MIČÁNEK, J. Automatizovaný měřicí systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce navazovala na semestrální projekt. Téma práce bylo zadáno externí firmou. Cílem práce byl návrh a realizace dílčí části programového vybavení komplexního automatizovaného měřicího systému. Zadání vyžadovalo nastudovat poměrně rozsáhlou problematiku z oblasti metod měření mikrovlnných komponent, řízení měřicích systémů, programování v různých prostředích a pro různé cílové platformy. Student se v problematice dokázal samostatně zorientovat. Při nepravidelných konzultacích informoval o průběhu práce. Protože jeho práce byla součástí většího celku, který se do termínu odevzdání nestihl zprovoznit do plně funkčního stavu, tak nakonec z časových důvodů nedošlo na nějaké rozsáhlejší experimenty prokazující funkčnost vytvořeného programového vybavení.
Úkolem pana Jakuba Mičánka bylo navrhnout a realizovat dílčí část programového vybavení pro automatizovaný měřicí systém pro měření přenosu a dalších parametrů mikrovlnného n-branu. Odevzdaný text působí dojmem finišování na poslední chvíli, text v některých částech připomíná spíše poznámky k řešení než strukturovanou bakalářskou práci a běžné jsou překlepy. Přitom samotné zadání nabízí návodné body, jak odevzdanou práci strukturovat, tedy nejdříve se zabývat teoretickým popisem, požadavky na měřicí systém, popisem hotových součástí, dále navrhnout systém a následně rozebrat realizované knihovny. Autor se této struktury bohužel nedržel, takže celá práce působí chaotickým dojmem a v několika místech není jasná hranice mezi tím, co autor skutečně vytvořil, a co převzal nebo využil. V samotné práci autor po úvodu na pěti stranách stručně popisuje měření S-parametrů, vektorový síťový analyzátor a zároveň požadované parametry, které je třeba měřit. Zde je nutné vytknout chyby v odkazech na obrázky (strana 10 a 11, v prvním případě dokonce červenou barvou). Sám autor uvádí, že chce čtenáře seznámit s ne všeobecně známou problematikou, ale seznámení by mělo být, minimálně co do šíře, rozhodně větší. Dále je na čtyřech stranách dle názvu popis konceptu měřicího pracoviště. Autor však spíše popisuje, které části měřicího systému mu byly dodány a jen naznačuje, jakým způsobem bude postupovat. Jasný popis navrhovaného řešení chybí. Některé informace nezazní vůbec, například o požadovaném časování se dozvídáme až o dvě kapitoly později a o změně původního konceptu dokonce až v poslední větě závěru. Kapitola čtyři popisuje ovladač vektorového analyzátoru realizovaný v Matlabu pro systém Linux. Obsahuje i poměrně podrobné popisy teorie (SCPI, VISA), které by se hodily do úvodu práce. Samotné řešení v podobě objektově řešeného zapouzdření komunikace je však vyřešeno kvalitně. Testovací měření parametrů je popsáno jen zevrubně. Kapitola pět popisuje knihovnu pro ovládání řídicího modulu a řízení DUT za pomoci FPGA. Tato kapitola by měla být zřejmě stěžejní částí práce, ale text je nejasný a k řešení vyvstávají otázky. Až zde jsou poměrně mlhavě formulovány požadavky na délky řídicích pulzů pro DUT, kdy je řešeno 10 ns. V kontrastu s tím je oznámeno, že se nepodařilo synchronizovat spouštění analyzátoru přímo s FPGA a tak bylo spouštěno se zpožděním jedné „vteřiny“. Z práce v tu chvíli ani není jasné, jestli autor chybně uvedl časový údaj nebo uvažuje vteřinu ve fázi. U řešení FPGA je odkazováno na provedenou simulaci, která však není podrobněji rozebírána a je pouze odkázáno na obrázek na přiloženém CD. Šestá kapitola stručně shrnuje ověření funkcí popsaných dříve u jednotlivých částí řešení, přitom autor přiznává, že z důvodu nedostupnosti některých komponent u zadavatele nebylo možno systém v komplexnosti otestovat. Z hlediska splnění bodů zadání byly body 1-4 zadání sice ne příliš koncepčně, ale splněny. U 5. bodu zadání sám autor přiznává, že programové vybavení procesoru není jeho práce. Vzhledem k širokému záběru (od VHDL po Matlab) by to samo o sobě nevadilo, ale i samotná synchronizace měření je dle popisu v práci s velkým otazníkem a tento bod tedy nebyl v úplnosti splněn. I 6. bod zadání vyžadující ověření je splněn jen z části, protože v celé komplexnosti nebyl automatizovaný měřicí systém otestován. Dle textu zřejmě z důvodu autorem nezaviněného poškození HW (jak lze odhadovat z věty "autor práce nebyl se nepodílel na poškozením hradlového pole") a dalších zpoždění u zadavatele. Zadání práce je co do rozsahu a odbornosti široké. Navíc skýtá problémy spojenými s faktem, že se jedná o externí zadání. Hardware i software byl zadavatelem definován, což skýtalo obtíže, které ale autor zvládl vyřešit. Největší problém práce je v otázkách synchronizace měření. Přestože nejsou všechny body zadání bezezbytku splněny a samotný text práce není příliš kvalitní jak formou, tak obsahem, přesto myslím, že při řešení autor prokázal bakalářské schopnosti. Hodnotím na 60 bodů, D.
eVSKP id 103019