DOHNÁLEK, M. Optická granulometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální projekt. Hlavním cílem bylo hlavním cílem bylo pomocí vysokorychlostní kamery stanovit velikost a počet padajících částic, které poté dopadají na snímač akustické emise. Práci hodnotím jako složitější, protože zahrnovala i úpravy existujícího měřicího přípravku. Student pracoval samostatně a iniciativně, na pravidelné konzultace chodil připraven a práci měl systematicky rozvrženou. Výsledný systém je funkční a vrací histogram velikostí padajících částic společně s jejich rychlostí. Hodnotím A/95 bodů.
Prezentační úroveň zprávy je na dobré úrovni. Její rozsah činí takřka 80 stránek. K práci je potřebné připočítat ještě programy a data na přiloženém flash disku. Struktura dat na něm je přehledná, je popsána na konci práce, kde se také nachází popis přiložených programů. Formální stránka zprávy je také na dobré úrovni, s minimem překlepů. Práce je přehledně uspořádána v logickém sledu. Použitá literatura je řádně citována a odkazována, převážně v úvodní části, která zpracovává řešenou problematiku. Úvodní část, popisující první bod zadání, se věnuje popisu metod granulometrie s tím, že větší prostor je věnován metodám optickým. Teoretickou část dále rozvíjí druhá kapitola, která se věnuje metodám zpracování obrazu. Kapitola 3 popisuje HW část zařízení. Z popisu není zcela jasné, zda se jedná o prostou reprodukci původního řešení, nebo jsou již některé části modifikovány. To patrně platí v případě použití programovacího jazyky python. Ze zadání plyne, že vážnější úpravy HW řešení nejsou součástí práce diplomanta. Došlo však k úpravě nasvícení, které vede k lepším podmínkám pro snímání kamerou, jak požaduje bod číslo tři zadání. Druhá polovina práce, která se zabývá testováním algoritmů je vlastní prací diplomanta. Zadání považuji za splněné. Při popisu řešení jsou přehledně popisovány jeho jednotlivé kroky. I přes značné použití obrázků by u některých kapitol bylo vhodné text obrázky podpořit více (např. kap. 4.2.2 a 6.5). V práci se objevují nepřesnosti, jako např.: rozbor vlivu barvy materiálu měl být proveden již při volbě kamery; šedotónový obr. 4.6 je popsán jako výstup morfologické eroze, o které bylo uvedeno, že bude použita binární verze; použití modré barvy v šedotónovém obraze je málo kontrastní (obr 5.9).
eVSKP id 151850