BĚLOUŠEK, P. Řízení modelu inteligentního domu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Během zpracování bakalářské práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Řešení práce věnovala potřebné úsilí. Prokázala schopnost samostatné práce při návrhu a realizaci rozšíření řízení modelu inteligentního domu. Konzultací využíval v minimální míře, což se odrazilo i na úrovni textu bakalářské práce. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta další připomínky.
Předložená bakalářská práce se zabývá řízením reálného modelu inteligentního domu. Zadání práce hodnotím jako středně náročné a odpovídající požadavkům na bakalářskou práci. V první části práce je provedena literární rešerše systémů, komponent a komunikací využívaných pro řízení inteligentních budov. Tato část je poměrně pěkně zpracovaná, nicméně trochu zde postrádám nějaký přehled konkrétních řídicích systémů. V další části je popsána sestava od B&R Automation, která je později využita pro samotné řízení. Zde by bylo vhodné uvést hned na začátku nějakou souvislost s celým konceptem řízení modelu, jakožto jedním bodem zadání. Třetí část se zabývá popisem a zhodnocením současného stavu modelu inteligentního domu. Další část práce, kterou lze zcela jistě považovat za vlastní dílo studenta, pak obsahuje návrh změn na modelu a jejich zdůvodnění, realizaci těchto změn a vytvoření řídicích algoritmů pro řízení osvětlení, vytápění domu a žaluziový systém, včetně následného doplnění o vizualizaci. Tato část práce by si zasloužila lepší strukturu, neboť veškerá vlastní práce je sepsána pouze v rámci jedné kapitoly. Taktéž popis řídicích algoritmů by byl vhodnější např. pomocí vývojových diagramů či stavových automatů, neboť v současné podobě jsou algoritmy popsány pouze stručně textově. Pro řízení vytápění student navrhnul PI regulátor na základě identifikace modelu soustavy z přechodové charakteristiky (která však bohužel nemá popsané osy). Jako model zvolil vhodnou aproximaci soustavy, nicméně poté se dopustil chyby při výpočtu zesílení soustavy tím, že neodečetl počáteční stav (hodnotu) reprezentující výchozí teplotu. Dále je zde pro tuto soustavu popsán návrh regulátoru pomocí frekvenčních charakteristik v MATLABu a vykresleny výsledky simulace odezvy regulačního obvodu na skokovou změnu požadované veličiny a poruchy. Otázkou zde je, zda se student zabýval také akčním zásahem, resp. zda počítal s reálným omezením velikosti akčního zásahu na výstupu analogové výstupní karty, neboť z modelovaných charakteristik (zejména z rychlosti přechodného děje) to není zcela zřejmé. S tímto faktem také souvisí otázka, zda byl výsledný regulační obvod otestován na reálném modelu, protože tato část není v práci vůbec zmíněna. Je zde pouze podkapitola zabývající se popisem nastavování bloku regulátoru v PLC ve vývojovém prostředí, což ovšem nic neříká o tom, jakých výsledků bylo dosaženo. Poslední část – vizualizace je provedena poměrně hezky. Po formální stránce je jinak práce, až na drobné formální nedostatky v některých popisech a špatné kvalitě některých obrázků, viz např. obr.13, na slušné úrovni. Celkem kladně hodnotím zejména praktický přístup studenta k řešení problému a i přes výše uvedené nedostatky tak musím konstatovat, že výsledná práce svědčí o jeho bakalářských schopnostech a práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k výše uvedenému však navrhuji hodnocení známkou D.
eVSKP id 102689