ŠILHA, J. Návrh a realizace testovacího svítidla s uniformní vyzařující plochou a možností změny spektrálního složení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Jakub Šilha měl za úkol ve své diplomové práci navrhnout, nasimulovat, sestavit a otestovat svítidlo s uniformně vyzařující plochou a možnosti změny spektra. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde student popisuje základní fotometrické veličiny, světelné zdroje a světelně činné části svítidel. Nejpřínosnější část práce ale spočívá v návrhu svítidla a vytvoření 3D modelu v programu Inventor, díky kterému lze jednotlivé součástky jednoduše vyrobit a sestavit. Student ve své práci také popisuje simulaci v programu Ansys Speos a z ní plynoucí úpravy za účelem zvýšení uniformity a maximální hodnoty jasu vyzařující plochy. Dále je v práci popsáno postupné sestavování a testování svítidla z hlediska fotometrických parametrů, tak i z hlediska maximálního oteplení jednotlivých částí svítidla. Všechny body zadání byly tedy splněny. Svítidlo je plně funkční a jeho parametry dosahují hodnot převyšující prvotní simulace. K práci mám připomínky zejména v používání první osoby, které je pro tento typ práce nevhodný. Dále práce obsahuje překlepy, pravopisné chyby a nepřesná pojmenování jako je například „LEDka“. Také jsou v práci uvedené hodnoty na příliš moc desetinných míst. I přes tyto nedostatky hodnotím práci velice kladně a věřím, že bude sestavené svítidlo velikým přínosem v laboratoři světelné techniky při ověřování správné kalibrace jasového analyzátoru LDA. Práci hodnotím 92b stupněm A a doporučuji ji k obhajobě.
Student Jakub Šilha měl ve své bakalářské práci za úkol navrhnout, realizovat a následně měřením ověřit testovací svítidlo s nastavitelným spektrem a uniformní vyzařovací plochou. V teoretické části nejprve popisuje základy fotometrie, fotometrické jednotky a měření fotometrických veličin. Následně je uveden popis opticky aktivních částí svítidla. V praktické části je popsán nejprve návrh svítidla v programu Ansys Speos, následně jeho realizace s využitím 3D tisku a posléze měřeni vlastností finálního výrobku pomocí spektroradiometru a jasového analyzátoru. Veškeré body zadání byly splněny. Praktickou část práce považuji za velmi přínosnou. K práci mám následující připomínky. Zadání práce je zřejmě vloženo jako nepříliš kvalitní obrázek. Problém s nízkou kvalitou obrázků je v práci rozšířený, například Obr. 9 je minimálně v tištěné verzi práce téměř na hranici čitelnosti. Grafy by také mohly vypadat lépe - bylo by žádoucí odstranit ohraničení, upravit počet desetinných míst v popiscích os. Vůbec také nerozumím tomu, proč jsou spektra prezentována formou bodového grafu. Strana 26 - třípásmový, nikoliv třípáskový luminofor. Na této straně je také nepřesně uvedeno, že nízkotlaké sodíkové výbojky jsou v současné době nejúčinnější umělý zdroj světla. Předpokládám, že v názvu kapitoly 4.1.1 mínil autor hovořit o reflektorech, nikoliv refraktorech. Strana 35 - kulový, nikoliv kolový integrátor. Místy je také nevhodně uveden termín "teplota chromatičnosti" místo "náhradní teplota chromatičnosti". Strana 40 - halogenová, nikoliv halogenidová žárovka. Na straně 47 je naopak správný pojem halogenidová výbojka - namísto halogenová. Místy se vyskytují gramatické chyby, případně chybná interpunkce. Teoretická část práce také mohla čerpat z většího počtu zdrojů. Celkově zpracování samotné bakalářské práce působí poměrně odbytým dojmem, což je vzhledem k přínosu praktické části práce škoda. I přes uvedené formální nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B, 82 bodů.
eVSKP id 142372