VOLEK, R. Aktivní ochrana a monitoring nabíjecích zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadání bakalářské práce studenta Radima Volka bylo zadáním, na jehož tvorbě se student již od počátku aktivně podílel. Zadání této práce bylo vytvořeno ve spolupráci s externím společností NXP Semiconductor, Czech republic, kde byl student zaměstnán jako stážista. V rámci řešení práce tak student komunikoval i s externím konzultantem Ing. Josefem Tkadlecem ze zadavatelské společnost, který vypracoval posudek konzultanta práce. Zde konzultant vyzdvihuje schopnost studenta se rychle zorientovat v dané problematice, jeho schopnost pracovat samostatně a kompletně splnit zadání. Konzultant také popisuje skutečnost, že student byl jeden z prvních vývojářů v jeho teamu, kdo použil nový nástroj FreeMASTER 3.0 a jeho funkce následně prezentoval ostatním teamovým kolegům. Konzultant hodnotí studenta stupněm A. Úkolem studenta bylo pro existující testovací laboratorní přístroj určený pro ověřování spolehlivosti bezdrátového nabíjení experimentálních zařízení navrhnout a realizovat systém, které umožní ochranu a monitoring celého nabíjecího zařízení během dlouhodobých testů spolehlivosti. Cílů práce bylo dosaženo. Student dokázal zvolit vhodné senzory pro měření teploty a nabíjecího proudu a pomocí relé zajistit odpojení laboratorního přístroje v případě překročení limitních hodnot teploty nebo nabíjecího proudu. Zvolil vhodný mikrokontroler, navrhl pro něj firmware a realizoval komunikaci s nadřazeným systémem a také vizualizaci i modifikaci parametrů s pomocí PC nástroje FreeMaster. Do ochranného systému následně také implementoval možnost ukládání naměřených dat do online úložiště, kde jsou tedy aktuálně změřená data včetně historie dostupná i vzdáleně. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si už v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. Konzultace navštěvoval pravidelně a byl iniciativní. Průběžné výsledky své práce přihlásil také do studentské soutěže EEICT. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Díky dosaženým výsledkům, úrovní zpracování textu i práci s literaturou lze na práci pohlížet jako na velmi dobře zpracované dílo. Předložené práci proto navrhuji hodnocení: Velmi dobře – B. (84)
Úkolem pana Radima Volka bylo navrhnout a realizovat monitorovací zařízení, které by monitorovalo teploty a proudy ve vybraných místech zařízení pro automatické testování bezdrátového nabíjení akumulátorů. Monitorovací zařízení má zaznamenávat teploty a proudy. V případě překročení nastavených mezí je požadováno odpojení testovacího zařízení od napájení. Zaznamenané hodnoty proudů a teplot mají být k dispozici přes webové rozhraní. Náročnost zadání považuji za odpovídajícím požadavkům kladeným na zadání bakalářské práce. Bakalářská práce je členěna do 8 kapitol a obsahuje cca 55 stran textu. Na začátku práce (kapitola 2) autor popisuje principy bezdrátového nabíjení, automatické testovací zařízení pro bezdrátové nabíjení akumulátorů a výchozí informace pro konstrukci monitorovacího zařízení. V kapitole 3 student dle mého názoru zbytečně popisuje principy snímačů teploty a různé metody měření proudů. Informace uvedené v této kapitole lze nalézt v mnoha učebních textech a knihách. V kapitole 4 pan Volek uvádí přehled mikrokontrolérů řady Kinetis, vybírá vhodný vývojový kit pro realizaci monitorovacího zařízení a vývojové prostředí pro vývoj firmware. Kapitolu 5 autor dle mého názoru nevhodně nazval „Realizace – hardwarová část“. Vhodnější název by byl např. „Návrh pomocných obvodů“. Tato kapitola působí dosti chaoticky. Student zde míchá popis pomocných obvodů jako obvod pro připojení NTC termistoru k A/D převodníku nebo obvod pro ovládání relé pomocí výstupu z mikrokontroléru s výběrem prototypovací desky, návrhem desky plošných spojů a mechanickou konstrukcí monitorovacího zařízení. Správný postup by byl navrhnout pomocné elektrické obvody a pak teprve navrhovat desku plošných spojů a mechanické uspořádání. Za zásadní nedostatek považuji, že autor v kapitolách 5.2 a 5.5 neuvádí výpočty hodnot jednotlivých součástek ani kontrolu proudového a výkonového zatížení tranzistoru T (obr. 5.5). V kapitole 6 pan Volek popisuje jednotlivé části firmware pro mikrokontrolér, začlenění aplikace FreeMASTER do jeho softwarového řešení a návrh i realizaci webového rozhraní. Výhrady mám opět k nevhodnému názvu kapitoly „6 Realizace – softwarová část“ i podkapitol 6.1.1 až 6.1.3. V kapitole 7 autor popisuje testování monitorovacího zařízení a jednotlivých softwarových komponent. Zde autor zjistil, že při běhu webové aplikace dochází k výpadkům spojení a domnívá se, že výpadky jsou způsobeny rušením. Není zřejmé, o jaké rušení se jedná, a proč se autor nepokusil podstatu problému vypátrat. Práce je po grafické stránce na solidní úrovni, obsahuje malý počet překlepů. Výhrady mám k chybějícím číslům rovnic (??) na str. 49, 3. odstavec. Dle mého názoru pan Radim Volek splnil všechny body zadání své bakalářské práce a prokázal bakalářské schopnosti. Vzhledem k výše uvedeným výhradám navrhuji hodnotit práci pana Radima Volka známkou C/72 bodů.
eVSKP id 127100