CÍCH, A. Digitizér pro radarová čidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student měl za úkol realizovat digitalizační obvod pro vybrané radarové čidlo a vytvořit demonstrační aplikaci, která bude vhodným způsobem vizualizovat změřená data. Tento úkol student bezezbytku splnil a to na velmi dobré úrovni. Po celou dobu řešení projektu student pracoval samostatně a aktivně, zamýšlel se nad problémy a byl schopen je samostatně řešit. V úvodu práce je stručně shrnuta problematika radarových čidel a následuje návrh analogové části obvodu pro vybrané radarové čidlo (včetně základních simulací zesilovače a filtru). Pro realizaci samotného digitizéru vybral modul Arduino Uno, což významně zrychlilo vývoj a zlevnilo realizaci zařízení, a to bez významného negativního vlivu na technické parametry systému. Dále je popsán návrh aplikace pro PC a použití komunikační protokol provozovaný na rozhraní USB-UART. V závěru práce se student věnuje popisu oživení a samotného měření parametrů digitizéru s vybraným čidlem. Podařilo se mu odstranit problémy vznikající při přenosu dat do PC i problémy s velkým šumem napájecího rozvodu na desce Arduino (ten značně degradoval zachycený signál). Výsledky měření jsou velmi slibné, umožňují detekci objektů na podstatně větší vzdálenost, než je tomu u jiných publikovaných řešení s vybraným radarovým čidlem. Vytvořená základní aplikace pro vizualizaci dat v Matlabu je dobře navržena, umožňuje v reálném čase analyzovat signál získaný až ze dvou čidel zároveň. Student mohl ještě realizovat poněkud determinističtější měření parametrů digitizéru, například s využitím laboratorních přístrojů, nicméně i přes tento drobný nedostatek jde o velmi zdařilou práci.
Bakalářská práce Augustína je zaměřena na vývoj experimentálního digitizéru pro levná CW radarová čidla. Student zvolil dostupné radarové čidlo HB100 s nosnou frekvencí 10,575 GHz. Cílem práce bylo doplnit čidlo o obvody umožňující předzpracování a digitalizaci záznějového signálu z výstupů radarového čidla a následné vhodné zpracování digitálního signálu pro prezentaci výsledků na PC. Student navrhl a realizoval vstupní filtr se zesilovači včetně varianty s možností řízení zisku v krocích s vhodným AD převodníkem ve formě zásuvného modulu (shieldu) k mikroprocesorové desce Arduino UNO, která zajišťuje sběr digitalizovaných vzorků a jejich přenos do PC prostřednictvím USB rozhraní. Pro prezentaci výsledků na PC navrhl praktickou grafickou aplikaci na bázi Matlabu. Všechny části jsou plně funkční, student provedl i soubor experimentů, jejichž výsledky jsou v práci srozumitelně komentovány. Při vlastním vývoji se student potýkal s problémem rušení od napájecích obvodů. Tento problém experimentálně vyřešil dodatečným blokováním. Výsledné řešení splňuje požadavky zadání a je využitelné pro další experimentální práci. Vlastní text práce má logickou strukturu počínaje teoretickým rozborem, analýzou řešení, kapitolou věnující se oživení systému, popisem aplikačního uživatelského rozhraní a konče diskuzí nad výsledky praktických experimentů. Mezi drobné prohřešky lze zařadit chyby formátování (zarovnání odstavců). U vodopádů v GUI by bylo vhodné doplnit jednotky včetně vhodného „bargrafu“ definujícího velikost amplitudy spektrální složky v barevné paletě. Celkově lze hodnotit práci za zdařilou a prokazující schopnost samostatné tvůrčí práce studenta jak v oblasti návrhu a vývoje hardwaru, tak i schopnosti programátorské.
eVSKP id 118410