KOSTKAN, P. Termovizní diagnostika elektrických zařízení a prvků distribučních sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářská práce Petra Kostkana zabývající se termodiagnostikou prvků distribuční soustavy splňuje zadání a její rozsah je přiměřený. Nicméně obsahově jsou některé části neuspořádané, čemuž nenapomáhá ani striktní sledování osnovy práce v názvech hlavních kapitol a dílčí výsledky a závěrečné zaměření jsou orientovány spíše na vyhodnocení a rozbor závad než na očekávané posouzení poruchovosti prvků. Úvodní části pojednávají v souvislosti s technickou termodiagnostikou o teorii záření těles, šíření záření a jeho detekci termovizními systémy za účelem snímání (rozložení) povrchových teplot objektů. Jejich obsah se odvíjí směrem k naplnění cílů práce, avšak kapitola věnovaná teorii vyzařování těles a termografii mohla mít jinou, logičtější, strukturu. A dále, popis na straně 32 až 34 měl být v samostatné kapitole popisující metodologii, postupy a zásady správného provedení termovizního měření pro zajištění věrohodných vstupů pro pasivní infradiagnostiku. Čtvrtá kapitola popisuje prvky DS, které jsou předmětem termodiagnostiky, se zaměřením na postupy a metody použité pro stanovení jejich technického stavu. Student přitom vychází z vlastních zkušeností, které jsou bohužel prezentovány ne zcela patřičným způsobem. V jednotlivých podkapitolách jsou nevhodně promíchány informace o jednotlivých zařízení a diagnostikovatelných závadách, vlivu podmínek měření, o postupech diagnostikování u vybraných zařízení a metodách diagnostiky, resp. způsobech vyhodnocení. V poslední kapitole jsou prezentovány výsledky zhodnocení termodiagnostiky realizované na rozsáhlém souboru zařízení DS s kategorizací podle jednotlivých částí systému a subsystémů až na jednotlivé prvky/zařízení, se zaměřením na počty, případně klasifikaci, závad zjištěných za časové období až čtyři roky. Sestavení databáze s rozborem závad, bylo právě jedním z hlavních cílů práce. Na druhou stanu v textu postrádám určité údaje jako celkové počty jednotlivých prvků ve sledované oblasti, jejich stáří (doba provozu), chronologie závad, atd., které jsou nezbytné pro určení jejich poruchovosti. Samotné stanovení poruchovosti prvků nebylo cílem, nicméně tato možnost měla být více rozvedena. Dosažené výsledky měli být rovněž shrnuty v závěru práce. Po formální stránce lze vytknout především typografii, kdy hlavní kapitoly měli začínat na samostatné stránce a kvalitu převzatých obrázků. Přístup studenta k řešení byl velmi dobrý stejně jako jeho vlastní přínos. Přes kritické hodnocení považuji bakalářskou práci za velmi zdařilou se značným potenciálem pro pokračování. Dosažené výsledky lze využít pro predikci poruchovosti jednotlivých prků v závislosti na umístění v soustavě, výrobci, provozních podmínkách atd. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení doporučuji bakalářskou práci k ústní obhajobě.
Autor v první části práce přehledně shrnuje problematiku termovizního měření po teoretické stránce a přidává vlastní poznatky z jeho praktického použití v diagnostice energetických zařízení. V druhé části práce provádí vyhodnocení dat, získaných v dvouletém měření na prvcích elektrické sítě. Popis tabulek je však často nepřehledný. Stanovení životnosti a spolehlivosti prvků distribuční soustavy nakonec není rozpracováno. Možnosti využití výsledků jsou omezeny jediný návrh na používání určitého typu svorky. V práci není jasné, odkud jsou data, použitá pro analýzu, není jasné, jestli je autor získal při svém vlastním měření, nebo pocházejí z informačního systému provozovatele elektrického zařízení. V tabulkách jsou prezentovány absolutní počty závad bez kontextu celkového počtu zkoumaných zařízení. Chybí jakékoli přehledné grafické znázornění. Z prezentovaných tabulek neplyne žádný konkrétní závěr či návod, jak naměřená data vyhodnotit. Je pouze navrhováno použití osvědčeného typu svorek, které při termovizním zkoumání vykazují nízkou závadovost. Způsoby statistického zpracování výsledků jsou jen naznačeny v krátké kapitole, žádná konkrétní metoda není navrhována. Kapitoly práce nezačínají na nové stránce, ale navazují přímo na předchozí, což púspbí rušivě. Text a odstavce jsou rozházené se zbytečnými mezerami. Práce neobsahuje pravopisné chyby. Autor však průběžně mění jazykovou formu, začíná na neutrálním popisu v trpném rodě, v některých kapitolách však přechází na formu návodu – zřejmě pod vlivem doslovného přejímání textu ze zdrojů, kde čerpal. Práce tím působí nesourodě. Závěr práce je napsán v ich-formě, kde autor líčí, co jak sám udělal. Práce působí jako několik různých textů, spojených dohromady, bez následného „učesání“.
eVSKP id 66929