LOSKOT, P. Řízení modelu poloautomatického soustruhu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Pan Petr Loskot se ve své bakalářské práci zabýval možností řízení soustruhu programovatelným automatem. Zadání práce bylo prakticky zaměřené, student se musel nejprve seznámit se základy obrábění, následně vybrat vhodné motory pro pohon posuvů, snímače polohy a vytvořit model soustruhu, který by zahrnoval dva posuvy. Pro řízení posuvů musel zvolit vhodný programovatelný automat spolu s moduly vstupů a výstupů a ovládací panel. Důležitou částí zadání bylo vytvoření programu pro PLC a ověření funkčnosti řízení posuvů. Téma práce bylo vypsáno na přání studenta, který měl v úmyslu si doma inovovat čistě mechanický soustruh na poloautomatický. Bakalářská práce navazovala na předcházející semestrální práci. Práce je členěna do 7 kapitol včetně kapitoly úvod, obsahuje cca 31 stran textu. V textu postrádám kapitolu popisující výběr programovatelného automatu (PLC) a kapitolu, ve které by byly uvedeny základní informace o vybraném PLC. Za příliš stručnou považuji kapitolu 6. Závěr. Pan Loskot si ze stavebnice soustruhu vytvořil dva posuvy, na kterých testoval jejich řízení. Pro model vybral snímače polohy (enkodéry) i krokové motory, budiče krokových motorů i vstupně výstupní moduly od firmy B&R. Vytvořil programy pro PLC, které umožňuje kalibraci, normální posuvy po osách i rychloposuv. Nepodařilo se mu však odstranit problémy s chybným odměřováním vzdálenosti. Všechny body zadání práce považuji za splněné. Student dokázal pracovat s obornou literaturou ve formě knižních publikací i článků z internetu. Odbornou literaturou, si sám aktivně vyhledával. Snažil se shánět i technické informace přímo u zastoupení firmy B&R (výrobce použitého programovatelného automatu). Pan Loskot přistupoval k řešení semestrální i bakalářské práce zodpovědně, iniciativně, práci věnoval potřebné množství času. Dosažené výsledky pravidelně konzultoval s vedoucím práce. Není mi známo, že by se na práci podílely další osoby a při kontrole pomocí systému THESES práce nevykazovala známky plagiátu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji jako vedoucí hodnotit práci pana Petra Loskota známkou C/72 bodů.
Student měl za úkol vytvořit řízení modelu poloautomatického soustruhu. Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavních částí. V první části je provedena literární rešerše na téma soustruhu a jeho částí. Student se v zásadě opírá o jeden citovaný literární zdroj. Následuje velmi stručný popis možných elektrických pohonů pro pohyb os obráběcích strojů. Neopomněl se zmínit i o možnostech odměřování poloh os obráběcího stroje. Literární průzkum trhu je velmi krátký stručný (rozsah 3 strany) a omezil se pouze na dva výrobce. Pátou kapitolu lze považovat za vlastní dílo studenta. Na úvod této kapitoly postrádám definování požadavků a mezních hodnot modelu poloautomatického soustruhu, dále ucelený rozbor možných řešení řízení modelu. Jsou zde popsány použité komponenty jako použité krokové motory, PLC s distribuovanými kartami pro ovládání budičů krokových motorů. U volby krokových motorů postrádám výpočtem podložené volby krokových motorů. Na str. 26-27 jsou sice uvedeny teoretické vztahy, ale chybí konkrétní data. Není jasné, jaký motor zvládne 20000 otáček/min. (str. 26) pro otáčení vřetene, protože podle obrázku 13 se pouze jedná o model představující spojení dvou lineárních posunů. U budiče (řadič či driver) krokových motorů TB6600 student uvádí chybný údaj vstupní frekvence 50 kHz. Výrobce udává frekvenci 400 kHz. Tento rozpor by měl doložit citací literárního zdroje. U speciálního modulu X20DS1119, který je určen pro práci s krokovými motory a enkodery uvádí student opět jiné parametry frekvencí vstupních i výstupních signálů. Prosím o doložení literárního zdroje. Při popisu softwaru a vizualizace se student omezil na uživatelský popis. Obrázek 20 nelze považovat za blokové schéma řízení modelu soustruhu, ale za blokové znázornění toku signálů mezi jednotlivými částmi elektroniky při řízení pohybu dvou os. Při popisu řídícího algoritmu bych právě ocenil např. vývojový diagram, než slovní popisy a dále odkazy na přílohy, kde jsou doloženy jednotlivé části kódu pro PLC. Při ověření funkčnosti student správně zjistil, že jeho koncepce řešení řízení os je chybná. Jím realizovaný software dokáže řídit osy s maximální periodou 5 ms, což je nedostatečné. Student nesprávně používá speciální moduly X20DS1119. Přistupuje k nim, jako by se jednalo o standardní I/O digitální karty. Nevyužívá příkazů pro definování frekvencí výstupního signálu pro budič krokových motorů a taky nepracuje s údaji vnitřních čítače pro obsluhu signálů z enkoderu. Rozsah práce je 33 stran (počítáno od úvodu po závěr), což odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. V práci se vyskytuje minimum gramatických chyb a překlepů. Všechny údaje v kapitolách 1 až 4 jsou citovány podle uvedených literárních zdrojů, ale nesprávně podle normy. V, kapitole 5 není žádná citace. Domnívám se, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 142287