické zpětné vazby. Teoretické části věnoval student 18 stran. V kapitole 2 se věnuje popisu svalstva, jednotlivým svalovým vláknům a elektrické aktivitě na úrovni buněk. Obrázky 4-7, které zobrazují mikroskopický pohled na tkáně, nejsou v tomto kontextu vhodně zvoleny. V kapitole 3 je definována elektromyografie, obecný popis elektromyografu, a snímání elektromyografického signálu (EMG). Na straně 22 je uvedeno vyhodnocení EMG signálu. Student se zaměřil na parametry: amplituda, latence a dobu trvání akčního potenciálu. Parametry amplituda a doba trvání akčního potenciálu jsou zde nevhodně zvoleny a definovány. Zde by bylo vhodné signál EMG vykreslit a doplnit o uvedené parametry. Na straně 23 je uvedeno velice krátce a pouze slovně zpracování EMG signálu (zesílení a filtrace). Kapitola 4 je popisem biofeedbacku. Stejně jako v předchozích kapitolách, i zde je použito citovaných převzatých celých odstavců. Pochopení této problematiky je zde dokumentováno pouze souhlasem s jinými texty. Nehledě na nevhodný výběr citované literatury (diplomová práce). Otázkou tedy zůstává, zda je student schopen biofeedback vysvětlit. Kapitola 5 popisuje počítačový systém BIOPAC M35, který student použil pro snímání EMG signálů a který používá dále pro zpracování. Poslední kapitola popisuje 3 navržené aplikace v programovém prostředí LabView, které plní funkci her využívajících biologické zpětné vazby. Zde jsou uvedeny vždy terapeutické cíle a grafická prezentace. Bohužel zde student vůbec neuvádí konkrétní postup zpracování signálů, který je zde stěžejní. Tuto kapitolu bylo vhodné doplnit o dílčí kroky s popisy. Teoretická část je nevyhovující. Obsahuje velké množství citací celých odstavců, několik nevhodně zvolených obrázků (obr 4-7, 13), příliš vágní popis např. filtrace EMG signálu na str. 23, zcela nevhodný popis biofeedbacku (str. 24-26) a zcela chybějící popis k řešení praktické části. V praktické části jsou uvedeny pouze výsledky bez řešení. Na základě výše uvedeného hodnotím práci jako nevyhovující.

eVSKP id 33223