MALÝ, J. Využití programovatelného logického automatu ve výuce elektrických pohonů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Ikdyž to není v zadání práce bakalářské přímo explicitně napsáno, hlavním cílem bylo dobré seznámení studenta s programovacím prostředím SoMachine určeným pro PLC řady Modicon firmy Schneider. V zadání požadovaná laboratorní úloha byla zvolena jako dobrá příležitost pro nastudování problematiky a její další užitečnost spočívá v budoucím obohacení výuky v předmětech, kde se programování PLC učí. S prací pana Malého jsem přiliš spokojen nebyl. V průběhu řešení semestrálního projektu i následné bakalářské práce proběhlo opravdu jen minimum konzultací, což bylo patrně důvodem, proč bylo dosaženo pouze nevelkého pokroku. Z textu práce i se zmíněných osobních konzultací jsem nabyl podezření, že se především po softwarové stránce student nedostal příliš daleko, takže ikdyž byly body zadání po formální sránce splněny, užitečnost výsledku není velká. Předpokládám však, že při obhajobě práce pan Malý komisi přesvědčí, že přeci jen nějakého objektivně užitečného výsledku dosáhl.
Předložená práce na téma Využití programovatelného logického automatu ve výuce elektrických pohonů se zabývá realizací laboratorní úlohy do nově vznikajícího předmětu o programovatelných automatech. Výstupem je předložený text, obsahující značné množství stylistických nedostatků duplicitních souvětí, špatně očíslovaných obrázků včetně špatně provedených referencí nebo dalších nevhodných formulací při vysvětlování pojmů. V textu se taky nachází velké množství přímých citací. Praktickým výstupem je pak ručně namalovaná deska plošných spojů osazená dvěma relé, pomocí níž je realizována úloha pro reverzaci chodu stejnosměrného motoru. Není zde však ani patrné, zda tato triviální úloha byla zprovozněna, v práci totiž nejsou vůbec žádné výsledky například z měření. Není zde ani v příloze uveden vytvořený program do PLC a z popisu programovacích prostředí není patrné, zdali se tím student vůbec zabýval. Je zde pouze popis zakládaní projektu, kde vrcholným počinem bylo vybrání programovacího jazyka. Dále i samotná koncepce úlohy, kdy se sleduje vliv předřadného odporu na velikosti proudového rázu při rozběhu SS motoru, kdy však předřadný rezistor musí být manuálně připojován se při řízení pomocí PLC zdá být celkem nelogické. Formálně jsou splněny body zadání, nicméně rozsahově tato práce neodpovídá rozsahu vysokoškolské bakalářské práce, a tak bohužel doporučuji komisi důkladné zvážení výsledné známky. Studentovy byl přidělen čas na přepracování práce. Zde však nedošlo vůbec k nějakému posunu, byl jen doplněn teoretický popis PLC systémů v úvodu, počet úloh byl zmenšen z 3 na 1 avšak co se týče kvality a náplně úloh nedošlo k žádnému posunu. Stále se jedná a reverzaci SS motoru, nikde není ani známka o realizaci nějakého programu, který se navíc dá realizovat dvěmi až čtyřmi „řádky“ v reléovém schématu. Závěrem tedy student něco málo doplnil, avšak ani neměl tu námahu eliminovat všechny nedostatky, které mu byly jmenovitě vytknuty v první posudku oponenta. S lítostí tuto práci opravdu nemůžu doporučit k obhajobě.
eVSKP id 136702