KARKOŠKA, J. Ekvalizér s korekcí hlasitosti pro laboratorní výuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Úkolem studenta Jana Karkošky bylo vytvořit návrh blokového schématu a kompletní obvodové struktury ekvalizéru s fyziologickou korekcí hlasitosti, který by měl vyhovovat požadavkům na laboratorní výuku v předmětu Nízkofrekvenční a audio elektronika. Úspěšný návrh měl být doložen funkčním a robustním laboratorním přípravkem, který měl být podroben experimentálnímu laboratornímu měření. Zadáním bylo dále požadováno předložení kompletní konstrukční dokumentace a podkladů pro laboratorní úlohu. Mohu konstatovat, že předložená semestrální práce s rozsahem 44 stran (včetně příloh) obsahuje blokový a obvodový návrh 9-ti pásmového ekvalizéru standardní konstrukce se syntetickými indukčnostmi a standardními obvody NE5532. Rovněž řešení fyziologické regulace je standardní. Přiložené výsledky simulací ekvalizéru a laboratorní měření potvrzují správnost obvodového návrhu. Zadání považují za méně náročné a za stěžejní považuji samotnou realizaci laboratorního přípravku. Ten je koncipován na jedné DPS, osazen devíti bloky ekvalizéru a umístěn ve standardní krabičce. V době odevzdání práce ještě nebyl dokončen panel potenciometrů, resp. jeho grafická podoba. Ještě před psaním tohoto posudku jsem však byl seznámen s fotografií tohoto panelu a předpokládám prezentaci hotového přípravku při obhajobě. Po formální stránce je předložená bakalářská práce na průměrné úrovni. Bohužel jsem neměl možnost do jejího textu a koncepce aktivně zasáhnout, protože práci student dokončil a odevzdal přesně ve stanoveném termínu. Vyjadřování studenta a technický text samotné práce jsou na průměrné úrovni. Závěrem shrnuji, že zadání bakalářské práce bylo splněno. Student pracoval samostatně, kdy na pravidelných konzultacích prezentoval postupně dosažené výsledky. Bakalářskou práci studenta Jana Karkošky hodnotím známkou B/85 bodů.
Studentova práce se zabývá návrhem audio-ekvalizéru pro laboratorní úlohu. Na práci bych ocenil zejména názorný a přímočarý přístup k návrhu hodnot obvodových prvků a experimentální práci. K textu zprávy mám následující připomínky. Operační zesilovač NE5532 sice není moc moderní (ve smyslu zadání - zohlednit nejmodernější součástkovou základnu), ale s přijatelnými vlastnostmi pro předpokládané využití a prakticky dostupný v tuzemsku. Jeho volbu schvaluji. Bylo by dobré podotknout (str. 9, obr. 3.5), že uvedené zjednodušené modely platí jen na rezonančním kmitočtu (středním kmitočtu jednotlivých pásem ekvalizeru) ekvivalentu sériového RLC obvodu (kde lze poté uvažovat jen rezistivní složku impedance). Profesionální návrh obvodů by měl taktéž zohlednit výrobní rozptyl aktivních i pasivních prvků, což nebylo v práci řešeno a vyzkoušeno. Hodilo by se studium (alespoň simulací) prakticky dosažitelných parametrů (kmitočtové použitelnosti i dosažitelné hodnoty ekvivalentní indukčnosti a činitele jakosti) syntetické cívky s OZ i dalších bloků celku. Chybí mi několik zásadních údajů, které se u podobných zařízení zjišťují (např. napětí citlivosti, THD, šum, AC vstupně-výstupní charakteristika pro vyrovnaný přenos – 0 dB všech pásem a omezení dynamiky pro max. možný zisk ve všech pásmech). Taktéž se zdá, že výsledky měření vykazují místy i větší rozdíly od simulovaných předpokladů (porovnání obr. Graf 1 ve vypracovaném protokolu s výsledky simulací). Příčiny by bylo vhodné podrobněji rozebrat. Je zde několik formálních drobností např. skloňování ve větě („na obrázek“), značení cívky černým obdélníkem je spíše zahraniční specialitou, kurzíva některých veličin, místy podivné rozložení textu (osamocená krátká věta mezi dvěma obrázky), záměna indukce – indukčnost, schéma dvojbranu by mělo mít označeno vstup a výstup, apod. Odkazy na rovnice se uvádějí v kulatých závorkách. Výsledky simulace a měření (modulové frekvenční charakteristiky) mohly být porovnány v jednom grafu. Zadání práce bylo splněno a vyrobený přípravek jistě velmi obohatí laboratorní výuku.
eVSKP id 102269