ŠEVČÍK, Z. Implementace úloh z oblasti zpracování signálů pro podporu výuky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Zdeněk Ševčík po praktické stránce odevzdal čtyři aplety, které jsou vcelku zdařilé, akorát někde chybí další nastavování parametrů. U apletu převzorkování chybí možnost změnit vstupní signál a postrádám tu grafy spekter. Bohužel však student ve druhém semestru značně polevil v tempu práce – ozval se pouze na začátku a konci semestru, což se projevilo hlavně v textové části práce. Postrádám hlavně ucelenost práce, vyskytují se zde chyby či nepřesnosti a mnohdy jsou tu neuvedené nové proměnné či se mění jejich označení v průběhu práce. Jsou zde občas také překlepy, literatura není napsaná jednotným stylem a není seřazena podle abecedy.
Bakalářská práce Zdeňka Ševčíka pojednává o vytvoření apletů podporujících výuku zpracování signálů. Práce je obsáhlá, plná vzorců, citací, vypadá uspořádaně a graficky uhlazeně. První pohled však mate, po podrobném přečtení práci Zdeňka Ševčíka považuji za nedostatečnou, a to i přesto, že špatný dojem kompenzuje praktický výstup – aplety –, s nimiž si autor evidentně dal práci. Práce se četla docela dobře, co se týče plynulosti vyjadřování autora. Občas se ale vyskytly zkomolené věty. Jsou zde časté překlepy a jazykové chyby. Typografické prohřešky se vyskytovaly různých druhů, je zajímavé, že v některých částech textu je jich mnohem více než jinde. Mojí základní výtkou k teoretické části je, že autor sice pracuje s více zdroji (což je samo o sobě chvályhodné), ale přejímá části bezmyšlenkovitě a nekonzistentně, nejsou propojeny. Například, když přejímá popis Fourierovy řady z [1], pracuje se s intervalem [0,T1]; následuje odstavec převzatý z [5] – zde se již pracuje na intervalu [-pi,pi]; později se pracuje na [-pi/2,pi/2]. Text působí jako rozsáhlá sbírka faktů přebraných z literatury, ale nepropojených a zřejmě nepochopených (autor několikrát píše o stejném jevu v různých odstavcích, ale neuvědomuje si to). Text prakticky nevysvětluje, PROČ něco je, tak jak je, pouze se přebírá z literatury. Časté citování nemůže tento nedostatek zmírnit. Vztahy jsou navíc často opsány špatně. Teoretická část je naprosto bez obrázků, což je vzhledem k probíraným tématům velice překvapivé. Praktická část – tedy aplety – již působí o poznání lépe. Je vidět, že autor byl schopen naprogramovat funkční aplety. Ty dokonce místy obsahují zajímavé „vychytávky“. Bohužel však musím konstatovat, že pro nasazení ve výuce jsou použitelné pouze omezeně, protože každý aplet postrádá nějakou důležitou funkcionalitu (viz podrobnější komentář níže). Dokumentace k implementaci apletů je skoupá, pokud to formuluji mírně. Pokud bych měl hodnotit jen praktickou část, mohl bych práci doporučit k obhájení. Myslím si ale, že k titulu bakalář na technickém oboru patří rovněž schopnost sepsat konzistentní teorii a umět zdokumentovat implementované programy. Jelikož tyto požadavky splněny nejsou, hodnotím práci celkově jako hraniční. Následují konkrétnější vybrané komentáře: • Str. 12: Přechod od prvního tvaru ke druhému je rozebírán, zatímco od druhého ke třetímu již žádný mezikrok není uveden. Jeden koeficient má být komplexně sdružený. Věta končí čárkou. • Str. 13: Autor správně píše, že některé Fourierovy koeficienty jsou nulové. Ale neuvádí proč. Vždyť vysvětlení je tak snadné! • Str. 14: Nyní již arctan() nemusí rozlišovat kvadranty? Proč na str. 12 tomu tak je a zde ne? • Str. 17: Autor píše „Toto demonstruje následující obrázek“. Nejbližší obrázek je však na str. 34 a s tématem nesouvisí. To působí docela podezřele. • V (1.11) chybí sumační index. • Vztah (1.12) je opsán ze skript BASS, ta však zde obsahují chybu. Autor ji převzal. • V 1.1.5 autor již podruhé popisuje jinými slovy Gibbsův jev, ale protože se tam nevyskytuje slovo Gibbs, asi si toho nevšiml. • Poslední vztah na str. 15: používá se „n“, které zatím nikde nevystupovalo. • Třetí vztah na str. 16 je špatně. • 1.2.4 je totéž jako druhá půlka 1.2.3 • Na str. 21 bez varování začíná nová symbolika a předtím nezmíněná transformace Z. • Str. 23: Zkratka FIR je zmíněna, proč ne IIR, když i o rekurzivních systémech se mluví? • Str. 25: Znovu a se všemi podrobnostmi se převádí FŘ do goniometrického tvaru, ačkoliv to v práci bylo již dříve. • Za (1.40) nemá být +phi, opět nekriticky převzato i s chybou; popis je zmatený. • Str. 28: Autor píše „v předešlé rovnici“, ale ta je mimo, navíc má svoje číslo. • Rovnice (1.49) až (1.51) jsou zde již podruhé, úplně zbytečně. • U popisu implementace zcela chybí informace o použitých knihovnách, postrádám rozlišení jaké komponenty autor použil a co je naopak jeho vlastní práce. (Tím neříkám, že autor udělal málo.) Vyjádření pana Ševčíka „Ostatní soubory jsou pro nás nepodstatné. Jsou to například zapsané rovnice, knihovna pro vykreslení grafů a další.“ je pro mě zklamáním – pro čtenáře jeho BP mohou tyto informace být naopak velice důležité, na rozdíl od teorie, kterou lze případně najít v desítkách zdrojů. • Příklad FŘ pily podle mě patří do teoretické části, zvláště uvážíme-li, že v apletu se používá pouze jeden z odvozených tří tvarů. • Aplet Amplitudová modulace: Aplet umožňuje mnoho variant a nastavení, až to podle mě ztrácí na přehlednosti (pro studenty čím přímočařejší tím lepší). Paradoxně chybí nastavení hloubky modulace! Phi je v popisku u obou signálů (nedává smysl). • Aplet Fourierova řada: Fourierovy koeficienty lze zobrazit pouze jako čísla, zásadně chybí zobrazení spektra v grafu! Nastavení amplitudy a periody u syntézy je zhola zbytečné, naopak matoucí – chceme přece shodu FŘ s originálem. Graf by měl obsahovat možnost vykreslit kromě FŘ i originál. Výraz „amplituda“ je možné použít pouze u harmonických signálů. • Aplet Fázory: Chybí možnost ovlivnit amplitudy a fáze koeficientů konkrétní FŘ, čímž by se studentům dalo mnohé ukázat. Originální signál není vpravo vykreslen (mohlo by to tam být aspoň jako volitelné). Obdélník je trochu matoucí tím, že každá sudá harmonická je nulová; možná by prospělo tam dát (ještě) obdélník s jinou střídou. • Aplet Převzorkování Velká škoda je, že je aplet omezen pouze na sinusový signál – na něm vypadá „všechno dobře“ a hodnota apletu pro studenty je tím zbytečně snížena.
eVSKP id 110144