DUFKOVÁ, H. Měření tvrdosti kovových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Předložená práce je zpracována v rozsahu 31 stran s průběžně řazenými obrázky a tabulkami. Z metodického hlediska vycházela studentka z doporučených zásad pro zpracování závěrečných prácí a o tématu pojednala celkem v sedmi logicky navazujících kapitolách. Autorka se v textu nevyvarovala několika nepřesností a chyb, nicméně vzhledem k velmi aktivnímu přístupu při zpracovávání tématu, včetně provedení několika experimentů, doporučuji předloženou práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
V předložené práci se autorka zaměřila na jedny z nejpoužívanějších zkoušek mechanických vlastností, a to na zkoušky tvrdosti. Téma je možno považovat za velmi aktuální, neboť postupy zkoušení a jejich metodika se neustále vyvíjí. Práce je rozčleněna do několika částí. V prvé a druhé části, které je možno považovat též za úvodu do problematiky, autorka zpracovala mimo jiné i historický přehled metod měření tvrdosti. Ve třetí a čtvrté části, které je nejrozsáhlejší, se autorka zaměřila jak na klasické zkoušky (dle Brinella, Vickerse, Rockwella) tak i na nové metody, viz nedestruktivní a bezkontaktní zkoušky. V této části je diskutována praktická problematika těchto zkoušek, jako je tvar a velikost vzorků, stav jejich povrchu, druhy zkušebních zařízení atd. V páté části je popsáno vlastní měření tvrdosti vybraných materiálů za účelem ověření možnosti vzájemného převodu hodnot tvrdosti stanovených různými metodami. V závěrečné části jsou pak uvedeny nejdůležitější závěry. Práce je zpracována přehledně s použitím odpovídajícího počtu literárních pramenů. Také grafy, obrázky a snímky přispívají k dobré úrovni práce. V práci jsou nicméně některé nedostatky, zejména v části 2.1, kde jsou v textu gramatické a slohové chyby, např. některá souvětí jsou neúplná nebo špatně formulovaná. Dále jsou zde uvedena i některá nepravdivá tvrzení. Na závěr je možno konstatovat, že autorka je schopna samostatně řešit a zpracovat odborný problém. Proto doporučuji předloženou práci přijmout k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 92830