LAPČÍK, D. Zdokonalení tepelného okruhu bioreaktoru a jeho ověření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student se ve své bakalářské práci zabývá problematikou bioreaktorů a získáváním tepla vznikajícího při kompostovacím procesu. Cílem práce bylo zdokonalit proces získávání tepla na základě dosavadních zkušeností s provozem bioreaktorů. Jeho práce popisuje současný stav techniky a posun v posledních letech, zhodnocení dosavadních konstrukcí. Velmi pěkně je zpracovaný přehled dosavadních projektů s větším významem, což uvádí čtenáře do aktuální reality a není nutné tyto data složitě dohledávat. Nutno podotknout, že toto téma je velmi málo publikované a získání relevantních dat je náročné. V práci uvedené rešerši části jsou tedy velmi přínosné. Jako dominantní a nejvíce přínosnou, považuji praktickou část práce, kdy student pracoval na vytvoření nového uspořádání bioreaktoru s vyšším podílem provětrávání a jiným uspořádáním výměníku využívající kondenzační teplo z uvolněné páry odparu vody z reaktoru. Myšlenka průběžného doplňování materiálu do reaktoru byla realizována pouze částečně, neboť uspořádání reaktoru a výměníku neumožnilo lepší přístup. Další část práce byla věnována druhému vzorku reaktoru, který vznikl až v pozdní části zimy, resp. začátek jara a byl limitován i přístupovými podmínkami na cílovou destinaci, kde se vedou spory o příjezdovou komunikaci a je při špatním počasí nesjízdná. V omezeném časovém okně byl postaven větší bioreaktor s jiným typem hraniční konstrukce zajišťující vysoký stupeň aerace. Úspěšného ohřívání bylo dosaženo až po delší době, zřejmě po aplikaci většího množství vody. Student dále realizoval parametrizační program pro PLC řídící systém AMINI a změřil a vyhodnotil časové průběhy teplot. V tomto reaktoru již nebyl z materiálních a časových důvodů použit výkonový výměník, ale pouze teplovodivá trubka heat-pipe, která demonstruje možnost získávání tepla z reaktoru. Jelikož jsem byl přítomen při řadě praktických činnostech, mohu konstatovat, že student k tématu přistupoval s osobním zájmem, zaujetím a nadšením. Jeho zklamání z nedosažení očekávaných výsledků lze vysvětlit náročností biologických procesů a jejich teoretickým chápáním a praktickou replikovatelností. Jedná se o živou hmotu a ovlivňujících parametrů je hodně. Nicméně student se velmi dobře vypořádal se zhodnocením a porovnáním dvou prototypů reaktorů, přehledně zdokumentoval veškeré činnosti, provedl základní tepelné výpočty a srovnání. Tyto lze brát jako výchozí pro další výzkum, který by měl rozhodně pokračovat, jak student uvádí i v závěru práce, kde navrhuje další úpravy, např. instalaci nové konstrukce výměníku s akumulací. Student pracoval během celého semestru aktivně a vyváženě, seznamoval mě s průběhy řešení a celkově byl velmi komunikativní. Práci lze vytknout nepřesnosti a překlepy menšího významu, popř. nestandardní jednotky typu kJ/hod apod., které se špatně srovnávají s běžnými jednotkami výkonu. Za závažnější chybu považuji chybné jednotky u výpočtů výkonů reaktorů, kde nejspíš student opomenul řádové jednotky (místo kW uvádí pouze W). Přes uvedené nedostatky považuji práci Davida Lapčíka za splňující zadání a doporučuji ji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
Student David Lapčík zpracoval svoji bakalářskou práci na téma: „Zdokonalení tepelného okruhu bioreaktoru a jeho ověření“. Práce je členěna do 8 kapitol, včetně závěru a má 63 stran. Po formální stránce se práce vyznačuje chybným formátem citace. Citace je součástí textu, nikoliv píšící se za tečku – konec vět. Jednotky student píše zásadně do hranatých závorek, což není korektní. Podle uvážení píše některá slova zvýrazněním, což je sice efektní, ale pro technickou práci nevhodné. Jinak je práce po typografické stránce na dobré úrovni. V první části se věnuje popisu technologie bioreaktoru a milířů. Je to pěkně zpracovaná část, která je zajímavá. Ve druhé části student popisuje vlastní pokusy. Na stranách 40 a 45 má vypočteny údaje o výkonu reaktoru. Výpočet je špatný, nejspíše došlo o posun desetinné čárky o 3 řády (výkon 0,209 W). Je to zbytečná chyba a student by tuto chybu měl zachytit. Velký kus praktické práce student odvedl na systému sběru dat skrze PLC, tak i na samotné konstrukci bioreaktoru. Shrnutí: Práce má potenciál pro další pokračování. První část je velmi zajímavým exkurzem do problematiky. Věřím, že zdrojů, ze kterých mohl student čerpat nebylo mnoho, popřípadě pouze cizojazyčné. Bioreaktory jsou obnovitelným zdrojem, který není plně doceněn. Pokud se zamyslíme a uvědomíme si potenciál zpracování odpadních biosložek skrze reaktory, lze docílit zajímavých energetických zisků. Dále mohu konstatovat, že práce je na dobré úrovni. Minimálně, co se týká vlastního přínosu, zapálení pro věc nelze studentovi vytknout. Naopak chybou je určení výkonu biorektoru. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B.
eVSKP id 134943