MINDA, J. Výzkum interkalačních vlastností záporných elektrodových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Ing. Jozef Minda se ve své práci věnuje výpočtu difuzních koeficientů elektrodových materiálů promocí elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). Student během zpracovávání bakalářské práce prokázal rozsáhlé znalosti v této oblasti, navrhl nejvhodnější postup pro stanovení difuzních koeficientů, pracoval samostatně a systematicky. Po obsahové ani formální stránce nemám k práci připomínek, práci se zdroji a literaturou hodnotím na výbornou. Student zcela splnil zadání své bakalářské práce a jeho bakalářskou práci doporučuji přijmout k obhajobě s hodnocením 98 bodů, známka A
Student Ing. Jozef Minda se ve své bakalářské práci věnoval analýze vybraných elektrodových materiálů pro Li-ion a Na-ion akumulátory pomocí impedanční spektroskopie (EIS). Rozsah práce je odpovídající bakalářské práci a rozsah použité literatury čítající více než 110 citací je nadstandardní. Pozitivně hodnotím velmi rozsáhle zpracovanou teorii týkající se základních elektrochemických principů a elektrodových reakcí stejně tak teorii týkající se EIS. V práci se bohužel vyskytuje řada chyb a nepřesností například zkratka SIB není v textu vysvětlena naštěstí je uvedena v seznamu zkratek a symbolů. V úvodu je uveden špatně materiál se zkratkou NMC jako LiNiCo přičemž se jedná o LiNixMnyCozO2 a LiFePO4 je zde popsáno jako LiFe. V textu o historii odkaz 64 odkazuje na jiný patent než je popisovaný v textu a stejně tak autor ve stejné kapitole odkazuje na citaci 68 s tím, že materiály NMC znamenají zlepšení proti Li2O, které je zmíněno i v textu k citaci 64, ale jako anoda. Avšak ani v odkazu 68 není o Li2O ani zmínka, nehledě na to že Li2O se v klasicích Li-ion akumulátorech nevyužívá, ale využívá se v akumulátorech Li-vzduch. V tabulce 3.1 pak autor používá neodpovídající označení materiálů katody neodpovídající ani používaným zkratkám a stejně tak zdroj, ze kterého čerpá je 10 let starý, a data neodpovídají současnosti. Kapitola o katodových materiálech je zcela špatně uchopena a místo aby autor popsal jednotlivé typy nejčastěji používaných katodových materiálů přeskakuje mezi citacemi různých článků více či méně používaných materiálů, kde jsou popsány jednotlivé dílčí úpravy bez toho aby čtenář měl přehled, jaké jsou základní vlastnosti a nedostatky běžně používaných materiálů. Podobně nešťastně je uchopena i kapitola o anodových materiálech kde student popisuje ale opět ne všeobecně více exotické anodové materiály a následně se věnuje nejčastěji používanému katodovému materiálu tedy grafitu, přičemž tuto část by bylo nejlepší zpracovat jako samostatnou podkapitolu. Další část věnující se anodovým materiálům na bázi oxidů titanu je pak zmatečná, kdy autor označuje TiO2 jako LTO přičemž jako LTO se označuje Li4Ti5O12 a TiO2 (rutil, anatas a brookit) mají odlišný pracovní potenciál i kapacity než LTO. Tato část by měla být také zpracována nejlépe jako samostatná podkapitola. Autor se také v teoretické části prakticky vůbec nevěnuje Na-ion akumulátorům, byť v praktické části práce jsou 2 ze 3 testovaných elektrod pro Na-ion akumulátory. V samotné praktické části je nedostatečně popsáno složení použitých elektrod. Autor pouze uvádí, že testované elektrody obsahovali 70-80% aktivního materiálu, místo aby bylo jasně uvedeno kolik jednotlivých složek, které elektroda obsahovala. V popisu snímků pořízených pomocí SEM by bylo vhodnější použít místo zvětšení šířku zorného pole. V praktické části autor použity dva typy elektrod založených na grafitu a na Na2Ti3O7, přičemž druhý jmenovaný materiál pro Na-ion akumulátory byl testován se dvěma typy elektrolytu. Autor porovnává pomocí dat získaných pomocí EIS a jejich fitování pomocí ekvivalentního obvodu vlastnosti tří sestavených cel s těmito materiály před a po cyklování, přičemž v případě Na-ion článků byly provedeny tři cykly a v případě Li-ion článku s grafitovou elektrodou deset cyklů. Autor dále na základě získaných dat určila a porovnal difúzní koeficienty jednotlivých cel před a po cyklování. Je škoda, že v práci nejsou vůbec uvedeny data z cyklování jak průběhy, tak informace o kapacitě či účinnosti, nebo nebyly provedeny další analýzy, jako je cyklická voltametrie, jelikož sám autor ve své práci zmiňuje (v kapitole věnující se EIS strana 31) že použití EIS pro popis chování elektrochemický systému bez podpory dalších dat z jiných analýz nemusí být přesné. Také myslím, že by bylo vhodné provést měření EIS po stejném množství cyklů, tedy ne v případě jednoho vzorku po deseti cyklech a v případě dalších dvou po třech cyklech, ale například po připojení cely, následně po třech nebo pěti cyklech pro všechny testované materiály a nakonec po deseti cyklech pro všechny testované materiály. Díky tomu by bylo možné lépe sledovat trend změny sledovaných parametrů než pouze ze dvou bodů. Pozitivně kvituji využití analýz jako je BET, SEM a obrazové analýzy částic s využitím pořízených snímků elektrodových materiálů. Student splnil zadání bakalářské práce, bohužel její kvalitu snižují víše jmenované nedostatky, a proto práci hodnotím 70 body tedy známkou C.
eVSKP id 120474