RUJZL, M. Textilní anténní řada s kruhovou polarizací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout kruhově polarizovanou anténní řadu integrovanou do trojrozměrné pleteniny SINTEX. Řada měla být optimalizována pro ISM pásmo 5,8 GHz a pro použití uvnitř osobního automobilu. Cíl práce byl beze zbytku splněn. Anténa byla vyrobena ve dvou provedeních – sítotiskem a pomocí samolepicí měděné fólie. Vyrobené antény byly změřeny jak v anténní komoře, tak uvnitř testovacího auta. U sítotiskové verze se projevily problémy s nepřesností výroby, které se nepodařilo (vzhledem ke zdlouhavé výrobě) odstranit. Všechny problémy však byly v práci řádně popsány. Student pracoval na bakalářském projektu soustavně, iniciativně a se zájmem. Postup prací pravidelně konzultoval. Rovněž k samotnému textu práce nemám výhrady.
Cílem bakalářské práce byl návrh a realizace textilní anténní řady s kruhovou polarizací pracující v ISM pásmu 5,8 GHz. Vlastní text bakalářské práce je rozdělen do šesti kapitol. Po krátkém úvodu do problematiky student ve druhé kapitole popisuje flíčkovou anténu napájenou mikropáskovým vedením a její návrh. Vzhledem k tomu, že mikropáskové vedení trpí nežádoucím vyzařováním, student ve třetí kapitole obrací pozornost na návrh mikropáskové antény napájené vlnovodem integrovaným do substrátu. Student postupně provádí návrh jednoprvkové, dvouprvkové a nakonec tříprvkové antény. Vzdálenost flíčků dvouprvkové řady je „lambdag“, avšak vzdálenost prvků tříprvkové anténní řady je „lambdag/2“. Dle mého názoru by měla být vzdálenost flíčků tříprvkové řady také „lambdag“, aby flíčky byly soufázově vybuzeny. Myslím, že toto nestandardní nastavení vzdáleností flíčků u tříprvkové antény je zodpovědné za velký pokles zisku antény v normálovém směru. Obě víceprvkové antény mají deformovaný vyzařovacího diagramu v příčné rovině. Ve čtvrté kapitole student navrženou tříprvkovou anténu konvertuje na reálnou, tj. přidá přechod na konvenční mikropáskové vedení a pevné svislé stěny vlnovodu integrovaného do substrátu nahradí řadou elektricky vodivých pinů propojující horní a spodní stěnu vlnovodu. Myslím, že otočení mikropáskového přechodu sice zmenší parazitní vyzařování v užitečném směru, ale omezí možnosti umístění antény (např. anténa nemůže být umístěna přímo na elektricky vodivý povrch). V páté kapitole je tříprvková anténa realizována pomocí měděné fólie a také sítotiskem. Výsledky měření jsou prezentovány jen pro verzi antény realizovánu pomocí měděné fólie. Bohužel, díky nepřesnosti výroby shoda měření a simulace je nižší. Šestá závěrečná kapitola uzavírá práci a shrnuje dosažené výsledky. Text práce je psán čtivou formou, nicméně obsahuje několik chyb (např. neuvedení frekvence u zobrazených směrových diagramů, chybějící křížovou složku u prezentovaných vyzařovacích diagramů). Myslím, že více pozornosti v textu by si zasloužil návrh tříprvkové řady (kap. 3.3). I přes uvedené výtky považuji zadání práce za splněné.
eVSKP id 118422