FILIPSKÁ, M. Vrstvy oxidu wolframového připravené z nanočásticových suspenzí a pojiva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Studentka provedla rozsáhlou a systematicky organizovanou sérii časově náročných experimentů, při kterých získala množství cenných experimentálních dat. Ke zpracování naměřených dat přistoupila velmi zodpovědně a samostatně, prokázala také schopnost samostatné orientace v řešeném tématu a efektivní dovednosti projektového řízení. Její experimentální práce významným způsobem přispěla ke zvládnutí technik přípravy WO3 polovodivých vrstev v laboratoři fotochemie. Výsledky dosažené u hybridních vrstev tvořených částicemi a pojivem jsou velmi slibné a významně přispěly k řešení výzkumných projektů, na kterých tým laboratoře fotochemie pracuje.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená práce se zabývá aktuální problematikou přípravy polovodičových fotoelektrod progresivní metodou materiálového tisku. Ačkoliv jsou vytyčené cíle a navržené postupy řešení slibné, je nutné upozornit na problematická místa, která se v práci bohužel vyskytují. V textu jsou poměrně časté gramatické (např. kap 2.3 "ve stejném fáze") a významové chyby (např. kap. 7.1.2 "Kompozice byla tištěna na materiálové tiskárně na FTO sklo s pětielektrodovým systémem."), opakování částí textu (např. poslední věta kap. 2.3.3.1 a předposlední věta kap. 2.4, která je sama o sobě diskutabilní), zjevně nesmyslné výrazy (např. kap. 2.3.3.1 "Elektron, který vznikne…), jsou používány nevysvětlené zkratky (FTO a ITO - celý text, TMDD a TMMD - kap. 3.1, NPS - kap. 3.3 apod.) a podivné tvary slov (např. choppované (přerušovaně osvětlované?), voltamerogram, obalová křivka). Kombinace všech těchto zmíněných bodů znesnadňují četbu práce. K práci však mám i několik věcných výhrad a připomínek. Při nakládání s citovanou literaturou by bylo jistě prospěšné uvádět odkazy přímo za text, ke kterému se odkaz vztahuje a ne až za příslušný odstavec. Nenastala by např. sitauace jako na konci kap 2.2.2. kde je ihned za odkazem na Obrázek 2 odkaz na citaci 7, avšak v popisku zmíněného obrázku je odkaz na citaci 8. Kladně hodnotím, že práce v seznamu citované literatury jsou poměrně aktuální. V teoretické části (kap. 2) postrádám kapitolu o elektrochromických vlastnostech WO3, stejně jako o vlivu přítomnosti povrchově aktivních látek na strukturu připravovaných materiálů/vrstev, když už se jimi studentka zabývá v kapitole 3. Kapitola 2.3.1 by se měla správně jmenovat "Mechanismus heterogenní katalýzy", protože se homogenní katalýzou vůbec nezabývá a jsou v ní uvedená tvrzení, která pro homogenní katalýzu neplatí. Popis izolantu (kap. 2.3.2) by neměl obsahovat vsuvku "i přes dodání enegie" protože pokud je tato energie vyšší než šířka zakázaného pásu pak dochází k tzv. průrazu izolantu. Také hodnota 3 eV jako hranice mezi polovodičem a izolantem je diskutabilní (viz Obrázek 5). Autorka v kapitole 2.3.3 tvrdí, že pár elektron-díra se tvoří přímo na povrchu polovodičové částice, což není pravda a právě při transportu těchto nosičů náboje směrem k povrchu částice, kde mohou následně reagovat, může docházet k jejich nežádoucí rekombinaci. V téže kapitole, nebo kdekoliv v celé práci chybí zmínka o minimální vlnové délce světla, která je nutná pro excitaci elektronu z VB do CB u WO3. Přístup "Brick and mortar", kterému se autorka věnuje v kapitole 3.3 není v předchozí teoretické části (kap. 2.5) vůbec vysvětlen. Na mnoha místech píše autorka o metodě sol-gel jako o metodě přípravy vrstev (viz. kap. 2.5.1 "Například z rozpustných prekurzorů se tvoří větší vrstvy. Mezi takové postupy se řadí třeba metoda sol-gel. Tato imobilizační technika je využívána ve velmi širokém měřítku."). Metoda sol-gel je však způsob přípravy částic, který teprve v kombinaci s vhodnou depoziční technikou jako je např. dip-coating vede k přípravě vrstev, jinými metodami se pomocí sol-gel ale dají připravit i práškové, či sintrované materiály. Velké výhrady mám k experimentální části, především pak fotoelektrochemickému měření. (kap 6.5): U většiny chemikálií (kap 6.1.1) chybí informace o čistotě, což především při přípravě polovodičových vstev hraje zásadní roli. V kapitole 6.1.2 Přístroje a příslušenství chybí informace o použitém kulovém mlýnu o němž je zmínka v kap. 6.2.1 V celém textu chybí podrobná charakteristika použitého světelného zdroje "Sylvania Lynx S11W" - pravděpodobně se jedná o Sylvania Lynx-S 11W, které však existují různé typy od 840 emitující pouze viditelné spektrum přes BL 368, BLB, až po G11W emitující UV-C záření. Vlastní elektrochemická měření, na nichž jsou založeny výsledky práce jsou prováděny při dvouelektrodovém zapojení bez referenční (nepolarizovatelné) elektrody. Není tedy možné hovořit o potenciálu (viz. kapitoly 4.1, 7.1.3, 7.2.3 a 8), protože vlivem polarizace se potenciál na pracovní elektrodě (fotoanodě) může v průběhu měření výrazně měnit. Otázkou tedy zůstává, zda pozorované trendy (ať už krátkodobé, jako "proudové pulsy", tak dlouhodobé, jako pokles fotoproudu) při lineární voltametrii či chronoampérometrii jsou vlastností vrstvy, nebo jsou dány např. koncentrační polarizací u elektrod. Text v kapitole 7.1.3 hovoří u chronoamperometrie o vysokém potenciálu, ale odkazuje se na obrázek, který zobrazuje vysoké proudy. Obecně není u křivek chronoampérometrie a křivek z ní odvozených (Obr. 26,27) zřejmé, při jakém napětí byly měřeny. V kap. 4.1 je tvrzení, že napětí při chronoamperometrii je zvoleno tak, aby procházel limitní proud, aniž by byl tento proud jakkoliv definován. Matoucí je i odečítání proudů z lineárních voltametrií při různých hodnotách napětí (Obr. 22 - 1 a 0,1 V, Obr. 29 - 1 V, Obr. 31 - 1,5 V, Obr. 35 - 1,5V, Obr. 38 - 1,7 V). Je škoda, že nebyla u vrstev APTA a WO3+APTA také provedena chronoampérometrie, protože by se na jejím základě daly diskutovat rozdíly ve stabilitě vrstev. Obecně text v kapitole 7 "Výsledky a diskuze" obsahuje pouze slovní popis získaných dat, postrádám však širší diskuzi získaných výsledků doprovázenou např. srovnáním s výsledky publikovanými jinými autory pro obdobné typy vrstev. Stejně tak i závěr práce je jen souhrnem získaných dat a neobsahuje žádné posouzení, důsledky ani vize další možné práce. I přes relativně velké množství připomínek a nesrovnalostí hodnotím kladně množství naměřených a zpracovaných dat a systematický přístup k řešení zadání. Doporučuji předloženou práci Bc. Markéty Filipské k obhajobě a hodnotím ji známkou C - dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | D | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 131656