MATOUŠEK, D. Měření základních parametrů kardiovaskulárního systému pomocí zátěžového testu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student se ve své práci věnoval měření fyzické zátěže pomocí bicyklové ergometrie se současným záznamem EKG křivky. V prostředí Matlab získanou křivku analyzoval s cílem vytvořit program pro hodnocení tzv. indexu W170, který patří ke standardním parametrům hodnocení fyzické výkonnosti jedince. Program bude pomáhat medikům v hodnocení dat experimentů prováděných v rámci praktických cvičení na pracovišti vedoucí práce. Student se ne vlastní vinou mírně odklonil od původního zadání práce. Tyto změny byly ale vždy s vedoucím práce konzultovány a byly provedeny s jeho souhlasem. Student se seznámil s fyziologií tělesné zátěže i dostatečně nastudoval zapojení kardiovaskulárního (KV) systému při zátěži. V rámci možných konzultací dovolených epidemiologickou situací přišel na pracoviště vedoucího práce a seznámil se i s jinými metodami vyšetřování KV systému (měření rychlosti pulzové vlny, měření krevního tlaku, standardní EKG). Nepříznivá epidemiologická situace si vyžádala určitou improvizaci - bylo jasné, že nenaměříme všechna data jako nová, ale budeme muset použít data z databáze Fyziologického ústavu. Z toho důvodu nebyl navržen nový protokol zátěže, ale převzat protokol standardně užívaný v rámci cvičení. Data z databáze měla ještě jeden problém – neuváděla jasnou charakteristiku měřené osoby – nebyla homogenní, tím nebyla vhodná pro statistické zpracování. Klasické statistické hodnocení jsme nahradili porovnáním získaných dat s fyziologickým rozmezím hodnot získaných pro danou populaci z literatury (stejný věk, pohlaví). Student se účastnil konzultací pravidelně, sám vyhledal potřebné pokusné osoby, účastnil se měření. Samostatně vyhledal potřebné informační zdroje pro nastudování problematiky BP a vše zpracoval do předepsané formy, včetně citačních zdrojů. Z mého pohledu ne úplně šťastně uchopil grafickou podobu hodnocení výsledků. Oceňuji jeho velkou píli a snaživost.
Student se v bakalářské práci věnoval měření tělesné zátěže a jejímu automatizovanému hodnocení. Práci strukturoval logicky a uvedl ji rozsáhlým teoretickým rozborem. V teoretické části však postrádám informace o parametrech hodnocení zátěže, které student použil, a zdůvodnění jejich výběru. Zdůvodnění mi chybí i u návrhu protokolu měření, vyžadovaným třetím bodem zadání, kde student vhodným způsobem přejímá standardizovaný zátěžový test, ale nevysvětluje jeho výběr. V praktické části práce jsou vidět výsledky studentovy tvůrčí práce, dokumentující provedená měření i analýzu získaných dat. Student se zodpovědně vyrovnal s komplikacemi způsobenými nemožností měřit v laboratoři během pandemických opatření a po dohodě s vedoucí práce doplnil výsledky vlastních měření záznamy poskytnutými vedoucí práce. Získal tak dostatek dat pro statistické zpracování vyžadované pátým bodem zadání. Domnívám se, že tento bod zadání student dle svého pochopení vypracoval zodpovědně, ale že mu unikl smysl pojmu statistické vyhodnocení. Student v kapitole 6.4.1 v jediné větě, tvořící celý obsah této kapitoly, uvádí, že statistickému vyhodnocení se věnuje následující kapitola. V ní se však místo statistických testů nachází tabulka s průměrem měřených hodnot a grafy, vztahující individuální výsledky k normativním hodnotám. Praktická práce studenta se tak zredukovala na jednoduché měření v laboratoři a návrh algoritmů pro analýzu parametru W170. Posloupnost úkonů, jimiž student zpracovává naměřená data za účelem stanovení parametru W170, je atypická. Přímočarým způsobem by bylo fitovat přímku na anotacemi vymezený úsek signálu. Student však nejprve zobrazuje celý záznam dat, poté vybírá jeho úsek, poté ještě z vybraného úseku vybírá anotacemi označený úsek, a tento detrenduje. Na detrendovaném úseku detekuje vrcholy vyšší než 6 BPM, a tím tato větev zpracování signálu končí bez dalšího využití. Student se následně vrací k anotacemi vyznačenému úseku, který filtruje průměrovacím filtrem. Na tento úsek fituje přímku. Podobný postup volí i při alternativním zpracování signálů mediánovou filtrací, ale z neznámého důvodu mediánový filtr aplikuje jak na zpracovávaný úsek, tak na jeho detrendovanou verzi. Oba způsoby zpracování nakonec vedou k výpočtu hodnoty W170, která je skalárem. Student tuto hodnotu vykresluje do původního záznamu, ale ve výsledku grafické vyjádření stejně nepoužívá, protože výstupem jeho programu směrem k probandovi je textová zpráva. Orientovat se v záměru studenta při zpracování dat je složité, protože student v práci sice popisuje jednotlivé úkony zpracování signálu, ale nikde nevysvětluje, proč úkony dělá a navíc ne všechny konvergují k nějakému cíli. Zadání práce je - s výhradami k statistickému zpracování - splněno, práce s literaturou a rozsah práce prozrazují studentův aktivní přístup k vypracování práce, prezentační, formální a jazyková úroveň jsou výborné a dokumentují, že student se práci věnoval s náležitou péčí.
eVSKP id 134807