LICZKA, J. Mechanismus plastifikace polyhydroxyalkonátů v mikrobiálních buňkách – inspirace pro vývoj artificiálních nosičových systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Bc. Jan Liczka se v rámci své diplomové práce zaměřil na studium mechanismu plastifikace nativních granulí PHA s cílem využít pochopení tohoto mechanismu při návrhu artificiálních částicových systémů na bázi PHA. V průběhu řešení práce se i s ohledem na komplikovanou epidemiologickou situaci původní cíle zadání práce ukázaly býti příliš ambiciózními. Student přistoupil k realizaci experimentální náplně práce zodpovědně a logicky – na vzorku získaných referenčních granulí PHA v nativní formě nejprve optimalizoval metody stanovení krystalinity PHA a postupy, které umožnily s mírou krystalinity manipulovat. Následně zkombinoval svoje zkušenosti, získané při řešení bakalářské práce, s poznatky shromážděnými z pečlivého studia literárních zdrojů při optimalizaci postupu izolace PHA granulí z bakteriálních buněk v nativní amorfní formě. Všechny tyto náročné experimentální cíle naplnil beze zbytku, bohužel v rámci omezeného časového prostoru pro realizaci experimentů už nebylo možné věnovat dostatečný čas dalším plánovaným analýzám, které by vedly k jednoznačnějšímu objasnění mechanismu plastifikace PHA v takto získaných granulích, ani přípravě artificiálních částicových PHA systémů. Realizaci původně naplánovaných experimentů také nepříznivě ovlivnila dočasná nedostupnost techniky TGA, jejíž využití bylo plánováno za účelem stanovení množství vody v granulích. Nicméně, přes všechny komplikace se studentovi podařilo shromáždit celou řadu originálních poznatků, díky čemuž jeho práci považuji za přínosnou pro oblast studia struktury PHA in vivo. Textová podoba práce se sice nevyznačuje stylistickou dokonalostí, přesto celkem přehledně sumarizuje výsledky studia literárních zdrojů i vlastní získané experimentální poznatky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Velmi dobře (B)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Student Bc. Jan Liczka se ve své diplomové práci věnoval studiu krystalizace nativních PHA granulí. Práce je sepsána na 68 stranách v českém jazyce. Student v diplomové práci navázal na svou bakalářskou práci, ve které se věnoval izolaci nativních PHB granulí z bakteriálních buněk. Kromě fundamentálního významu (pochopení procesu krystalizace PHA granulí) má práce i aplikační přesah, student se v rámci práce zamýšlí i nad využitím PHA granulí jakožto nosiče pro farmaceuticky aktivní látky. Struktura textu práce je logická, autor postupuje od obecnějších tvrzení ke konkrétním a detailním popisům studované problematiky. Z teoretické části je zřejmé, že student prostudoval nadstandardní množství literatury – celkově čerpal ze 76 zahraničních literárních zdrojů, všechny zdroje jsou korektně citovány. Po textové stránce však práci poněkud degradují stylistické nedostatky, které jsou v textu velice časté, některé pasáže textu znějí až naivně. Například čtenáře překvapí použití archaismu „nýbrž“, překlady některých technik používaných při isolaci PHA z bakteriálních buněk (třídění vzduchem, selektivní rozpouštění pomocí protonů, flotace rozpuštěným vzduchem aj.) nebo použití souhrnného označení „polyhydroxybutyráty“ pro materiály na bázi P3HB (str. 28). Na druhé straně je třeba vyzdvihnout rešeršní charakter kapitoly 2.4.1. Celkově se mi však kapitola věnovaná teorii zdá být až příliš dlouhá a práce je pak poněkud obsahově nevyvážená. V experimentální části práce se student věnoval přípravě částečně krystalických PHA granulí tím, že nativní amorfní PHA granule exponoval acetonu a vysoké teplotě. Míru krystalinity pak posuzoval pomocí FTIR spektrometrie a zároveň zavedl metodu stanovení krystalinity suspenze PHA granulí založenou na hydrolýze granulí pomocí PHA depolymerázy specifické pro amorfní úseky PHA. Bylo by zajímavé sestrojit korelaci dat získaných pomocí obou technik. Jako alternativní technika pro posouzení krystalinity byla testována fluorescenční spektroskopie a průtoková cytometrie, nicméně tyto techniky se pro zamýšlený účel neosvědčily. Pravděpodobně z časových důvodů nebyly provedeny experimenty věnované přípravě a charakterizaci artificiálních PHA granulí. Data jsou presentovány přehledným a srozumitelným způsobem, u FTIR obrázků bych však ocenil zvýraznění nejdůležitějších pásů u všech obrázků (nejen u prvního). Celkově je však množství odvedených experimentů dostatečné a výsledky poslouží jako základ pro navazující experimenty v dané oblasti. Celkově závěrečná práce splňuje nároky kladené na diplomovou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131142